Dosud nikdy nepracovalo v Německu tolik zahraničních lékařů a lékařek jako ke konci loňského roku. Spolková lékařská komora zveřejnila údaje o lékařů a lékařek bez německého pasu za rok 2023. Oproti roku 2013 se jejich počet na německém pracovním trhu více než zdvojnásobil, a to na téměř 64 tisíc. Ještě v roce 1993 v Německu pracovalo jen asi 10 tisíc zahraničních lékařů a lékařek, uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt s odvoláním na statistiku Spolkové lékařské komory.
Německé zdravotnictví stále více spoléhá na zahraniční pracovní sílu. Svědčí o tom nejnovější statistika německé Spolkové lékařské komory. Z ní vyplývá, že ke konci roku 2023 v Německu pracovalo 63 763 zahraničních lékařů a lékařek. To je rekordní hodnota, kterou Německo dosud nezaznamenalo.
Jen pro srovnání, v roce 2013 v Německu pracovalo kolem 30 tisíc lékařů a lékařek bez německého pasu, v roce 1993 to bylo dokonce jen asi 10 tisíc. Za deset let se tedy počet zahraničních lékařů a lékařek na německém pracovním trhu více než zdvojnásobil, během posledních tří dekád toto číslo vzrostlo dokonce více než šestinásobně.
Čechů poměrně málo
Většina zahraničních lékařů a lékařek přichází do Německa z jiných zemí Evropské unie, ale také z oblasti Blízkého východu. Vůbec největší zastoupení mezi zahraničními lékaři a lékařkami mají občané Sýrie (6 120), následuje Rumunsko (4 668), Rakousko (2 993), Řecko (2 943), Rusko (2 941) a Turecko (2 628). Čechů a Češek v bílém plášti najdeme v Německu kolem 1 200.
Jak je ze statistik patrné, trend počtu zahraničních lékařů a lékařek na německém pracovním trhu je dlouhodobě rostoucí. Jen v loňském roce se jejich počet meziročně zvýšil o 6,5 procenta. Jenže takový vývoj nemusí představovat pouze pozitiva v tom smyslu, že německou stárnoucí lékařskou populaci nahrazují stejně kvalifikovaní lidé ze zahraničí. Tento vývoj pomáhá hlavně nemocnicím, které personální nouzi čelí již řadu let.
Pozor na jazykovou bariéru
Podle ředitele pobočky Spolkové lékařské komory v Porýní-Falcu Jürgena Hoffarta jsou s tím spojena také nemalá rizika. Ta spočívají zejména v narůstající jazykové bariéře. „Dochází k životu nebezpečným nedorozuměním. Pojmy bolest na hrudi a bolest břicha bývají často zaměňovány, což vede k tomu, že se lékař sice podívá na žaludek, ale infarkt myokardu mu unikne,” uvedl pro deník Deutsches Ärzteblatt.
A tento problém se podle Hoffarta bude v příštích letech zhoršovat. Německé lékařské fakulty totiž „neprodukují” dostatečné množství absolventů, aby bylo možné nahradit lékaře a lékařky odcházející do penze. „Z přibližně 11 tisíc absolventů ročně se jich významná část tomuto oboru nevěnuje,” upozornil Hoffart.
Jen odborná němčina nestačí
Na problém s jazykovou bariérou u zahraničních lékařů upozornil šéf Německé nadace pro ochranu pacientů Eugen Brysch. Podle něho je každodenní znalost němčiny pro zahraniční lékaře naprosto nezbytná. „Jinak jsou nevyhnutelná nedorozumění, které mohou vést v lepším případě k paralelním vyšetření, v horším případě k chybám v léčbě,” uvedl pro deník Deutsches Ärzteblatt.
„Je to samozřejmě dilema. Jazykové požadavky na zdravotnický personál ale nesmí být sníženy, jinak na to v konečném důsledku pacienti doplatí,” dodal Brysch. To se podle něho týká především velmi starých pacientů, kteří často trpí nedoslýchavostí nebo demencí. „Kromě již požadovaných dokladů o jazykové zkoušce z obecného a odborného jazyka by měl také existovat celostátní standard na úrovni C1 v komunikaci s pacienty,” myslí si Eugen Brysch. Pouze prokázání znalosti odborného jazyka podle něho nestačí.
Zdeňka Musilová
