Oblast zdravotnictví je dlouhodobým strategickým partnerem Státního fondu životního prostředí (SFŽP ČR) při naplňování cílů energetických úspor. Kromě Operačního programu Životní prostředí jsou dalšími významnými nástroji, které lze využít k budoucí nízké energetické náročnosti, například Modernizační fond či program RES+, které na sympoziu Zdravotnického deníku Energetika v nemocnicích blíže popsal ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman.
Dlouholeté partnerství mezi zdravotnictvím a Státním fondem životního prostředí České republiky (SFŽP ČR) představil na sympoziu Zdravotnického deníku ředitel fondu Petr Valdman, který v této souvislosti zmínil práci bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, jenž v minulosti apeloval na to, aby nemocnice investovaly do oblasti energetiky.
Podle statistiky SFŽP ČR bylo v operačním programu Životní prostředí 2014+ podpořeno v oblasti zdravotnictví již 94 projektů za celkové investice 7,2 miliardy korun, v programu Životní prostředí 2021+ se jedná o podporu pro 14 zdravotnických projektů za investice 576 milionů a z Národního plánu obnovy se zafinancovalo 22 projektů za 2,6 miliardy.
Finanční zdroje, které lze investovat do oblasti energetických úspor nemocnic, představují nejčastěji peníze ze standardních strukturálních fondů, kterým je například Operační program Životní prostředí. Ten nabízí pro sektor veřejných budov komplexní renovaci včetně instalace elektřiny i tepla, a to s minimálním cílem 30procentní úspory energie. Podle ředitele SFŽP ČR může podpora komplexního přístupu vygenerovat také zajímavou výši dotace (cca 50 procent).
Státní fond životního prostředí spravuje vedle Operačního programu Životní prostředí také Modernizační fond, který se týká dekarbonizace budov. „Snažíme se cílit do takových oblastí, kde třeba nelze použít klasický investiční fond. Příkladem je program ENERGov, který se zaměřuje na budovy v Praze s minimálním cílem 30 procent úspory energie. Program cílí i na komplexní renovace památkově chráněných nebo architektonicky cenných budov s minimálním cílem 10procentní úspory energie,“ popsal fungování fondu Valdman.
Fond je určen pouze pro Bulharsko, Česko, Estonsko, Chorvatsko, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko. Pro Českou republiku bude dostupných minimálně 150 miliard korun.
Dotace na solární elektrárny
Ředitel zdůraznil i význam využití sluneční energie ve zdravotnických zařízeních, která, na rozdíl od školních budov, musí zvládnout celoroční provoz. Z tohoto důvodu stát nabízí program RES+, jehož náplní je instalace nových fotovoltaických elektráren do veřejných budov.
Cílem výzvy je podpora realizace projektů, které vedou ke snížení emisí skleníkových plynů, modernizaci energetických systémů a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě energie. Dotaci lze zažádat na fotovolatické panely, střídače, bateriová úložiště či elektrolyzéry.
Mohlo by vás zajímat
Výhodné EPC projekty
Valdman také na sympoziu Zdravotnického deníku zopakoval, proč Státní fond životního prostředí zvýhodňuje projekty EPC (Energy Performance Contracting). Žadatelé, kteří kombinují projekt s metodou EPC mohou čerpat bonusy a dodavatel smluvně ručí za dosažení úspor i za návrat vynaložených prostředků. Výhodou je, že od začátku až do konce celý projekt projektuje a instaluje pouze jeden dodavatel, který provádí kompletní energetický management.
Příkladem úspěšně dokončeného EPC projektu, který je zároveň jedním z největších projektů EPC v Česku, je projekt energetické úspory v Psychiatrické nemocnici Bohnice. Ten si vzaly pod křídla společnosti Veolia a D-energy (více jsme psali zde a zde).
-ns-
Foto: Radek Čepelák
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu sympozia společnosti Veolia Energie ČR.
