Rychlý růst proočkovanosti proti HPV nečekejme, shodují se odborníci
Evropská komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová na jedné z nedávných schůzí podvýboru Evropského parlamentu pro veřejné zdraví (SANT) vyřkla ambiciózní cíl – do roku 2030 naočkovat v EU proti viru HPV 90 procent dívek a současně výrazně navýšit podíl naočkovaných chlapců. Je tento cíl realistický? A co brání dosáhnout takového pokrytí očkováním proti rakovinotvornému viru v České republice? Na to se ve druhé části ankety Zdravotnického deníku ptáme zdravotnických odborníků. První část, v níž odpovídali zákonodárci obou komor parlamentu, si můžete přečíst zde.
Co říkáte na vyjádření evropské komisařky Kyriakidesové?
Epidemiolog a místopředseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula – Nejsem zcela příznivcem nerealistických cílů. Proočkovanost nad 90 procent se daří naplnit pouze u několika málo povinných vakcinací. U dobrovolného očkování, kde se pohybuje v optimálním případě proočkovanost mezi 60 a 70 procenty, to je v současné době nedosažitelné.
Předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek – Není to nic nového ani převratného, pouze zopakování doporučení a cílů WHO. EU si toto stanovila již v roce 2020 jako součást evropského plánu boje proti rakovině.
Pediatr a člen České vakcinologické společnosti Daniel Dražan – Pokud chceme významným způsobem snížit výskyt nádorových onemocnění s HPV viry, musíme co nejvíce lidí očkovat, takže s tím, že je potřeba zvýšit proočkovanost určitě souhlasím.
Mohlo by vás zajímat
Hlavní hygienička Pavla Svrčinová – Vítáme aktivity EU v oblasti podpory očkování proti HPV, jelikož považujeme očkování proti HPV za důležitou prevenci onkologických onemocnění, které viry HPV způsobují.
Naložíte nějak s tímto doporučením?
Prymula – Je obecně snahou zvyšovat proočkovanost, ale čeká nás dlouhá cesta. Zatím atakujeme pouze hranici 70 procent.
Chlíbek – Již dávno s tím pracujeme, například již vloni jsem to přednášel na největším celostátním kongresu k očkování, které pořádá Česká vakcinologická společnost. Apelovali jsme na očkující lékaře a ukazovali jim doporučení, jaký význam má HPV očkováni a jaký je potenciál dosáhnout, a za jakých podmínek, eliminace karcinomu děložního čípku v ČR. Komunikujeme také s gynekology, aby očkováni doporučovali. Hlavní roli ale mají pediatři, protože aby bylo možné dosáhnout eliminace rakoviny čípku, je nutné dosáhnout 90procentní proočkovanosti dívek ve věku do 15 let, plus 70procentní docházky žen ve věku 35–45 let na screening na onemocnění čípku a dostupnosti adekvátní léčby.
Dražan – Již nyní všem mým pacientům doporučuji, aby byli proti HPV očkováni a pokud budu mít proočkovanost 100 procent, budu jen rád. Bez ohledu na vyjádření evropské komisařky; proti HPV viru se očkuje téměř 20 let.
Věříte, že se podaří tento cíl v EU do roku 2030 splnit? A co v Česku?
Prymula – Myslím si, jsem přímo přesvědčen, že se to plošně ani v EU ani v ČR nepodaří. Odhaduji, že maximálně dvě země EU toho mohou dosáhnout. Máme zkušenosti s chřipkou a ani zde se to dlouhodobě nezdařilo. Podobné cíle WHO (Světové zdravotnické organizace, pozn. red.) byly následně opakovaně posouvány.
Chlíbek – Obavám se, že nepodaří. V České republice jsem přesvědčen, že toho nedosáhneme.
Dražan – Pokud má být odpověď jednoduchá, tak ne a ne. Nevěřím v 90procentní proočkovanost v Evropě ani v České republice. Věřím, že v některých zemích bude dosažena a v některých již dosažena byla.
Kde vidíte největší mezery v očkování proti HPV v Česku? Je to šíře úhrady, nedůvěra k očkování, obecná neznalost nebo něco jiného?
Prymula – U očkování proti HPV se nám podařilo dosáhnout poměrně seriózní proočkovanosti u dívek (cca 70 procent) a v poslední době vzrůstá proočkovanost i u chlapců. Problémem není úhrada, neboť vakcína je pokryta při dodržení intervalu z pojištění a nedávno byl dokonce senátní iniciativou prodloužen interval až do 15 let. Klesá mortalita, ale příliš neklesá incidence. Největším problémem jsou ženy na počátku středního věku, zejména po rozpadu manželského svazku. Zde je třeba přijít s doplňkovou strategií, která by právě na tyto věkové kategorie cílila.
Chlíbek – Obavy z očkování, nedůvěra, fake news, aktivita odpůrců očkování, neexistující nekomerční očkovací kampaně garantované a placené státem a zdravotními pojišťovnami, podceňování prevence, spoléhání na moderní zdravotnictví a úspěchy v léčbě, prevence je až na posledním místě.
Dražan – Příčin nedostatečného očkování v České republice je určitě více. S ohledem na HPV k nim jistě nepatří nedostatečné financování. V České republice jsou HPV vakcíny hrazeny plně pro chlapce i dívky. Oproti úhradám jiných důležitých očkovacích látek u HPV žádná finanční bariéra není. Hlavní překážkou bude nedostatečná informovanost laické populace o rizicích HPV infekce a účinnosti a bezpečnosti HPV vakcín. Výrazně se na tom podílí dezinformace, ke kterým jsme bohužel značně vnímaví. Do zvýšení informovanosti by se mělo zapojit více stran, určitě stát, média, školy a jiné instituce, zdravotníci. Museli bychom hodně přidat, abychom dosáhli 90procentní proočkovanosti v roce 2030.
Svrčinová – Proočkovanost proti HPV se v ČR pohybuje na relativně vysoké úrovni, u dívek se pohybuje okolo hranice 70 procent, u chlapců pak okolo 40 procent. Nejvyšší mezery vidíme obecně jako u jiných typů očkování v nedostatečném vnímaní rizik daných onemocnění, přičemž roli v tom hraje i nedůvěru k očkování.
-fk-
Filip Krumphanzl
