Nemocnice by neměly podcenit přípravu dat u projektů energetických úspor, říká expert Chmiel
Jak přistoupit k přípravě, řízení a realizaci EPC projektů (pozn. red. – metoda energetických úspor s garantovanou zárukou v nemocnicích) v příspěvkových organizacích? I to bylo jedním z témat sympozia Zdravotnického deníku s názvem Energetika v nemocnicích. Podle projektového manažera energetické společnosti Elprocon 21 Martina Chmiela je zapotřebí, aby nemocnice nepodcenily sběr dat před započetím samotné analýzy vhodnosti projektu EPC. „Největším kamenem úrazu jsou chybějící data o spotřebě energií či nedodání projektové dokumentace,“ upozornil na opakující se nešvary.
Každému EPC projektu předchází důkladná analýza objektu, o které platí, že pokud je vypracovaná skutečně detailně, o to víc kvalitní EPC projekt je daná společnost schopna připravit a designovat na míru. Obsah každé analýzy začíná na prohlídkách jednotlivých budov, ale ještě než k tomu dojde, je podle Chmiela ideálním stavem, když má nemocnice sesbírané veškeré podklady, zejména pak ty k energetické spotřebě.
Součástí analýzy, která slouží k posouzení, zda je EPC projekt v nemocnici vhodným řešením, je popis stávajícího stavu objektů, návrh vhodných úsporných opatření, odhad předpokládaných investičních nákladů a přínosy realizace. Po tomto vyhodnocení zpravidla následuje vytipování vhodných dotačních programů v kombinaci s EPC.
Samotný sběr dokumentů je však zapotřebí začít už před analýzou EPC, což se ne vždy úspěšně daří. „Patří sem údaje o spotřebách a nákladech, energetické audity, průkazy energetické náročnosti budov, pasport areálu a budov, projektové dokumentace či revize elektrických zařízení. Všechny tyto dokumenty proces zpracování analýzy velmi urychlí,“ zdůraznil Chmiel.
Papírové dokumenty jsou pasé
Pro zpracovatele analýz EPC projektů je podle něj nejvíc problematické nesjednocení spotřeb, chybějící data, projektová dokumentace a faktury. „Často se setkáváme také s rozpory a odlišnostmi v archivovaných datech oproti reálným datům. Je třeba, aby nemocnice měly přichystané fakturační spotřeby a dokumenty v elektronické podobě místo papírové,“ apeloval Chmiel a dodal, že by bylo také vhodné zavést před realizací projektu dílčí odečty na budovách. „Spotřeby jsou za celý areál a následné rozúčtování probíhá na základě metrů čtverečních nebo energetické náročnosti té budovy, ale kdyby tam byla většina detailů, tak se lépe stanovují předpokládané a garantované úspory a tím víc je nemocnice schopna ušetřit,“ apeloval na jednotlivé nemocnice. V neposlední řadě je třeba zapracovat na zajištění prohlídek prostor s kompetentní osobou a přístupů do jednotlivých pavilonů a technických místností.
Chmiel nastínil také možnost úspor na vodě, které jsou však u nemocnic problematické z důvodu dodržování hygienických opatření, tudíž s těmito úsporami lze v nemocnicích počítat jen stěží.
Mezi typická úsporná opatření v EPC projektech bez dotací se řadí modernizace zdrojů tepla a úspora elektrické energie, kam spadá například výměna osvětlení, oběhových čerpadel či případné využití fotovoltaiky. Dílčí opatření, která mají vyšší dobu návratnosti, jsou pak stavební opatření a případná obnova vzduchotechnických jednotek, na které lze dosáhnout pomocí EPC a dotací.
-ns-
Mohlo by vás zajímat
Foto: Radek Čepelák
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu sympozia společnosti Veolia Energie ČR.
Nela Slivková
