Nedostatek kariérních vědců ohrožuje využití technologických objevů ve zdravotnictví. Nejsme ochotní vědce dostatečně zaplatit, což představuje jednu z největších hrozeb v medicíně. To znamená, že nebudeme v dostatečné míře schopni přicházet s inovativními léčivými přípravky. Největší zaostávání hrozí v oblasti imunologie a neurologie. „Věda se stává stále více těžkopádnou, protože nemá dostatek zdrojů, a tak se studnice talentů postupně vyčerpává,“ řekla v rozhovoru pro britský list Financial Times nová šéfka francouzského Pasteurova institutu Yasmine Belkaidová.
Mladí vědci bývají velmi často chronicky nedostatečně placeni a trpí nedostatkem mentoringu a přístupu ke grantům. To jsou podle Yasmine Belkaidové, nové šéfky francouzského Pasteurova institutu, hlavní rizika, která mají potenciál brzdit výzkum a vývoj v medicíně.
V praxi to může znamenat nejen méně inovativních léků, ale také například i méně nových antibiotik, což je problém s ohledem na stále se stupňující mikrobiální rezistenci stávajících antibiotik.
Pro mladé lidi je podle Belkaidové mnohem atraktivnější dávat přednost lépe placené kariéře před kariérou vědců, kteří se věnují medicínskému výzkumu. A potenciálně to nemusí znamenat problém pouze pro medicínu. Belkaidová upozorňuje, že se tento trend začíná prosazovat také v jiných vědních oborech.
Mladí vědci volí raději jiné kariéry
„Toto je obecná krize, která mě velice děsí. Pokud dnes neinvestujeme do nové generace vědců, kdo bude dělat vědu zítra?“ řekla Yasmine Belkaidová britskému listu Financial Times. „Věda se stává stále více rigidní a těžkopádnou. Nemá dostatek zdrojů, a tak se studnice vědeckých talentů postupně vyčerpává a vysychá,“ dodala.
Podle ní sice máme technologie, máme i vůli, ale to nestačí. „Musíme se přizpůsobit, pokud se skutečně chceme pohnout vpřed. Výzkum je dnes mnohem nákladnější. Vyžaduje totiž mnohem více multidisciplinárních a přeshraničních zdrojů. Současné geopolitické napětí tím pádem brzdí vědeckou spolupráci, což je pro veřejné zdraví velice nebezpečné,“ uvedla dále Belkaidová.
Ředitelka francouzského Pasteurova institutu v této souvislosti poukazuje na stále pokračující spor o tom, jaký je skutečný původ epidemie a pozdější pandemie covidu-19. Podle ní jde o příklad škodlivé nedůvěry, která mezi vědci napříč světem vznikla. „Vytvoření hranic v našich znalostech přenosu a evoluce patogenů ohrožuje nás všechny,“ řekla.
Propast v dostupnosti inovativních léků se prohlubuje
Belkaidová rovněž upozornila na existující mezinárodní disparity ve zdravotnických systémech. To může podle ní dále prohlubovat rozdíly v tom, jak rychle jsou jednotlivé země schopny vyvíjet nové léčivé přípravky s využitím nových a jedinečných technologií, jako je například využívání umělé inteligence při vývoji nových léků, editování genů, nebo očkování s využitím technologie mRNA.
Všechny benefity využívání nových technologií jsou podle Belkaidové dostupné především lidem žijícím v rozvinutých zemích. „Kritické genetické databáze, na které vědci ve stále větší míře spoléhají, se velmi často nacházejí v bohatých zemích jako jsou Spojené státy nebo Velká Británie. To znamená, že poznatky z nich získané, jsou nejvíce aplikovatelné právě na populace těchto zemí,“ upozornila Yasmine Belkaidová.
Takový stav může podle ní vést k dalšímu prohlubování rozdílů v kvalitě zdravotní péče mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi. Belkaidová to opět ilustruje na příkladu dostupnosti očkování proti SARS-CoV-2, kdy se účinné a bezpečné vakcíny dostaly nejprve na trhy vyspělých zemí a až poté se distribuovaly v zemích ekonomicky zaostalých. A i tam distribuce podle ní vázne. „To je svět, ve kterém žijeme, ale ve kterém já žít nechci,“ uzavřela ředitelka Pasteurova institutu.
Zdeňka Musilová
