Zdravotní stav populace má zcela zásadní vliv na konkurenceschopnost firem a národní ekonomiky i na obranyschopnosti státu. Jako zásadní se proto jeví z pohledu průmyslu i obrany investice do prevence obyvatel. Shodli se na tom účastníci Eurodebaty Ekonomického deníku, České justice a Zdravotnického deníku na téma Budoucnost Evropy – agenda pro nový Evropský parlament a Evropskou komisi, v níž diskutovali europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), armádní generál a bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý a další hosté.
Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) si myslí, že zdravotní stav populace hraje zásadní roli v konkurenceschopnosti firem a národní ekonomiky. „Zdravá populace je mnohem produktivnější v práci. Zdraví má na to přímý vliv. Lidé s dobrým zdravím jsou schopni pracovat efektivněji a déle. Nemocní lidé mohou naopak kvůli zdravotním komplikacím chybět dlouhodoběji v práci, což může mít negativní vliv na firmu a její konkurenceschopnost na trhu,“ řekl v eurodebatě Zdechovský.
To se podle něj samozřejmě promítá i do nákladů na zdravotní péči. „Zvýšené náklady na lékařskou péči a zdravotní pojištění mohou znamenat vyšší náklady na zaměstnance pro firmy a v konečném důsledku snižovat ziskovost podniků,“ uvedl Zdechovský. A zmínil, že zdraví populace má velký vliv i na inovace a rozvoj. „Zdraví lidé mívají větší chuť rozvíjet své schopnosti a přispívat třeba k inovacím ve firmách,“ poznamenal.
S tím, že jsou produktivita a schopností podávat dlouhodobě konzistentní výkon v souladu s požadavky firmy úzce propojeny se zdravím, souhlasí partner pro oblast automotiv v regionu střední a jihovýchodní Evropy ve společnosti EY Petr Knap. „S pokračujícím stárnutím populace může hrát proti Česku relativně nízký věk dožití ve zdraví. A asi jen krátkodobě si už budeme moci ‚dovolit‘ prakticky nezaměstnávat lidi nad 50 let věku. Přitom jde o loajální a často velmi efektivní zaměstnance, kteří by mohli vyplnit různé pozice a zastat minimálně na částečný úvazek velký kus práce,“ uvedl v eurodebatě Knap.
V diskusi tento názor podpořil i ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal. „Od našich členů, kteří se věnují zdravotnictví a jeho digitalizaci víme, že jedním z největších zdravotních problémů Česka skutečně je nízká délka života v plném zdraví – délku dožití máme podobnou, jako v západní Evropě, ale mnohem dříve jsme chronicky nemocní. Do monitoringu životního stylu, který toto celkem zásadně ovlivňuje, směřují ty nejvýznamnější zdravotnické výzkumné projekty, které v Česku momentálně probíhají. Vůbec není pochyb o tom, že se tento problém negativně promítá i do naší ekonomiky,“ shrnul Hanzal.
Zdraví jako klíč ke stanovování vojenských priorit
Debata se poté stočila na oblast obrany. I tentokrát se účastníci shodli, že je vliv zdravotního stavu populace na obranyschopnosti státu velmi důležitý. „Zdravotní stav populace, především v té části, která může vstoupit do armády – jako vojáci z povolání a případně i jako záložníci – má zásadní vliv na budování obranyschopnosti státu. Nejenom že se při horšícím zdravotním stavu snižuje počet vhodných občanů České republiky, kteří mohou být přijati do armády, ale zdravotní stav již sloužících vojáků také může omezit jejich schopnost plnit náročné úkoly vojenské služby,“ řekl v diskusi armádní generál a bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý a dodal, že ministerstvo obrany věnuje této oblasti velkou pozornost.
Zásadní jsou podle něj proto investice do prevence obyvatel. „Logicky nejenom z potřeb společnosti obecně, ale z hlediska udržování potřebné úrovně obranyschopnosti státu. To se neprojevuje jen ve vlastní armádě, ale promítá se to i do schopnosti občanů podílet se na řešení krizových situaci. Zdravotně způsobilé občany potřebují i jiné složky, například policie nebo hasiči. Jedná se tedy o širší oblast, nejenom o budování obranyschopnosti z hlediska fungování armády,“ vysvětlil generál Šedivý.
Že je důležité brát v úvahu zdravotní stav obyvatelstva při plánování a realizaci dlouhodobých obranných strategií a politik, potvrdil i europoslanec Zdechovský. „Zdraví populace má vliv na dostupnost a kvalitu pracovní síly nejen v resortu obrany. Zdraví a schopnosti mladých lidí jsou důležité pro nábor a udržení kvalifikovaných vojáků a personálu v armádě. Zdraví vojáků je klíčové pro jejich výkonnost a schopnost plnit vojenské úkoly. Zvýšená potřeba zdravotní péče pro vojáky může znamenat vyšší náklady na vojenské zdravotnictví,“ vyjmenoval Zdechovský. Demografické trendy, jako je stárnutí populace nebo pokles porodnosti, mohou mít podle něj dlouhodobé důsledky na strategické plánování v resortu obrany. „Vlády musí brát v úvahu složení populace při stanovování vojenských priorit a dlouhodobých strategií. Zdraví populace je také spojeno se zabezpečením základních služeb a infrastruktury, která je nezbytná pro obranné účely,“ řekl.
Investice do prevence obyvatel může podle Zdechovského mít významný pozitivní vliv na obranyschopnost země. „Zdraví obyvatelstva přímo ovlivňuje schopnost země mobilizovat a udržovat zdravou pracovní sílu. Vojenská efektivita závisí na tom, jak dobře jsou vojáci fyzicky a duševně připraveni. Investice do prevence a zdravotního vzdělávání může vést k vyšší úrovni zdraví a kondice mezi obyvatelstvem, což se odrazí v případě ohrožení země,“ uvedl europoslanec. S investováním do prevence může podle něj dojít ke snížení nákladů na zdravotní péči. „Peníze pak mohou jít například do investic do armády. Jednoduše, zdravá a odolná populace je klíčovým prvkem pro úspěšnou obranu a celkovou bezpečnost státu,“ uzavřel Zdechovský.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
