Kontroverzní novela zákona o sociálních službách zřejmě projde. Díky pozměňováku zvyšujícímu příspěvek na péči
Foto: Flickr/agilemktg1
Mnohými poskytovateli obávaná novela zákona o sociálních službách, která má (mimo jiné) zakotvit nadregionální síť služeb, míří do třetího čtení. Své “ano” si u opozice zatím zajistila tím, že do ní bylo v rámci pozměňovacích návrhů přidáno navýšení příspěvku na péči. Nad samotným gró novely ovšem zůstává řada otazníků. I když se ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) dušuje, že chce ustavením nadregionální sítě dát těmto sociálním službám jistotu dlouhodobějšího financování, zvolilo postup, který v tuto chvíli poskytovatele velmi znejišťuje (více jsme psali zde). Místo toho, aby nejprve s kraji vydiskutovalo, které sociální služby by měly spadat pod ně a které by měly být zahrnuty do nadregionální sítě, slepě zakotvuje síť do zákona, aniž by byly známy jakékoliv parametry. Ty mají být stanoveny až posléze v přechodném období s tím, že by změna měla mít odloženou účinnost od roku 2026.
Novelu, kterou minulý týden schválil jako garanční sněmovní sociální výbor, bude možné v rámci třetího čtení projednávat od příštího týdne. Soudě podle toho, jak probíhal garanční sociální výbor, ovšem lze předpokládat, že úprava dostane zelenou.
“Pozměňovací návrh navyšující příspěvek na péči zmanipuloval zákon tak, že není jiná možnost, než že budeme hlasovat pro tento zákon. Kdyby tam pozměňovací návrh nebyl, já bych pro něj ruku nezvedl kvůli dalším věcem, především kvůli nadregionální síti. Protože to ale ministerstvo udělalo způsobem, který nutí poslance, aby ho kvůli veřejnému mínění odsouhlasili, přijmeme něco, s čímž mám já zásadní problém. Doteď jsem se nedozvěděl, jaké konkrétní parametry se uplatní při zařazování služeb do nadregionální sítě B a za jakých podmínek budou v krajské síti,” podtrhl na sociálním výboru poslanec ANO Aleš Juchelka.
Čeho se tedy inkriminovaná novela týká a proč s ní MPSV přichází? “Na základě auditních zjištění dopracováváme to, aby nadregionální ,béčková’ síť sociálních služeb měla oporu v zákoně, protože ten ji doposud neřešil. Kdyby se tedy nějaký ministr rozhodl, že dotační titul zcela přepracuje, změní či zruší, tak jistota, opora a předvídatelnost v tom, že stát síť garantuje a financuje, tu legislativně schází. Řešíme tedy věci, které jsme se na základě výstupů i podnětů z praxe snažili zakomponovat. Jde přitom o novelu, kterou pracovně označujeme jako malou s tím, že ty opravdu zásadní změny, jako je vícezdrojové financování, budou obsahem novely, kterou teď MPSV finalizuje,” popsal ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Nejistota na druhou
Znepokojené poskytovatele sociálních služeb, kteří zajišťují péči dohromady o 400 tisíc klientů a jejichž obavy zazněly na předešlém sociálním výboru, bohužel rozhodně komunikace MPSV zatím nijak neuklidnila. Poslankyně ANO Jana Pastuchová přečetla poslancům dopis od poskytovatelů nadregionálních sociálních služeb, kteří byli doposud financováni dotacemi v rámci programu B. Letos ovšem od ministerstva nedostali pověření k poskytování služeb pro rok 2024, což jim znemožnilo získat dotace na provoz, a to i od kraje či obcí.
“Principem těchto dotací je, že další poskytovatelé veřejných zdrojů se k pověření připojí a následně dotace vyplatí. V uplynulých letech nám MPSV vydalo pověření během ledna, nebo alespoň dalo příslib, který k vyplacení dotací z veřejných zdrojů stačil. Bez pověření nemáme možnost získat provozní půjčku v bance, a ani Liberecký kraj nemá nástroj na poskytnutí návratné finanční pomoci. Naštěstí nám statutární město Liberec vyšlo vstříc a poskytlo návratnou finanční pomoc, takže bychom snad měli mít začátek letošního roku z čeho zaplatit. Rádi bychom se s vámi poradili, co jako poskytovatelé registrovaných sociálních služeb můžeme udělat pro to, aby se stejná situace neopakovala v příštím roce. Od MPSV máme tuto informaci: MPSV v tuto chvíli nemůže vydávat přísliby vydání pověření pro provozovatele služeb s nadregionální působností. Tento fakt je dán skutečností, že MPSV dle aktuálního znění legislativy dopředu nezná a nemůže předjímat seznam žadatelů o dotace a výčet podpořených žádostí. S ohledem na nezbytnost zajištění souladu poskytnutí dotace s přímo použitými předpisy EU v oblasti veřejné podpory je současně s rozhodnutím vydáváno toto pověření, které spolu s rozhodnutím tvoří jeden celek zajišťující naplnění všech náležitostí pověřovacího aktu dle náležitostí Evropské komise. Dle právnické analýzy, která byla na přelomu rok 2022/2023 na MPSV provedena, není možné bez vydání rozhodnutí vydat pověření ani jeho příslib. Víme, že na MPSV se dějí ohledně toho nějaké změny, ale nevíme, jaké to na nás bude mít dopady,” píše se v dopise poskytovatelů.
