Zdravotních pojišťovnám hrozí, že do dvou let vyčerpají své rezervy, což by přineslo riziko pozdního placení i řadu problémů nejen systému veřejného zdravotního pojištění, ale i státnímu rozpočtu a celému systému veřejných financí. Varuje před tím dokument, který je obdobou návrhu státního rozpočtu pro zdravotní pojišťovny a který dnes projedná vláda. I když meziročně příjmy zdravotních pojišťoven stoupají, výdaje podle odhadů stoupnou ještě výrazněji, a všechny tuzemské pojišťovny tak uzavřou letošní rok ve ztrátě, varuje tento dokument, který společně zpracovala ministerstva zdravotnictví a financí.
Přes vysoký nárůst příjmů systému veřejného zdravotního pojištění nastavilo ministerstvo zdravotnictví úhradovou vyhlášku tak, že zdravotní pojišťovny budou i v roce 2024 hospodařit s deficitem, a to pravděpodobně hlubším než loni. V letošním roce plánují zdravotní pojišťovny podle dokumentu příjmy ve výši 502,6 miliard a výdaje ve výši 510,1 miliard korun. Systém by měl jako v předchozím roce hospodařit se schodkem 7,6 miliardy. Podle ministerstva zdravotnictví je to především kvůli jeho reakci na inflační tlaky u poskytovatelů zdravotních služeb, jak píše v dokumentu s celým názvem Hodnocení předpokládaného vývoje systému veřejného zdravotního pojištění na základě návrhů zdravotně pojistných plánů zdravotních pojišťoven na rok 2024.
Hodnocení, které projedná vláda a které vychází ze zdravotně pojistných plánů (ZPP) všech tuzemských zdravotních pojišťoven, ale navíc nezohledňuje část dodatečných finančních prostředků na navýšení výdajů na odměňování zdravotníků i nezdravotnického personálu nemocnic, které s protestujícími mladými lékaři, komorou a odbory na konci loňského roku vyjednal premiér Petr Fiala a které celkově činí 9,8 miliardy. „Z uvedené částky bude 6,8 miliardy pocházet z meziročního navýšení úhrad od zdravotních pojišťoven již zahrnutého ve ZPP na rok 2024. Zbývající 3 miliardy nezohledněné ve ZPP 2024 poskytne VZP formou úhradových dodatků s nemocnicemi. Jelikož ke zmíněné dohodě došlo až po odevzdání ZPP 2024 zdravotními pojišťovnami, hodnocení tyto dodatečné finanční prostředky nezohledňuje,“ vysvětluje tuto skutečnost vládě předkládané hodnocení.
Všichni v záporných číslech
Plánované saldo příjmů a výdajů se má v letošním roce týkat úplně všech tuzemských zdravotních pojišťoven. VZP nakonec loni skončila v plusu, všechny menší oborové pojišťovny ale skončí – pokud se jejich plány naplní – v záporných číslech již druhým rokem za sebou:
Stav peněžních zůstatků na bankovních účtech zdravotních pojišťoven přitom u žádné z nich krom VZP už letos nepřesáhl 10 procent celkových ročních výdajů, rezervy tedy nejsou velké, konkrétně pojišťovny ke konci loňského roku očekávají peněžní zůstatky v hodnotě 55,5 miliard. V letošním roce je očekáván další pokles na 47,9 miliardy. Nejnapjatější je v tomto ohledu situace Vojenské zdravotní pojišťovny:
Co se perspektivy střednědobé udržitelnosti systému týče, hrozí podle dokumentu brzké vyčerpání zůstatků zdravotních pojišťoven. Ministerstva zdravotnictví a financí připravily i konkrétní model toho, jak by se při aktuální predikci příjmů vyvíjely výdaje a zůstatky zdravotních pojišťoven, pokud by se nárůst výdajů letošního roku 2024 reprodukoval i pro další dva roky, tedy až do roku 2026:
Výsledky tohoto modelování nejsou, jak je z čísel patrné, vůbec optimistické. Pokud by došlo k jeho naplnění, již v roce 2025 by byly vyčerpány zůstatky většiny zdravotních pojišťoven, v roce 2026 by pak došlo ke vzniku masivního objemu závazků po lhůtě splatnosti za poskytovatele zdravotních služeb. „To by se také negativně promítlo do salda celého vládního sektoru,“ konstatuje dokument.
Druhý scénář obsažený v dokumentu ukazuje, jak výrazně by se musel zmírnit nárůst výdajů, aby systém hospodařil vyrovnaně a udržitelně:
Z uvedených modelů vyplývá, že v dalších letech bude muset dojít v k významnému zvolnění dynamiky výdajů systému, jinak se zůstatky zdravotních pojišťoven zcela vyčerpají a vzniknou masivní závazky po lhůtě splatnosti, varuje zpráva.
Nutno přitom zmínit, že náklady na zdravotní služby rostou v posledních letech vysokým tempem ve všech segmentech a nelze očekávat, že by se tento trend jakkoli měnil, podle některých analýz může být meziroční růst nákladů naopak v budoucnu ještě rychlejší. Ukazuje to následující graf:
„Rizika spatřujeme ve skutečnosti, že se významný nárůst zdrojů v roce 2024 kvůli započítání vysoké inflace ve valorizačním mechanismu beze zbytku použije na nárůst výdajů a zároveň se tím vyvolávají vysoká očekávání poskytovatelů zdravotních služeb ohledně nárůstu jejich příjmů v dalších letech. V těch však valorizační mechanismus umožní naopak jen relativně nízké navyšování zdrojů, což povede k tlaku na jeho úpravu a další zdroje ze státního rozpočtu. Deficitní nastavení systému veřejného zdravotního pojištění se projeví i v nižším povoleném schodku státního rozpočtu a státních fondů, resp. v nižších výdajových rámcích. To je dáno tím, že celý sektor vládních institucí musí splnit stanovené strukturální saldo,“ vyjadřují své obavy autoři dokumentu.
-jkn-
