Pravidla pro AI ve zdravotnictví potřebujeme. Přemíra regulací ale evropskou konkurenceschopnost v inovacích ničí, varují odborníci

Slibně se vyvíjejí evropské start-upy v oblasti umělé inteligence (AI) ve zdravotnictví bohužel mnohdy čeká hořký zánik. Důvodem je přemíra regulací, které výrazně stěžují jejich rozvoj. Co to pro evropský inovativní trh znamená? V souvislosti s přijetím vůbec prvního komplexního souboru pravidel pro umělou inteligenci v Evropě, který ještě musí v dubnu schválit Evropský parlament, jsme se na názor zeptali dvou českých odborníků působících v oblasti vytváření zdravotnických technologií – spoluzakladatele technologické společnosti Carebot a člena České asociace umělé inteligence Matěje Misaře a ředitele technologického projektu Aireen, který diagnostikuje diabetickou retinopatii, Matěje Adama.  

V regulovaných odvětvích zdravotnictví musí každý zdravotní prostředek projít složitým procesem certifikace dle MDR. Regulace pro všechna odvětví najednou s transformací do jednotlivých sektorů proto podle Matěje Misaře nemůže fungovat. Bohatě by stačila pouze přidružená doporučení, kterými by se měli výrobci řídit a přihlížel by k nim i auditor.

„Víte, jak říkají Evropě? Innovation desert. A to již kvůli současné regulaci MDR, kdy vstup na trh trvá nesmyslně dlouho. Musíme najít dobrý balanc mezi regulací, která má smysl, protože například chrání lidské životy, a mezi regulací, která slouží jen některým hráčům na trhu. V opačném případě neuvidíme žádné nové hráče, nové technologie, nové vyzyvatele, kteří by výrazně mohli zkvalitnit a zefektivnit péči, nebo alespoň ne v takovém měřítku, jako je to ve světě,“ komentuje regulace pro Zdravotnický deník Misař.

I bez komplexních pravidel pro AI, o kterých se bude jednat, musí evropské společnosti dodržovat jasné předpisy, kdy je vše dokumentováno a v rámci klinického hodnocení zkoumáno notifikovanou osobou. Může se proto stát, že další regulace nad rámec již dodržovaných pravidel zavře dveře kvalitním projektům, které by mohly výrazně pomoct v efektivitě i kvalitě péče nejen ve velkých fakultních nemocnicích, ale také v těch regionálních.

„Přemírou regulace se ochuzujeme o moderní technologie, rychlost jejich nasazení, a hlavně o finance, které buď ušetříme, tím že je nasadíme, nebo vyděláme, tím, že u nás takové projekty vzniknou a budou celosvětově úspěšné. Předně by nám mělo jít o to, tyto technologie nasazovat u nás doma a nebát se být na špici, místo toho, abychom zase jen něco doháněli,“ doplňuje Misař.

Mohlo by vás zajímat

Na protidrogovou prevenci půjde ze zdravotnictví letos méně peněz

Evropa ve světovém měřítku zaostává

Novým technologiím, které by přispívaly k lepšímu a kvalitnějšímu zdravotnictví pro všechny, podkopává nohy jejich pomalé zavádění do praxe a nízká podpora buď kvůli nedostatku peněz nebo nízkému počtu zákazníků v krátké době, ačkoliv potenciál k celosvětově expandujícím inovacím je v Česku silný.

Nedostupnost dat ve zdravotnictví, neochota a nepřipravenost data sdílet je podle Matěje Adama hlavní brzdou, která významně ničí evropský technologický pokrok v porovnání s vývojem v Americe nebo Asii. Cílem podpořit výměnu a využít primárních i sekundárních dat ve zdravotnictví se zabývá chystaná legislativa EHDS, kterou se možná podaří schválit ještě před evropskými volbami (psali jsme zde). „Hlavní problém je ale myslím v hlavách lidí – standardem je data nesdílet a hledat způsoby, jak se tomu vyhnout – i když už dnešní legislativa sdílení umožňuje. To, že tím podvazujeme konkurenceschopnost Evropy, je pak smutný fakt,“ konstatuje Adam.

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) například začíná připravovat certifikaci dynamických systémů umělé inteligence, jejímž záměrem bude kromě posouzení aktuální funkčnosti i možnost průběžného učení zdravotnického prostředku. Certifikovat se kromě funkčnosti budou také metody učení a zdroje tréninkových dat pro AI. To pak umožní mít certifikovány i konstantně se učící systémy, nicméně zatím se bavíme o konceptu, na kterém se pracuje, jak dále uvádí pro Zdravotnický deník Adam.

Matěj Misař zase upozorňuje na to, že už v covidové pandemii asijské státy otevřely okamžitou výzvu AI společnostem, které ve zrychleném řízení otestovaly v nemocnicích a následně hromadně nasadily do systému, aby pomohly. Nyní se jedná o společnosti, které mají hodnotu sto milionů dolarů. „Důležitá je taky edukace o tom, jak a kde může AI bezpečně pomáhat a jak ji bezpečně využívat. Edukace, která vyvrátí většinu mýtů, které dělají hezké titulky, ale přitom nám brání naskočit na rozjetý vlak moderních technologií zlepšující kvalitu našeho života,“ doplňuje.

Podle Adama ale takový vlak Evropě už v podstatě ujel. V Americe je mnohonásobné sekundární využití dat ve zdravotnictví samozřejmostí a v Asii, zejména v Číně, je AI už roky státní priorita a doktrína, do které se již léta masivně investuje. Podpora přístupu ke zdravotnickým datům je tak s Evropskou Unií nesrovnatelná. „Zdravotnictví představuje zajímavý potenciál, ale v globálním srovnání se bohužel naplno projevil evropský pomalý, roztříštěný a přeregulovaný postoj spolu s absencí vize a tahu na branku,“ uzavírá.

-ns-