Každý jeden dolar investovaný do podpory ženského zdraví by mohl přinést tři dolary světové ekonomice v podobě vyššího pracovního zapojení žen. Vyplývá to z analýzy zpracované McKinsey Health Institute a Světovým ekonomickým fórem, která se zaměřila na gender gap neboli rozdíly mezi muži a ženami, jež mnohdy vytvářejí přímo zdravotnické systémy. Například v podobě nesprávné či zpožděné diagnostiky u žen, nedostatečné pozornosti věnované nemocím vedoucím v invaliditě či nedostatku dat a znalostí, ať už o rozdílných projevech různých onemocnění u žen, či odlišné reakci na léčbu.
Ve zdraví a nemoci si ženy a muži nejsou rovni. Genderové rozdíly v této oblasti medicíny a zdravotnictví však nejsou zřejmé na první pohled, a to i přesto, že v jejich důsledku prožijí ženy ve srovnání s muži o 25 procent více času, a to znamená nemalé ekonomické ztráty. Právě na ekonomické dopady gender gapu v oblasti zdraví se zaměřila rozsáhlá analýza zpracovaná McKinsey Health Institute pro Světové ekonomické fórum. Pokud by se tyto genderové rozdíly podařilo výrazně snížit, přineslo by to světové ekonomice do roku 2040 nejméně jeden bilion amerických dolarů. To, že se investice do ženského zdraví, které je mnohem širší oblastí než jen oblast reprodukce, vyplatí, dokládá analýza tím, že každý investovaný dolar do ženského zdraví by mohl zpět přinést tři dolary v podobě vyššího pracovního zapojení žen.
„Mnoho lidí si myslí, že protože ženy žijí déle, jsou zdravější, ale to prostě není pravda. Ženy v průměru stráví devět let svého života v nemoci, a to je většina z nich v produktivním věku. Mnohé z hlavních příčin tohoto stavu jsou přitom řešitelné,“ citoval britský deník The Guardian Lucy Pérezovou, spoluautorku reportu a senior partnera v konzultační společnosti McKinsey Health Institute.
Rozsáhlý report mapoval rozdíly v tom, kolik let stráví muži a ženy ve zdraví a v nemoci, přesněji kolik let času lidé ztrácí v důsledku nemoci, invalidity či předčasných úmrtí (DALYs – disability-adjusted life years). A také se zpráva zaměřila na příčiny těchto rozdílů, včetně strukturálních a systémových nerovností, kterým ženy čelí. Ty lze zcela konkrétně popsat a vyčíslit: „Rozhodující je, že lepší zdraví souvisí s ekonomickou prosperitou. Rozdíly ve zdraví žen znamenají 75 milionů let ztracených v důsledku nemoci či předčasných úmrtí ročně, což odpovídá ztrátě sedmi dnů u každé ženy.“
Ženy jsou diagnostikovány později než muži
Report systematicky mapuje i konkrétní nerovnosti, kterým ženy v oblasti zdraví čelí. Jedním z důvodů jsou stále nedostatečné znalosti o rozdílech v symptomech různých onemocnění u žen a mužů. Rozdíly existují i v tom, jak ženy a muži reagují na léčbu.
„I při stejném stavu, například při infarktu, je způsob, jakým se nemoc projevuje, odlišný. Navíc, pokud použijeme stejnou sadu nástrojů pro obě pohlaví, která jsou biologicky odlišná, u jedné skupiny můžeme dosáhnout horších výsledků,“ dodala Pérezová. Rozdíly mezi ženami a muži byly popsány u většiny kardiologických onemocnění, a právě to může vést k tomu, že se ženám později dostane odpovídající léčba.
Konkrétní rozdíly v diagnostice na základě pohlaví mimo jiné ukázala rozsáhlá dánská studie provedená Univerzitou v Kodani a publikované v žurnálu Nature Communications v roce 2019 zahrnující data o 6,9 milionu osob a více než 700 různých onemocnění.
„Pokud se podíváme napříč všemi nemocemi, vidíme tendenci, že ženy jsou v průměru diagnostikovány později než muži. Sledovali jsme nejen onemocnění samotná, ale také směr péče o pacienty. Naše studie se zaměřila na oblasti, kde jsou rozdíly nejvíce zřejmé, ať již pro individuální onemocnění, anebo směřování péče o pacienty,“ vysvětlil Soren Brunak, spoluautor studie a specialista na biomedicínský výzkum.
Průměrný rozdíl v určení diagnózy byly čtyři roky v neprospěch žen, což znamená, že u žen se onemocnění mohlo déle rozvíjet, takže déle trpěly zdravotními problémy a také u nich byla se zpožděním zahájena léčba. Například onkologické diagnózy se ženy dozvídaly v průměru o 2,5 roku později než muži, u metabolických onemocnění, jako například diabetu, bylo zpoždění v průměru 4,5 roku. U poruchy pozornosti (ADHD) je rozdíl dokonce 6 let v neprospěch žen.
O ženách chybí data, protože se s nimi nepočítá
Analýza ukazuje na další problematickou skutečnost, a to sice, že v případě žen často chybí potřebná data a znalosti. Například vliv očkování proti covid-19 na menstruační cyklus se začal sledovat až se zpožděním oproti jiným možným nežádoucím účinkům vakcinace.
„Nedostatek důkazů o vztahu mezi očkováním proti covidu-19 a menstruačním cyklem na populační úrovni získaných prospektivně omezuje naši schopnost řešit tyto obavy a poskytnout rady konkrétním ženám, které menstruují, v souvislosti s očkováním,“ vysvětloval autorský tým první studie sledující vliv očkování proti covid-19 na menstruační cyklus s tím, že právě menstruace je vnímaná jako ukazatel zdraví.
„Data jsou kritickou součástí robustní analýzy a rozhodovacího procesu postaveného na důkazech. Přesto mnoho souborů epidemiologických a klinických dat, které se dnes běžně používají, neposkytuje úplný obraz o zdraví žen, protože podceňují zátěž, jíž čelí,“ konstatuje zpráva s tím, že chybějící data také mohou znamenat, že dojde k podcenění zdravotní závažnosti určitých problémů u žen. To se například projevuje v tom, jak je hodnocena bolest u žen, kdy se častěji stává, že bolestivé stavy jsou hodnoceny jako méně závažné.
„Vědecká a lékařská komunita zacházela se ženami jako s malými muži, i když celá naše biologie je jiná. Proto musíme změnit naše chápání ženského zdraví,“ upozornila Anouk Petersen, spoluautorka analýzy.
To mimo jiné znamená přestat vnímat ženské zdraví pouze jako témata spojená s reprodukčním systémem. „Ženské zdraví je často zjednodušováno pouze na sexuální a reprodukční zdraví, což výrazně podceňuje zátěž, které ženy čelí,“ zdůrazňuje report s tím, že je potřeba vnímat jak čistě ženské problémy, jako jsou endometrióza či menopauza, tak to, že řada zdravotních problémů se u žen projevuje odlišně a také mají odlišné dopady.
Ludmila Hamplová
