Spolek Mladých lékárníků v čele s předsedou Lukášem Malým definoval své požadavky v nedávném rozhovoru se Zdravotnickým deníkem (psali jsme zde). Patří mezi ně například možnost očkování v lékárnách, o čemž s lékárníky jedná Česká vakcinologická společnost v čele s Romanem Chlíbkem, dále pak provádění záchytu diabetu, měření cholesterolu, odhalení začínající demence nebo mimořádné vydání chronické medikace pacientovi. Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka a předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko ale současné pravomoci vzhledem k farmaceutickému vzdělání vnímají jako dostačující.
Nedostatečná kapacita, nevhodné prostory, neexistence zdravotnické dokumentace, neprovázanost se zbytkem zdravotního systému a v neposlední řadě nedostatečné vzdělání farmaceutů k poskytování zdravotních služeb. To jsou podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky důvody, proč by lékárníci neměli disponovat širšími kompetencemi.
Na druhou stranu, jak sám šéf praktiků uvádí, jedná se o povolání naprosto nepostradatelné a nenahraditelné s možnou kompetencí provádění odborných farmakologických konzultací zaměřených na lékové interakce či jejich správné užívání. „Tady vidím obrovský a ladem ležící prostor pro navyšování kompetencí farmaceutů, růst jejich úhrad a smysluplnou a kvalifikovanou činnost ku prospěchu fungování zdravotního systému,“ uvedl Šonka.
Problémem je, že výkon hrazené konzultace mají aktuálně podle slov předsedy spolku Mladých lékárníků Lukáše Malého v kompetenci pouze kliničtí farmaceuti. Z pohledu pojišťoven a výkonové komise se jedná o stejný výkon, který nechtějí hradit znovu také lékárníkům v lékárnách. Určitě by se však jednalo o návrh, na kterém by se chtěli lékárníci společně s pojišťovnami a výkonovou komisí do budoucna dohodnout.
Co se týče kompetencí, jako je očkování či screening, předseda praktiků se ptá na jediné: Kde by na to lékárníci vzali dostatek času a prostoru? „Taková činnost musí probíhat v důstojném prostředí, které zajistí pacientovi komfort, klid a soukromí a možnost soustředění. Osobně bych nechtěl v prostředí lékárny před mnoha svědky vést s kýmkoliv debatu o svém zdraví a myslím si, že to tak bude mít většina lidí,“ zkritizoval návrh Šonka a dodal, že další podstatnou bariéru představuje informovanost lékaře a návaznost péče, která by nebyla možná, když lékárník nevede žádnou zdravotní dokumentaci.
Mohlo by vás zajímat
Nouzový výdej léků je ovšem cesta, kterou si Petr Šonka už představit dokáže. Muselo by se však jednat o výdej na přesně určenou dobu, který by lékárník musel ohlásit registrujícímu praktikovi či příslušnému specialistovi. Rozhodně by se ale nemělo jednat o opakované vydávání léků na delší dobu.
Překážkou je curriculum
Podobného názoru na zvyšování kompetencí farmaceutů je také Šonkův kolega z ambulantní sféry, předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. „Myslím, že lékárníci, stejně jako kdokoli jiný, by měli poskytovat své služby odpovídající jejich vzdělání a časovým a prostorovým možnostem. Považuji jejich současné kompetence za dostatečné,“ myslí si Jojko.
Co se týče provádění screeningů v lékárnách, je toho názoru, že těmito činnostmi by se měli zabývat jen a pouze lékaři. „Nechci podcenit vzdělání lékárníků, ale přeci jen je mířené jinam. Provádět jakákoli vyšetření neznamená jen mechanické provedení výkonu, ale je k němu potřeba znalost všech klinických souvislostí i možných komplikací s plně kvalifikovaným zásahem, pokud k nim dojde,“ podpořil své odmítavé stanovisko.
Ani vydávání chronické medikace bez předpisu se u předsedy ambulantních specialistů nesetkává s úspěchem. Podle něj nejde o jednoduchý mechanický administrativní výkon, kde by lékař, znalý zdravotního stavu svého pacienta, mohl být snadno zastoupen.
Chlíbek: Očkovat by měli všichni specialisté
Předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek pro Zdravotnický deník uvedl, že se s Českou lékárnickou komorou aktuálně jedná o rozšiřování kompetencí lékárníků v oblasti sezónního očkování u dospělých. „Myslíme si, že zvýšení časové a místní dostupnosti vakcinace by tuto nízkou proočkovanost mohlo zvýšit. Podobné zkušenosti má stále více zemí v Evropě. Má to ale celou řadu nutných konsekvencí – legislativní změny, vzdělávací změny, certifikované kurzy, prostorové vybavení, vstup do elektronického registru očkování a podobně,“ nastínil Chlíbek.
Zároveň dodal, že společnost usiluje o to, aby kompetence k očkování měli kromě lékárníků také ambulantní specialisté a nemocniční lékaři různých odborností. „Je pro nás nepředstavitelné, aby mohli očkovat lékárníci a nemohli všichni lékaři,“ uzavřel Chlíbek.
-ns-
