Připomínkovým řízením prošel takzvaný lázeňský zákon, kterým chce ministerstvo zdravotnictví mimo jiné zavést takzvaný „akční limit“ pro znečištění ovzduší – a zaručit tím čisté ovzduší v lázeňských městech. Zásadní výtku návrhu zákona ovšem adresovalo ministerstvo životního prostředí, který cítí, že resort zdravotnictví zasahuje do jeho gesce a nemá pravomoc v této oblasti rozhodovat a úkolovat obce ani poskytovateli lázeňské péče. S pochopením se návrh nesetkal ani u Karlovarského kraje, kde jsou provozovány nejznámější české lázně. Podle kraje vede ke podmínek pro samosprávu a podnikání.

„Zavádí se pojem ‚akční limit‘, kterým se rozumí taková hodnota znečištění ovzduší, ke které by mělo vnitřní území lázeňského místa směřovat v případě, že je tato hodnota překračována. Poskytovatelé lázeňské péče mají společně s obcí, na jejímž území se lázeňská péče poskytuje, podnikat aktivní kroky a snažit se o trvalé zlepšení stavu ovzduší v lázeňském místě,“ stojí v návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů, jak se celým jménem takzvaný lázeňský zákon jmenuje. Zákon by měl podle resortu zdravotnictví platit od začátku roku 2025. Zákon nemá aspiraci stanovit konkrétní limity znečištění ovzduší, ty mají být doplněné vyhláškou.

Dnes mají poskytovatelé lázeňské péče povinnost předložit ministerstvu každých pět let zprávu o stavu klimatických podmínek v místě. Nově by ale mělo být možné v případě, že nebude ovzduší dostatečně čisté, nařídit obci trvalý monitoring a zprávy žádat každý rok. Odpovědnost za opatření vedoucí k danému cílí budou mít společně poskytovatelé lázeňské péče, státní správa a samospráva. Návrh uvádí, že opatření se mohou týkat například řešení dopravy, centrálního vytápění, způsobu úpravy zeleně nebo hluku. Za nezřízení monitoringu mohou hrozit i sankce.

Spor o kompetence

Ministerstvo životního prostředí považuje takovou regulaci za zásah do svých kompetencí. „Kompetence v této oblasti nemůže vykonávat ministerstvo zdravotnictví, jelikož nemá pro výkon státní správy v této oblasti stanovenu pravomoc. Což porušuje zásadu legality a legitimity, čímž je navrhovaná právní úprava od počátku protiprávní,“ píše v připomínkách resort životního prostředí v připomínkách. A žádá odstranění institutu akčních limitů z celého návrhu zákona „na všech relevantních místech, a současně též ze všech relevantních částí materiálu jako celku“. Podle resortu je návrh lázeňského zákona v přímém rozporu s kompetenčním zákonem, který stanovuje, že oblast ochrany ovzduší je v kompetenci ministerstva životního prostředí, ochrana ovzduší je navíc podle resortu dnes již komplexně upravena zákonem o ochraně ovzduší.

Podle Karlovarského kraje „záměr novelizace lázeňského zákona ve formě doplnění ‚akčních limitů‘ neřeší stávající nefunkční záležitosti v oblasti lázeňství, naopak přidává další povinnosti a výdaje pro obce a provozovatele lázní, tedy zhoršuje správu měst a podnikání v daném sektoru“. Podle kraje existují jiné a palčivější problémy lázeňských měst, které by mělo ministerstvo zdravotnictví řešit. Mezi nimi kraj zmiňuje například absenci definice lázeňské péče jako preventivní zdravotní péči ve vztahu zákonu o veřejném zdravotním pojištění, nejistou nezávislost odborného dohledu na uživateli zdroje nebo nefunkční správa přírodních léčebných lázní způsobená neaktuálním stavem lázeňských statutů.

Složitou proveditelnost navrhované změny kritizuje také Svaz měst a obcí České republiky. „Nově má prováděcí právní předpis stanovit akční limity hodnot znečištění ovzduší vnitřního území lázeňského místa. Prováděcí právní předpis zatím zřejmě nebyl vydán a bez znalosti akčních limitů nelze posoudit, jak velkou komplikaci a finanční zátěž to bude znamenat pro poskytovatele lázeňské péče a obec. Z novely ani z důvodové zprávy nevyplývá, k čemu budou Ministerstvu zdravotnictví sloužit výsledky trvalého imisního monitoringu ovzduší uvnitř vnitřního území lázeňského místa, respektive jaký dopad bude mít překročení akčních limitů na přírodní léčebné lázně. Na kvalitu ovzduší v příhraničních oblastech mají navíc významný vliv sousední státy a není v možnostech obce tyto zdroje znečištění ovlivnit. Je nutné, aby si předkladatel uvědomil, že vzdušné proudění nezná hranice; situaci, kdy budou např. obce při polských hranicích sankcionovány za snížení kvality ovzduší si lze snadno představit,“ uvedl svaz v připomínkách.

Mohlo by vás zajímat

Podle připomínky Hospodářské komory ČR v návrhu chybí, jaké znečišťující látky by se měly v akčních limitech sledovat. Namítá také, že monitoring, ale i nápravná opatření mohou obcím přinést nemalé náklady. Ministerstvo financí naopak v připomínkách žádá, aby ministerstvo financí vyčíslilo náklady pro stát.

V České republice je dnes 93 registrovaných poskytovatelů lázeňské léčebně rehabilitační péče, dohromady mají 25 tisíc lůžek a zaměstnávají 11 tisíc lidí. V roce 2022 se v nich léčilo přes 842 tisíc lidí, z nich asi 293 tisíc byli cizinci. Léčebných pobytů bylo z výše zmíněných 216 tisíc, necelá polovina z nich bylo hrazeno zdravotními pojišťovnami.

red, ČTK