Rozpad vztahu by mohl znamenat větší zátěž pro duševní zdraví žen než mužů, naznačuje to nová studie publikovaná v Journal of Epidemiology & Community Health. Tato práce se věnovala užívání antidepresiv, a to jak mezi ženami, tak muži, v období po konci vztahu, a to bez ohledu na to, že se jednalo o rozvod, rozchod nesezdaného páru, nebo úmrtí jednoho z partnerů. Automaticky to ale neznamená, že by ženy v důsledku rozpadu vztahu byly depresivnější než muži.
„Stříbrné rozvody“ neboli rozvody v populaci starší padesáti let se ve vyspělých zemích stávají stále častějšími. Rozvádějí se často lidé, kteří spolu strávili i desítky let, a tento životní krok přestává být ojedinělý, dokonce se stává poměrně běžným. Na druhé straně vědecké znalosti o tom, co tato zásadní změna udělá s duševním zdravím, byly spíše omezené. O to důležitější je nová finská studie publikovaná Journal of Epidemiology & Community Health, která se zaměřila na užívání antidepresiv u lidí mezi 50 až 70 lety, kteří prošli z různých důvodů rozpadem vztahu.
U žen, které procházely touto životní změnou, tedy ještě před tím, než fakticky došlo k rozchodu či rozvodu, bylo zjištěno v porovnání s muži vyšší užívání antidepresiv. A současně, i pokud si tyto ženy našly nový protějšek, méně z nich užívání antidepresiv ukončilo. „Naše zjištění ukazují, že negativní dopady rozvodu více dopadají na ženy, zatímco pozitivní efekt z nalezení dalšího partnera je u nich slabší,“ shrnula závěry studie pro zpravodajský portál euronews Niina Metsä-Simola, demografka a spoluautorka studie, která působí na University of Helsinki.
Na druhé straně by bylo velmi zjednodušující tvrdit, že konec vztahu je pro ženy automaticky těžší než muže. Podle Metsä-Simoly je třeba vnímat i další možná vysvětlení, včetně faktu, že ženy jsou na rozdíl od mužů ochotnější častěji vyhledat profesionální pomoc, pokud mají psychické problémy. Navíc ženy obecně užívají antidepresiva častěji než muži, což opět může souviset s tím, že častěji vyhledávají odbornou pomoc.
Ženy i muži častěji užívají antidepresiva ještě před rozvodem
Podle finské studie, jež zahrnovala jedince, kteří prošli koncem vztahu, a to bez ohledu na příčinu (rozvod, rozchod nesezdaného páru či smrt jednoho z partnerů), obecně ženy užívají antidepresiva častěji než muži během této životní změny. Také je u nich ve srovnání s muži pravděpodobnější, že budou v užívání antidepresiv pokračovat i nadále.
Nicméně studie ukázala, že nárůst užívání antidepresiv časově nesouvisí až s faktickým rozvodem či rozchodem, ale dochází k němu dříve, přesněji už čtyři roky před koncem vztahu, a to u obou pohlaví. Vlastní rozvod či rozchod, obdobně jako úmrtí protějšku, znamená, že jak ženy, tak muži budou častěji užívat antidepresiva. Obecně pak byl konec vztahu po padesátce spojen s nárůstem užívání antidepresiv v průměru o sedm procent u žen a o pět procent u mužů.
V tomto ohledu je finská studie velmi cenná, protože mapuje z pohledu duševního zdraví rostoucí fenomén konce vztahů ve vyšším věku, tzv. stříbrné rozvody, kdy manželství ukončují lidé i po několika desetiletích. Navíc deprese je ve věkové kategorii 55+ poměrně běžné onemocnění, které se týká zhruba 10 až 15 procent populace.
„Navzdory tomu, že rozvod, konec nesezdaného soužití a zármutek (pozn. redakce – ze smrti partnera) jsou spojeny se zhoršením duševního zdraví, bylo provedeno pouze několik studií, které sledovaly výskyt depresivních symptomů nebo deprese před či po stříbrném rozvodu,“ popisuje autorský tým.
Ženy automaticky nejsou kvůli rozvodu nešťastnější než muži
I když by se čistě podle míry užívání antidepresiv mohlo zdát, že konec vztahu znamená automaticky větší zátěž pro ženy než pro muže, toto vysvětlení by bylo velmi zjednodušující. Podle autorského týmu je možné, že je pro ženy ve vyšším věku emočně náročnější se přizpůsobit této změně než pro muže. Nicméně vliv mají i další faktory, včetně genderových rolí či ekonomické situace.
Ženy také na rozdíl od mužů mají podle autorského týmu lepší „vztahovou síť“ kolem sebe, lepší sociální podporu a také se ve srovnání s muži obecně chovají zdravotně zodpovědněji, tedy budou méně často volit zdravotně rizikové zvládací strategie, jako je nadměrné užívání alkoholu. Nicméně vlastní rozchod či rozvod znamená podle zmiňované studie vyšší emoční zátěž pro ženy než muže. Navíc manželství obecně podle předchozích výzkumů více prospívá duševnímu zdraví mužů než žen, respektive z hlediska duševního zdraví je větší rozdíl mezi ženatými a svobodnými muži, než mezi vdanými a svobodnými ženami.
Na druhou stranu, vstup do nového vztahu v této věkové kategorii je podle autorského týmu pravděpodobně náročnější pro ženy než muže. Jednak muži častěji vnímají novou partnerku jako emoční podporu, a hlavně ženy se i v novém vztahu cítí více zodpovědné za dobré vztahy napříč nově vzniklou rodinou, včetně vztahů mezi potomky, což znamená další emoční zátěž.
Finsko sbírá zdravotní data, a to pomáhá vědě
To, že tato prospektivní studie, která sledovala 228 644 mužů a žen ve věku 50 až 70 let, jež prošli koncem vztahu, vznikla právě ve Finsku, není náhoda. Tato země a také její zdravotnický systém dlouhodobě a systematicky pracuje s daty. Autorský tým pracoval s daty z finského registru obyvatel, včetně údajů o tom, kdy vstoupili do manželství či nesezdaného soužití, a kdy došlo ke konci těchto vztahů. Včetně dalších demografických údajů, včetně informací o úmrtí. Tato data pak byla propojena s Národním preskripčním registrem, který shromažďuje data o užívaných lécích.
„Práce s daty je něčím, v čem má finské zdravotnictví dlouhou a silnou tradici, a může pro nás být cenným zdrojem zkušeností. Onkologický registr zde byl založen už v roce 1952. Další věc je, že ve Finsku sbírají jak administrativní, tak klinická data. V Česku zatím probíhá spíše sběr administrativních dat, zatímco klinických dat není tolik, kolik by bylo třeba. Nemluvě o tom, jak jsou data sdílena a dále sekundárně využívána. Ve Finsku prakticky všichni, kdo potřebují, tedy akademické instituce i soukromé společnosti, mohou na anonymizovaná data „sáhnout“ a pracovat s nimi,“ uvedl již dříve v rozhovoru pro Zdravotnický deník Adam Vojtěch, někdejší ministr zdravotnictví a nyní český velvyslanec ve Finsku.
Ludmila Hamplová
