Finance investované do edukace a prevence se sice v dlouhodobém horizontu vrátí, což je názorně vidět například ve stomatologii, pro politiky je ale tato dlouhodobost bariérou bránící tomu, aby o prevenci nejen mluvili, ale také ji prakticky podpořili. Bez větších investic do kampaní a jejich lepší koordinace se ovšem neposuneme dál. Členka Správní rady VZP Bára Malíková to řekla na druhém ročníku Workshopu VZP s osobnostmi českého zdravotnictví, který uspořádal Zdravotnický deník a jehož tématem byly dopady kampaně SystemShop VZP na chování pojištěnců a výzvy pro další komunikaci prevence.
Kampaň SystemShop VZP byla sice většinově pozitivně hodnocena odbornou i laickou veřejností, stejně jako účastníky panelové diskuse na workshopu, ti se ale shodli v tom, že nezaznamenala potřebně velký veřejný zásah – a to především kvůli tomu, že se její rozpočet pohyboval jen kolem 20 milionů korun, čímž nemohla konkurovat masivním kampaním soukromých firem, které mají řádově vyšší rozpočty.
Že je 20 milionů pro osvětovou kampaň, která má za cíl oslovit širokou veřejnost, málo, si myslí i Bára Malíková. „Vše je o prioritách a o tom, kolik do edukativního vzdělávání chceme dát peněz. Na kampaň, o níž dnes mluvíme, šlo 20 milionů, proto neměla tak velký zásah. Pokud by na ní bylo 200 milionů nebo obdobné peníze, jakými disponuje v kampaních soukromý sektor, bude to mít zcela jiné dopady,“ řekla Malíková. A dodala: „Můžeme se pak bavit o tom, jestli se na kampani bude podílet krom VZP i ministerstvo nebo neziskové organizace, primární ale budou pro úspěch kampaně vždy investované finanční prostředky. Ty jsou prioritou.“
Z pohledu pojišťoven podle ní každopádně dává velký smysl podílet se na edukaci a prevenci. „Pojišťovny jsou plátci péče, což znamená, že by se jim mělo nejvíc vyplatit to, že se jejich pojištěnci chovají způsobem, který následně vede k nižšímu čerpání kurativní péče,“ uvedla na workshopu členka Správní rady VZP.
Stomatologie ukazuje benefity prevence jasně
Finance investované do edukace a prevence se sice podle Malíkové v dlouhodobém horizontu vrátí, problém ale spatřuje v tom, že tato návratnost je opravdu dlouhodobá. „Překlenuje nejen jedno nebo dvě, ale často i několik volebních období. Protože některé věci, které uděláme dnes, se projeví až za 10 nebo za 15 let,“ vysvětlila. A přidala i konkrétní příklad ze stomatologie, tedy z oboru, jemuž se profesně věnuje. „Ve stomatologii je opravdu hodně věcí plně preventabilních. Existují studie, díky nimž víme, že zubním kazům a onemocnění dásní se dá správnou ústní hygienou a respektováním některých výživových doporučení velmi dobře předejít. Ale když to dnes naučíme rodiče malých dětí, výsledky v podobě celoživotně zdravých zubů u nich uvidíme až poté, co vyrostou,“ vysvětlila Malíková.
Proto je podle Malíkové klíčové o edukaci a prevenci přemýšlet v opravdu dlouhodobém horizontu. „Je třeba se smířit s tím, že nás teď něco bude stát v edukaci nějaké peníze, které na veřejnost působí bohužel často tak, že stát utrácí za nějaké zbytečné kampaně. Za 10 nebo 15 let ale sklidíme pozitivní efekty,“ řekla členka Správní rady VZP.
Politici podle ní o prevenci spíše rádi hovoří, než že by konali. „Všichni o prevenci a o tom, jak by se jí chtěli věnovat, mluví, ale když dojde na reálné kroky, často chybí koncovka, která by vedla k tomu, aby byly potřebné kroky skutečně provedeny,“ popsala, jak vnímá vztah politiků k prevenci, Malíková.
Zkusme zapojit influencery
V diskusi upozornila také na to, že jsou podle ní iniciativy v oblasti prevence nedostatečně koordinované. „Sem tam někdo něco dělá, jako zrovna VZP se SystemShopem a dalšími aktivitami, něco málo dělá ministerstvo zdravotnictví, něco málo Státní zdravotní ústav. Ale v rámci jednoho tématu – jako příklad opět mohu vzít stomatologii – chybí nějaká koordinace. Měli bychom si společně definovat, kam se chceme dostat, na tom spolupracovat a práci vedoucí k úspěchu si rozdělit. Každý může cílit na různé skupiny populace,“ vysvětlila Malíková, jak by podle ní mohla osvěta a prevence fungovat efektivněji. Která instituce by se měla koordinační role ujmout, je podle ní k diskusi.
Účinnou cestou, která dnes není v kampaních zatím příliš akcentovaná, je podle Malíkové využití mladých a aktivních influencerů. „Máme výhodu v tom, že neprodáváme auta nebo limonády, ale děláme něco, co má nějakou hodnotu. Chceme, aby byli lidé zdraví, a to je něco, co se dá dobře prodat, něco, co už má společenský rozměr, na který část lidí už slyší,“ podotkla. A dodala, že zapojení influencerů do kampaní by nemuselo nějak výrazně navýšit jejich rozpočty.
Na workshopu mluvila Bára Malíková i o tom, že někteří lidé jsou vůči preventivním doporučením rezistentní. „S tím mám zkušenost jednak ze zubní pohotovosti, kde několikrát měsíčně sloužím, a také v rámci spolupráce mé ordinace s jedním nadačním fondem, který se stará o děti ze špatného socioekonomického prostředí. A vím, že tito lidé mají úplně jiné životní problémy, než je nějaká prevence a starost o vlastní zdraví. Maminka se čtyřmi dětmi, které jsou od sebe narozeny ob rok, ví, že by jim měla čistit zuby, ale nemá ani peníze na kartáčky,“ popsala Malíková. Na takové lidi podle ní kampaně příliš nepůsobí a je třeba se u nich zaměřit na jiné věci, které spíše souvisí se sociální agendou.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
