Řada tuzemských fakultních nemocnicí využívá nemocniční informační systémy z 90. let, které již nelze optimalizovat tak, aby vyhovovaly dnešním požadavkům na standardizaci a interoperabilitu. Problém se přitom týká především nemocnic v hlavním městě. Ve většině z nich si neuspokojivou situaci připustili a již usilují o zavedení systémů nových. V jakých oblastech starým systémům nejvíce dochází dech a jaké výhody pociťují v těch nemocnicích, kde již sáhli k výměně zastaralého systému za moderní, mapuje anketa Zdravotnického deníku.

Zastaralé nemocniční informační systémy (NIS) trápí především pražské fakultní nemocnice (FN). Ve FN Bulovka dodnes používají v 90. letech pořízený systém UNIS. Ten v nemocnici pokrývá ambulance, hospitalizace, částečně agendu ARO, ne však agendu ošetřovatelské péče. „Systém je už zastaralý, jeho konfigurace již nedostačují, a to jak uživatelským požadavkům, tak i požadavkům na správu a provoz,“ uvedla pro Zdravotnický deník tisková mluvčí Bulovky Eva Stolejda Libigerová. Nemocnice již zahájila kroky k nahrazení nevyhovujícího NIS. „V současné době je v běhu projekt na jeho nahrazení na prvních čtyřech klinikách,“ sdělila Stolejda Libigerová s tím, že si nemocnice krom jiného od modernizace NIS slibuje i podstatné zlepšení v oblasti interoperability.

Zastaralost svého NIS si plně uvědomují i v pražské Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN), která využívá od roku 1993 systém AMIS*H. Podle tiskové mluvčí nemocnice Jitky Zinke už u NIS ÚVN převažují slabé stránky nad silnými. „Obtížně se specifikují přednosti systému, který je provozován více než 20 let. Za přednost se dá považovat stabilita systému. Základní slabé místo je zastaralost systému a nemožnost jeho dalšího rozvoje,“ uvedla pro Zdravotnický deník. V ÚVN proto aktuálně uvažují o změně NIS. „Základním důvodem je potřeba modernizace systému, s přínosem ve zlepšení obslužnosti systému a zkvalitnění péče pomocí IT služeb u léčby pacientů,“ popsala Zinke s tím, že v současné době nemocnice od svého poskytovatele NIS nemá zajištěnou dostatečnou podporu interoperability. „Jeden ze záměrů nového NIS je právě podpora procesu interoperability a celkové podpory elektronizace zdravotnictví,“ dodala.

V pražské FN v Motole provozují nemocniční informační systém UNIS Steiner od roku 1998. O jeho celkové výměně zatím neuvažují. „NIS je poměrně komplexní a pokrývá všechny segmenty vyjma intenzivní péče,“ uvedla pro Zdravotnický deník Miroslava Mikasová z odboru komunikace FN v Motole s tím, že dodavatel systému přislíbil i plnou podporu interoperability. Na stole je ale výměna částečná – a to klinického informačního systému (KIS). „V současné době uvažujeme o výměně KIS s ohledem na nevyhovující či chybějící funkcionality této části NIS,“ popsala Mikasová.

Moderním požadavkům standardizace a interoperability nevyhovující systém trápí i pražskou FN Královské Vinohrady, kde funguje NIS Steiner z roku 1992. Za jeho přednost považuje nemocnice komplexnost, protože NIS pokrývá všechny nemocniční provozy. Negativa ovšem u více než 30 let starého systému jednoznačně převažují. „Zastaralost použitých technologií, špatná flexibilnost vzhledem k úpravám, nemožnost využívání moderních technologií, například elektronického vedení zdravotnické dokumentace, chybějící ošetřovatelská dokumentace,“ vyjmenovala je tisková mluvčí FN Královské Vinohrady Tereza Romanová. A dodala: „V dohledné době proto uvažujeme o změně NIS, a to zejména pro technologickou zastaralost systému. Jako nedostatečnou vnímáme také podporu interoperability, ta je dalším důvodem pro změnu NIS.“

Mohlo by vás zajímat

Osm informačních systémů, které pokrývají procesy poskytování zdravotní péče používají dnes ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) v Praze. Hlavním NIS pro ambulantní a lůžkové provozy je NIS Medea, který nemocnice užívá od roku 1996. Přestože systému bude brzy již 30 let, jeho výměnu za modernější VFN aktuálně nechystá. „Provedli jsme modernizaci zejména s ohledem na elektronizaci zdravotnické dokumentace a její sdílení. V rámci modernizace jsme také implementovali technologickou integrační platformu a modernizovali důvěryhodný elektronický archiv zdravotnické dokumentace,“ uvedla pro Zdravotnický deník tisková mluvčí VFN Marie Heřmánková.

