Příjmy zdravotního pojištění porostou méně

Náklady veřejného zdravotního pojištění vzrostly za pět let o 60 procent, loni překročily 456,6 miliardy korun. Relativně nejvíc se zvýšila částka vynaložená na domácí péči a ošetřovatelskou péči v pobytových zařízeních sociální péče, vzrostla o více než 130 procent. Vyplývá to ze zprávy analytické komise z dohodovacího řízení mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče o rozdělení financí na rok 2025. Zároveň se v dalších letech očekávají nižší meziroční nárůsty příjmů.

Meziročně loni narostly celkové náklady na zdravotní péči o 38,5 miliardy korun, příjmy rostly o 35,2 miliardy Kč. “I přes vysoké nárůsty příjmů se systém veřejného zdravotního pojištění dostal v roce 2023 do deficitu,” píše v dokumentu analytická komise. Pojišťovny tak zapojovaly úspory z předchozích let. Na vysokém výběru pojistného se loni podílel růst mezd a platů reagující na vysokou inflaci, vliv mělo podle komise také zapojení nemalé části ukrajinských uprchlíků do pracovního procesu.

V dalších letech se přitom očekávají meziroční nárůsty příjmů nižší, do roka 2024 by měly růst podle odhadu zdravotních pojišťoven zhruba o 7,55 procenta a do roku 2025 o 4,03 procenta. Méně bude podle předpokladů také takzvaných státních pojištěnců, za které se odvádí pojistné ze státního rozpočtu. V roce 2024 je to 2085 Kč za měsíc a v roce 2025 pravděpodobně 2148 Kč za měsíc. Zatímco v roce 2022 bylo státních pojištěnců vlivem příchodu uprchlíků z Ukrajiny 6,1 milionu, v roce 2025 se jejich počet odhaduje na 6,045 milionu.

“V roce 2024 ještě doznívají dopady covidové epidemie, stále pokračuje válka na Ukrajině se všemi negativními dopady, inflace se blíží k inflačnímu cíli, ale centrální banka zůstává opatrná. Ekonomika v ČR stále stagnuje, ale očekává se mírný růst,” píše se v materiálu.

Náklady systému veřejného zdravotního pojištění od roku 2018 rostly průměrně o téměř deset procent. Nejvyšší nárůst byl mezi roky 2019 a 2020 o 15,5 procenta, což ovlivnila epidemie covidu-19, nejmenší nárůst byl mezi roky 2021 a 2022 (nárůst o 3,4 procenta).

Mohlo by vás zajímat

Z celkem 456,6 miliardy Kč nejvíce peněz pojišťovny loni vynaložily na péči v nemocnicích (230,2 mld. Kč), následovaly léky vydané na recept (44,7 mld. Kč), péče ambulantních specialistů (40 mld. Kč), léky předepsané ve specializovaných centrech (31,5 mld. Kč) a péče praktických lékařů (27,2 mld. Kč).

Největší nárůst od roku 2018 zaznamenaly hlavně segmenty zdravotní péče, které reagují na stárnutí populace. Mezi ně patří domácí zdravotní péče a zdravotní péče v pobytových službách sociální péče, jako jsou domovy pro seniory, kde nárůst překonal 130 procent, a hospicová péče , kde nárůst činil téměř 85 procent. Více než stoprocentně rostly také náklady na zdravotnickou záchrannou službu (ZZS), o více než 92 procent pak stouply náklady na centrové léky. Péče praktických lékařů a ambulantních specialistů stála loni proti roku 2018 o více než 70 procent víc.

Segmenty zdravotní péče seřazené podle nárůstu nákladů za posledních pět let:

Segment zdravotní péčeNáklady v roce 2023 (v mld. Kč)Nárůst za pět let (v procentech)
Domácí zdravotní péče4,7136,1
Péče v soc. službách5,4133,5
ZZS5,7103,5
Centrová léčiva31,592,4
Hospice0,484,6
Ambulantní specialisté4075,7
Praktičtí lékaři27,270,2
Nemocnice230,268,4
LDN15,763,9
Rehabilitace4,753,9
Stomatologie1752,1
Gynekologie6,150,9
Diagnostika16,548,6
Odborné ústavy12,843,6
Ozdravovny0,0440
Doprava2,135,8
Lázeňská péče4,430,8
Dialýza3,326
Léky vydané na recept44,723,8
Celkem456,660

zdroj: Zpráva analytické komise

-čtk-

ČTK