Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) v materiálu Koncepce zdravotnictví 2030+ očima regionálních nemocnic kritizuje vysoké počty fakultních nemocnic, kvůli čemuž jsou menší nemocnice v nerovném postavení. Fakultní a centrové nemocnice podle Asociace neposkytují pouze superspecializovanou péči, ale také péči základní, ovšem za jiných finančních podmínek než nemocnice regionální. Zdravotnický deník požádal o vyjádření k návrhům předsedu Asociace nemocnic ČR (AN ČR) a ředitele Fakultní nemocnice Motol Miloslava Ludvíka, který je přesvědčený o tom, že takzvané malé výkony se musejí provádět i v těch nejspecializovanějších centrech.
Koncentrace péče do superspecializovaných center, kterou členové AČMN v materiálech zmiňují, je podle předsedy Asociace nemocnic ČR Miloslava Ludvíka správně, protože je důležité, kolik a jakých úkonů lékař dělá, a o to lépe je pak umí. „I velké nemocnice jako FN Motol musí fungovat jako spádové nemocnice pro své nejbližší okolí. Představte si situaci, že byste přišla do nemocnice s bolestí břicha, my bychom zjistili, že nejde o neprůchodnost střev, kdy se jedná o specializovaný výkon, ale o ‚obyčejné slepé střevo‘, a řekli bychom vám, že to k nám nepatří, a odvezeme vás do regionální nemocnice. To byste nám asi nepoděkovala. I ve velkých, superšpičkových nemocnicích se musí dělat i malé výkony, nehledě na to, že učíme mediky, a ti musí umět všechny typy výkonů,“ uvedl v reakci na dokument pro Zdravotnický deník Ludvík.
AČMN dále poukazuje na finanční i personální zvýhodnění centrové a superspecializované péče na úkor regionálních nemocnic a všech ostatních základních oborů. Ludvík ale upozorňuje na to, že centrová superspecializovaná péče bude v budoucnu čím dál tím více patřit do velkých pracovišť, protože je doprovázena nároky na velmi drahé specializované přístroje, u kterých je nesmyslné, aby byly v každé regionální nemocnici.
Nízké úhrady regionálním nemocnicím u některých výkonů podle ANČR způsobují jejich centralizaci, tudíž je ředitelé nemocnic mohou zakázat lékařům provádět, a jednodušší operativy nemusí být atraktivní pro mladé lékaře. Podle Ludvíka je ale celá věc složitější: „Velké nemocnice musí ze svých základních sazeb v podstatě dotovat ty malé, aby se takzvaně srovnala základní sazba. Problém je v tom, že velké nemocnice tím přestávají mít možnost rozvíjet superspecializovanou péči, která je extrémně drahá a náročná. Klasicky je to vidět v tom, že pro rok 2024 vyhláška nabízela průměrně nárůst pro nemocnici ve výši 6 procent, ovšem u některých malých regionálních nemocnic to dělá 10 – 12 procent, zatímco u velkých typu IKEM to dělá nulu. A jestliže máte nulový nárůst, tak z čeho máte platit rozvoj superspecializované péče?“
Vedení Asociace nemocnic ČR problematiku s Asociací českých a moravských nemocnic nicméně podle Ludvíka velmi úzce probírá a snaží se hledat společná řešení. Primárně je ale třeba podle ředitele nemocnice v Motole hledat řešení na úrovni ministerstva zdravotnictví.
-ns-
