Sociální média vidí ženské tělo jako pornografii, i když jde o zdraví
Jaký je rozdíl mezi mužskými a ženskými bradavkami? A jak se liší ženské a mužské ochlupení? Zdánlivě nesmyslné otázky, nicméně odpovědi na ně obsahují víc než jen popis lidské anatomie. Sociální média totiž nahlíží na ženské bradavky i ženské pubické ochlupení dramaticky jinak a hodnotí je jako pornografii bez ohledu na kontext. A to i v případě, že se jedná o témata spojená se zdravím, jako například menstruaci nebo rakovinu prsu.
Sociální média bezpochyby ovlivňují naše vnímání světa. Často však přebírají předsudky a mohou je dokonce i zesilovat. Pokud jde o ženská témata, včetně těch, která se dotýkají zdravotní problematiky, platí to dvojnásob. To znamená nejen horší podmínky pro firmy, jenž se věnují produktům a službám v oblasti zdraví, kdy naráží na značná omezení reklamy (ta však neplatí pro obdobné výrobky a služby pro muže), ale také značné překážky pro organizace, jenž se snaží edukovat veřejnost v oblasti ženského zdraví. Výsledkem může být i zcela absurdní situace, kdy algoritmy sociálních sítí vyhodnotí pouhá slova jako vulva či vagina, tedy anatomicky správné názvy částí ženského těla, jako pornografii a takový obsah zablokují.
„Během posledních let se objevil bezpočet zpráv o cenzuře postů o otázkách týkajících se od sexuálního zdraví, přes kojení až po císařský řez. To je sice smutné, ale nikoliv překvapivé. Ženská těla jsou často vnímána jako sexuální objekty bez ohledu na kontext,“ upozorňuje ve svém článku pro magazín The Conversation profesorka filozofie Fiona Wollardová, která působí na britské University of Southampton, a mimo jiné se věnuje výzkumu témat souvisejících se společenským vnímáním ženského zdraví.
Vulva ani vagina nejsou sprostá slova
Zkušenosti se zákazem reklamy, která byla za strany sociálních sítí identifikována jako „sexuálně explicitní“ či přímo „pornografická“, a to i v případě, že se jednalo o produkty či služby v oblasti ženského zdraví, přibývají. V roce 2023 na sociálních sítích nemohla běžet reklama na menstruační hygienické potřeby od společnosti Bodyform, důvodem byl její „sexuální obsah“. „Kampaň nezobrazovala žádnou nahotu, ale obsahovala správné anatomické termíny pro části ženského těla, včetně slov ,vagina’ a ,vulva’,“ připomíná profesorka Wollardová. Společnost s více než čtyřicetiletou historií na trhu se však rozhodla bránit a spustila vlastní kampaň upozorňující na to, jak sociální sítě cenzurují obsah spojený s ženským zdravím i na přetrvávající společenskou stigmatizaci. Mimo jiné vytvořila seznam „zakázaných slov“, tedy těch, která za určitých okolností algoritmy sociálních sítích vyhodnotily jako „sexuální obsah“, či jsou omezovány v médiích.
„Vagina. Klitoris. Vulva. Výtok. To jsou jen některá slova, která nemůžete říct na sociálních sítích, aniž byste nebyli cenzurováni. Menstruační zdraví ale nesmí být cenzurováno. Pokud se to děje, tak o takto důležitých tématech, která jsou stále tabu, bude téměř nemožné mluvit. To má vliv na naše životy a zdraví,“ reagovala společnost Bodyform ve své další kampani. K dalším „problematickým slovům“ patří podle této společnosti také například bradavky, kalhotky, vaginismus, menstruační krev či menstruační cyklus.
