Zdraví populace má naprosto zásadní ekonomické dopady a hraje nezastupitelnou roli v ekonomické úspěšnosti všech oborů, celého státu, potažmo i celé Evropy. Státy – včetně Česka – by proto měly investice do prevence a podpory zdravého životního stylu považovat za jednu ze svých naprostých priorit. Shodli se na tom účastníci Eurodebaty Ekonomického deníku, České justice a Zdravotnického deníku na téma Budoucnost Evropy – agenda pro nový Evropský parlament a Evropskou komisi, v níž diskutovali europoslanec Ondřej Knotek (ANO) a zástupci klíčových oborů – energetiky, automobilového průmyslu, dopravy a IT.
Že je zdraví populace faktorem, který bude hrát ve výkonnosti evropské ekonomiky a její globální konkurenceschopnosti stále větší roli, zdůraznil v Eurodebatě europoslanec Ondřej Knotek (ANO). „Proto je nezbytné soustředit se na prevenci a včasnou diagnózu,“ řekl Knotek a připomněl, že tímto směrem vykročil například už evropský plán boje s rakovinou. „A očekávám, že podobný akcent na prevenci a včasnou diagnózu budou mít i další evropské strategie v oblastní zdraví, například strategie kardiovaskulárního zdraví,“ dodal europoslanec.
Zásadní vliv zdraví populace na ekonomiku potvrdil v diskusi také jednatel ENA s.r.o. a ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor. „Říká se, že zdraví je to nejcennější, co máme. A přestože to má především osobní rozměr, dobrý zdravotní stav populace má nepochybně také své konkrétní ekonomické dopady, které lze finančně vyjádřit. Snížení nemocnosti zaměstnanců a jejich lepší pracovní výkon ocení každý manažer,“ uvedl v Eurodebatě Gavor, podle něhož by proto měly být investice do prevence, do podpory zdravého životního stylu a obecně do zdravotnictví zájmem každé zodpovědné vlády.
Investujme do zdraví promyšleně
Vliv zdraví pro úspěšnost svého oboru vnímá také výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl. „Investice do zdraví zaměstnanců, podpora výzkumu a inovací v oblasti zdraví a snaha o udržení zdravého ekonomického prostředí je dnes základním stavebním prvkem každé firmy z automotive sektoru,“ popsal v debatě. A připomněl, o jak velké skupině populace mluví. „Automobilový průmysl v České republice přímo zaměstnává na 180 tisíc lidí. Nepřímo – tedy včetně navazujících oborů – je to pak bezmála půl milionu zaměstnanců. Zdravotní stav této skupiny lidí, která k chodu domácí ekonomiky přispívá více než 9 procenty HDP, je proto velmi důležitým elementem národní ekonomiky a konkurenceschopnosti České republiky,“ shrnul Petzl.
Zdravou populaci považuje za jeden ze základních stavebních kamenů státu a jeho ekonomiky také předseda Dopravní sekce Hospodářské komory Jan Sechter. „Konkurenceschopnost nebo ekonomická úspěšnost země tvoří souhrn mnoha faktorů – a zdraví je jedním z nich. Zdravotnictví, celkově přístup k péči o zdraví a prevenci a také podpora sportu od raného dětství by měly mít ve společnosti zásadní místo. Nemělo by to být jen výdajem státního rozpočtu nebo součástí vedlejších pracovních nákladů podniků, ale promyšlenou investicí. Sokolské heslo ‚Ve zdravém těle zdravý duch‘ platí nejen pro člověka, ale i pro zdravotnický systém jako jeden z důležitých pilířů státu,“ představil v diskusi svůj pohled Secher.
Za jeden z největších zdravotních problémů Česka považuje nízkou délku života v plném zdraví ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal. „Délku dožití máme podobnou, jako v západní Evropě, ale mnohem dříve jsme chronicky nemocní. Vůbec přitom není pochyb o tom, že se tento problém negativně promítá i do naší ekonomiky,“ řekl Hanzal v Eurodebatě. A doplnil pozitivní informaci, že do monitoringu životního stylu směřují ty nejvýznamnější zdravotnické výzkumné projekty, které v Česku momentálně probíhají.
Z pohledu energetiky vzbuzuje obavy ještě více než než otázka zdraví otázka demografická, upozornil v Eurodebatě vedoucí Energetiky 4.0 CIIRC ČVUT Radek Škoda. „Populace pracovníků v energetice má v Česku nadprůměrné procento starších – a tedy i více nemocných – ročníků. Tito zkušení pracovníci se v následujících deseti letech navíc přesunou do důchodu a zájem studentů o středoškolské a vysokoškolské studium nebude dostatečný na to, aby je mladí lidé nahradili. Nemluvě o personálu pro nové energetické zdroje,“ uvedl. Zejména v jaderné energetice můžeme podle něj i v Česku narazit na to, co třeba nedávno zažili v Abú Zabí. „Tam postavené nové jaderné elektrárny nebylo možné zprovoznit, protože se desítky měsíců čekalo, než se podařilo najít a doškolit potřebnou obsluhu,“ varoval Škoda.
-jkn-
Foto: Radek Čepelák