O změnu NIS usilují krom některých pražských fakultních nemocnic ještě ve FN Olomouc, kde provozují NIS Stapro Medea pořízený v roce 2005. Ten se sice nemocnici za necelých 20 let podařilo přizpůsobit jejím provozům a pokrývá téměř všechny ambulance a hospitalizace (přičemž oblasti, které byly pokryty nedostatečně, jako třeba operační sály nebo radiologii, vyřešila nemocnice nákupem externích modulů), nevýhody stárnoucího NIS jsou ale zřejmé. „Protože je software psaný ve starších technologiích, chybí rychlejší reakce na nové změny, navíc je horší integrování na nové softwary a KIS, které se používají na jednotlivých klinikách. Hodně věcí se nám povedlo vyřešit, až na napojení na integrační platformu, přes kterou Medea omezeně komunikuje s ostatními systémy,“ popsal Zdravotnickému tiskový mluvčí FN Olomouc Adam Fritscher. Nemocnice proto už aktivně pracuje na změně. „Od května 2022 soutěžíme nový NIS. Důvodem jsou morální a technické zastarání systému, který není připraven pro moderní digitální zdravotnictví a eHealth. Navíc postupně končí podpora dodavatele,“ sdělil Fritscher.

S moderními NIS jsou nemocnice spokojené

Výše popsané problémy dvacet nebo dokonce třicet let starých nemocničních systémů už nemusí řešit ve fakultních nemocnicích, kde se v uplynulých letech o nutnosti výměny systému nejen usnesli, ale také ji realizovali. Ve FN Hradec Králové používají od roku 2023 systém Medicalc4. A výhody modernějšího NIS jsou již po několika měsících jasně patrné. „Systém podporuje nově některé procesy, jako jsou například ošetřovatelská dokumentace nebo plánování operací. Umožní zdravotní dokumentaci pacienta digitalizovat, připravuje se možnost sdílení těchto informací přes portál pacienta či mezi zdravotnickými zařízeními. Systém umožňuje rychlý přístup k informacím, je integrován s dalšími lékařskými programy a aplikacemi. Umí připojovat ke zdravotnické dokumentaci obrázky, videa, dokumenty, zvukové záznamy a podobně. Zkrátka pokrývá všechny funkcionality, které jsme chtěli v rámci IT architektury v rámci NIS řešit,“ vysvětlil pro Zdravotnický deník tiskový mluvčí FN Hradec Králové Jan Špelda. Ten ocenil i to, že má nový NIS vlastnosti vyhovující podmínkám interoperability. „Jsme připraveni přistoupit k platformě eMeDOcS, čekáme na splnění kyberbezpečnostních podmínek,“ dodal k tomu Špelda.

Se systémem Medicalc4 panuje spokojenost také ve FN Plzeň, kde nahradil starší NIS v roce 2020. „Informační systém pokrývá všechny segmenty poskytované péče, informace o pacientech, o výsledcích jejich vyšetření a poskytnuté péči jsou na jednom místě a dodavatel NIS nám zároveň také zajišťuje dostatečnou podporu sdílení elektronické zdravotní dokumentace mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními,“ popsala výhody moderního nemocničního informačního systému tisková mluvčí FN Plzeň Gabriela Levorová.

Nový nemocniční informační systém FONS Enterprise pořídila v roce 2020 také pražská Fakultní Thomayerova nemocnice. „Je to moderní systém, který pokrývá většinu běžných segmentů péče velké fakultní nemocnice. Předností aplikace je jednotné uživatelské rozhraní napříč celou organizací, což usnadňuje práci na jednotlivých odděleních v celé naší nemocnici. Jednotná a centralizovaná správa umožňuje našim IT odborníkům efektivní správu a rychlejší pomoc koncovým uživatelům. Jednoznačným benefitem oproti starším systémům je i lepší bezpečnost a ochrana dat,“ vyjmenoval výhody nového NIS tiskový mluvčí nemocnice Petr Sulek. A dodal: „V souvislosti s nasazením moderního systému zavádíme postupně i všechny prvky elektronizace a interoperability.“

Nový nemocniční informační systém IKIS nasadila v letech 2019 až 2021 FN Ostrava. „Je to nový a modulární systém, který pokrývá všechny důležité segmenty. Jen pro laboratoře, transfúzní službu a patologii máme samostatné produkty,“ sdělila Zdravotnickému deníku FN Ostrava. Podle vyjádření nemocnice se aktuálně pracuje i na sdílení elektronické zdravotní dokumentace mezi zdravotnickými zařízeními. „Interoperabilitu komunikujeme a připravujeme se na centrální propojení,“ uvedla nemocnice.

Jakub Němec