Mohlo by vás zajímat
“Právě toto je jedním z hlavních důvodů, proč jsme se rozhodli co nejdříve navrhnout zmocnění vytvořit síť B. Při současné legislativě totiž nejsme schopni dávat pověření pro příjemce z dotačního titulu B dříve, než zazní rozhodnutí o přidělení výše dotace,” zareagovala vrchní ředitelka sekce rodinné politiky a sociálních služeb na MPSV Zdislava Odstrčilová s tím, že cílem je, aby díky změně legislativy poskytovatelé dostali rozhodnutí před začátkem daného kalendářního roku.
“Snahou je udělat kroky, které povedou k jistotě, že poskytovatelé v sítích, ať už krajských, nebo nadregionálních, budou mít víceleté plánování a financování s garancí toho, že službu budou moci provozovat dlouhodobě. Vedeme zároveň debatu s kraji o tom, že někdy je na zvážení, zda někteří z poskytovatelů mají fungovat v rámci krajské, nebo nadregionální sítě. Ujišťuji ale, že není naším záměrem znejistit 400 tisíc uživatelů. Nikomu nebudeme z roku na rok ukončovat financování, snažíme se ale nastavit jasná, transparentní pravidla,” doplnil ministr Jurečka.
Problém ovšem je, že při schvalování úpravy zákona vůbec není jasné, jak bude nadregionální síť definována – to bude dáno až vyhláškou či metodikou, kterou bude muset MPSV do začátku roku 2026 připravit. “Postup jednání s kraji a definování jednotlivých služeb by měl podle mě předcházet tomu, co se dá do zákona. Jednáme opačně – máme tu zákon a až pak se budeme zabývat podmínkami, které podle MPSV vůbec nejsou definovány. Nikdo nic neví a nejistota trvá už rok a půl. Proč budeme schvalovat něco, co vůbec není domluveno? Jdeme od ocasu k hlavě místo od hlavy k ocasu,” pozastavil se Aleš Juchelka.
První stupeň závislosti navýšení dostat nemá
Z dlouhé řady pozměňovacích návrhů jich nakonec sociální výbor doporučil ke schválení jen několik. Vedle sady úprav, které výbor přijal již na předchozím zasedání a jejichž doporučení potvrdil, doporučil nastavení bezúhonnosti pro pracovníky v sociálních službách podobně, jako je tomu u zdravotníků, zakotvení sociálních kurátorů a definici odborného sociálního poradenství poskytovaného v oblasti paliativní péče tak, aby nekolidovalo se zákonem o zdravotních službách. Dále byl doporučen kompromisnější návrh k ustanovení nadregionální sítě B a benevolentnější definice neformálních pečujících.
“Dochází k vypuštění podmínky dlouhodobosti péče a také nutnosti prokazovatelnosti péče u neformálních pečujících. Jde tedy o významné změkčení definice pečující osoby tak, aby mohl být okruh pečujících širší,” přiblížilo MPSV.
Celkem osm pozměňovacích návrhů cílilo na výši příspěvku na péči, přičemž mnohé z nich zařazovaly také navýšení v prvním stupni, který v pozměňovacím návrhu Mariana Jurečky a dalších zůstává jako jediný na stávající úrovni.
“Podala jsem návrh na navýšení pro ,jedničkáře’ alespoň to nejnižší možné navýšení o 500 korun. Prosím všechny, aby se na klienty v prvním stupni nedívali jako na čísla, ale jako na lidi, kteří nesplňují tři až čtyři základní potřeby. Sama dělám posudky a vím, že tito lidé nejsou zdraví. Pokud jsou, tak tento stupeň zrušme,” uvedla například Jana Pastuchová.
Žádný z těchto návrhů vyjma toho koaličního ovšem nedostal doporučující stanovisko. “Zvažovali jsme, jak finanční objem ve výši více než sedm miliard korun rozdělit. Debata nebyla jednoduchá. Reagujeme ale po letech na podporu lidí a jejich blízkých, kteří potřebují péči v tom největším rozsahu,” uvedl Marian Jurečka s odkazem na to, že když se v roce 2016 příspěvek na péči zvyšoval naposled, a to za zcela jiné kondice státního rozpočtu, byl nárůst o 10 procent – tedy v prvním stupni z 800 na 880 korun.
Do budoucna by navíc MPSV chtělo zkrátit lhůty přiznávání příspěvku na péči a plánuje také například umožnit onkologům okamžité uznání příspěvku tak, aby mezitím žadatel nezemřel – což dnes bohužel není výjimkou.
Michaela Koubová
Michaela Koubová
