Spolek Mladých lékárníků v čele s předsedou Lukášem Malým definoval své požadavky v nedávném rozhovoru se Zdravotnickým deníkem (psali jsme zde). Patří mezi ně například možnost očkování v lékárnách, o čemž s lékárníky jedná Česká vakcinologická společnost v čele s Romanem Chlíbkem, dále pak provádění záchytu diabetu, měření cholesterolu, odhalení začínající demence nebo mimořádné vydání chronické medikace pacientovi. Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka a předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko ale současné pravomoci vzhledem k farmaceutickému vzdělání vnímají jako dostačující.
Nedostatečná kapacita, nevhodné prostory, neexistence zdravotnické dokumentace, neprovázanost se zbytkem zdravotního systému a v neposlední řadě nedostatečné vzdělání farmaceutů k poskytování zdravotních služeb. To jsou podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky důvody, proč by lékárníci neměli disponovat širšími kompetencemi.
Na druhou stranu, jak sám šéf praktiků uvádí, jedná se o povolání naprosto nepostradatelné a nenahraditelné s možnou kompetencí provádění odborných farmakologických konzultací zaměřených na lékové interakce či jejich správné užívání. „Tady vidím obrovský a ladem ležící prostor pro navyšování kompetencí farmaceutů, růst jejich úhrad a smysluplnou a kvalifikovanou činnost ku prospěchu fungování zdravotního systému,“ uvedl Šonka.
Problémem je, že výkon hrazené konzultace mají aktuálně podle slov předsedy spolku Mladých lékárníků Lukáše Malého v kompetenci pouze kliničtí farmaceuti. Z pohledu pojišťoven a výkonové komise se jedná o stejný výkon, který nechtějí hradit znovu také lékárníkům v lékárnách. Určitě by se však jednalo o návrh, na kterém by se chtěli lékárníci společně s pojišťovnami a výkonovou komisí do budoucna dohodnout.
Co se týče kompetencí, jako je očkování či screening, předseda praktiků se ptá na jediné: Kde by na to lékárníci vzali dostatek času a prostoru? „Taková činnost musí probíhat v důstojném prostředí, které zajistí pacientovi komfort, klid a soukromí a možnost soustředění. Osobně bych nechtěl v prostředí lékárny před mnoha svědky vést s kýmkoliv debatu o svém zdraví a myslím si, že to tak bude mít většina lidí,“ zkritizoval návrh Šonka a dodal, že další podstatnou bariéru představuje informovanost lékaře a návaznost péče, která by nebyla možná, když lékárník nevede žádnou zdravotní dokumentaci.
Nouzový výdej léků je ovšem cesta, kterou si Petr Šonka už představit dokáže. Muselo by se však jednat o výdej na přesně určenou dobu, který by lékárník musel ohlásit registrujícímu praktikovi či příslušnému specialistovi. Rozhodně by se ale nemělo jednat o opakované vydávání léků na delší dobu.
Překážkou je curriculum
Podobného názoru na zvyšování kompetencí farmaceutů je také Šonkův kolega z ambulantní sféry, předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. „Myslím, že lékárníci, stejně jako kdokoli jiný, by měli poskytovat své služby odpovídající jejich vzdělání a časovým a prostorovým možnostem. Považuji jejich současné kompetence za dostatečné,“ myslí si Jojko.
Co se týče provádění screeningů v lékárnách, je toho názoru, že těmito činnostmi by se měli zabývat jen a pouze lékaři. „Nechci podcenit vzdělání lékárníků, ale přeci jen je mířené jinam. Provádět jakákoli vyšetření neznamená jen mechanické provedení výkonu, ale je k němu potřeba znalost všech klinických souvislostí i možných komplikací s plně kvalifikovaným zásahem, pokud k nim dojde,“ podpořil své odmítavé stanovisko.
Ani vydávání chronické medikace bez předpisu se u předsedy ambulantních specialistů nesetkává s úspěchem. Podle něj nejde o jednoduchý mechanický administrativní výkon, kde by lékař, znalý zdravotního stavu svého pacienta, mohl být snadno zastoupen.
Chlíbek: Očkovat by měli všichni specialisté
Předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek pro Zdravotnický deník uvedl, že se s Českou lékárnickou komorou aktuálně jedná o rozšiřování kompetencí lékárníků v oblasti sezónního očkování u dospělých. „Myslíme si, že zvýšení časové a místní dostupnosti vakcinace by tuto nízkou proočkovanost mohlo zvýšit. Podobné zkušenosti má stále více zemí v Evropě. Má to ale celou řadu nutných konsekvencí – legislativní změny, vzdělávací změny, certifikované kurzy, prostorové vybavení, vstup do elektronického registru očkování a podobně,“ nastínil Chlíbek.
Zároveň dodal, že společnost usiluje o to, aby kompetence k očkování měli kromě lékárníků také ambulantní specialisté a nemocniční lékaři různých odborností. „Je pro nás nepředstavitelné, aby mohli očkovat lékárníci a nemohli všichni lékaři,“ uzavřel Chlíbek.
-ns-