V roce 2022 zveřejnila americká nevládní organizace Center for Intimacy Justice analýzu podle níž 60 společností zaměřených na produkty a služby související s ženským zdravím, narazily na sociální sítích Facebook a Instagram na blokování reklamy, a to včetně situací, kdy se v obsahu objevila slova jako menopauza, plodnost či infekce močových cest. Organizace upozornila také na skutečnost, že reklamy na kondomy či obsah spojený s tématy jako jsou erektilní dysfunkce či předčasná ejakulace nijak omezován nebyl, protože byl vyhodnocen jako „plánování rodičovství“, nikoliv sexuální tematika. „Výsledkem je dvojí standard. Cílení na mužské zdravotní potřeby je vnímáno jako dobro pro rodiny, zatímco cílení na ženské zdravotní je jednoduše pouze pro ženské potěšení,“ shrnul výsledky reportu americký magazín Forbes.
Mohlo by vás zajímat
Ženské bradavky jako předmět cenzury
Mezi další příklady negativní praxe, na které profesorka Wollardová upozorňuje, patří to, jakým způsobem algoritmy sociálních sítí automaticky vyhodnocují obrázky obsahující záběr na ženské bradavky. Nerozlišují přitom, zda se jedná o sexuálně explicitní obsah, anebo osvětová témata, jako například podpora kojení či zvýšení informovanosti o nádorových onemocněních prsu.
V roce 2016 například sociální síť Facebook odstranila edukační kampaň Švédské onkologické společnosti, přesněji animovaný klip vysvětlující jak správně provádět samovyšetření prsou. Americký zpravodajský portál USA Today letos přinesl příběhy žen, jichž se téma rakoviny prsu týká velmi osobně a rozhodly se své zkušenosti sdílet na sociálních sítích, avšak narazily na to, že tento obsah byl zablokován. Mezi nimi byla i Stephanie Germinová, která prošla preventivní masektonomií, tedy odstranění prsních žláz. Nese totiž genetickou mutaci dramaticky zvyšující pravděpodobnost nádorových onemocnění, včetně rakoviny prsu. Její účet na sociální síti TikTok byl opakovaně zablokován, mimo jiné i kvůli tomu, že sdílela video ukazující hrudník. Podle oficiálních pravidel sítě nesmí být sdílen obsah zobrazující nahotu, včetně ženských bradavek.
„Je něco opravdu šokujícího na tom, že je osvětová kampaň o rakovině prsu vyhodnocena jako pornografie. Zkuste přemýšlet o tom, jak žena vidí svá prsa v takové chvíli. Obává se, že může mít život ohrožující onemocnění. Má strach o své zdraví. Označením jejího obrazu jako pornografii přepisuje její vlastní pohled na své tělo a nahrazuje jej hodnocením diváka. To nakládá s jejím tělem jako objektem určeným pro sexuální potěšením diváka,“ popisuje expertka jev popisovaným v rámci feministických teorií jako sexuální objektivizace. To znamená, že žena je vnímána nikoliv jako člověk s vlastní vůlí a potřebami, ale automaticky jako sexuální objekt. Algoritmy sociálních sítích tak nevidí ženu, která prochází rakovinou prsu a sdílí tuto zkušenost s cílem zvýšit povědomí o tomto onemocnění, ale pornografický obsah, jenž je třeba omezit.
Podobně sociální sítě vyhodnocují příspěvky o kojení, pokud obsahují také záběr na odhalená ženská prsa. Přebírají značně zjednodušený pohled, kdy je kojení, tedy přirozený způsob výživy malého dítěte, vnímán jako něco sexuálního (a tedy určeného ke skrývání). „Přetrvávající cenzura sociálních sítí ukazuje, že je zde stále stigma ohledně ženských těl, a to je škodlivé,“ dodává profesorka Wollardová. Tato sexuální objektivizace, kdy ženy samy své tělo mohou vnímat především jako „objekt k použití pro ostatní“, velmi zjednodušeně může vést k pochybnostem o vlastním vzhledu, úzkostným i depresivním stavům. Zvlášť když má dívka či žena dojem, že „nesplňuje požadavky na to, co je vnímáno jako ideální tělo“.
Ludmila Hamplová
Ludmila Hamplová
