Sáhnout po pilulce se může zdát jako rychlejší a mnohdy dostupnější řešení než dlouhá (psycho)terapie. To donedávna platilo pouze u lidí, kteří se potýkají s duševními problémy. Jak ale popisuje americký medicínský portál STAT, podobný přístup je stále běžnější i u majitelů psů při řešení problémového chování jejich domácích mazlíčků. Tento trend však nejvíce ukazuje na problémy lidí, nikoliv zvířat.
Psy obvykle vnímáme jako své šťastné společníky, kteří si vystačí s pravidelnými procházkami a trochou pozornosti. Jenže stále častěji je jejich vlastní psychické zdraví tématem nejen na internetových fórech, ale také ve veterinárních ordinacích. Americký medicínský portál STAT upozorňuje na rostoucí spotřebu (humánních) antidepresiv ze strany domácích mazlíčků.
„Předpisy Prozacu (komerční název jednoho z běžných antidepresiv, pozn. redakce) pro psy jsou na vzestupu, což potvrzují veterináři po celé zemi. Roste i výdej levnějších generik pro lidi, která se ovšem podávají při separační úzkosti, obtížích se socializací, kousáním nebo u jiného problematického chování,“ shrnuje STAT s tím, že za nárůstem spotřeby psychofarmak u zvířat stojí do značné míry minimální omezení pro jejich dostupnost, včetně nízké ceny generik. Jednoduše řečeno, koupit v USA psychofarmaka pro psa je snadnější a výrazně levnější než investovat do tréninku s behaviorálními specialisty (a také se zvířetem pravidelně pracovat).
Snahy medikovat zvířecí společníky se ovšem objevují i v Česku. Ne však proto, že by se u psů a koček začaly objevovat lidská duševní onemocnění, ale protože jim jejich majitelé nejsou schopni poskytnout odpovídající podmínky k životu a následně jsou nepříjemně překvapení, když se chovají jinak, než očekávají. „Opakovaně se setkávám se zvířaty, která ke mně přivedou majitelé s tím, že se jedná o nezvladatelné jedince, s nimiž se už nedá vydržet. Mnohdy používají psychiatrické diagnózy z humánní medicíny, aby ještě zdůraznili závažnost situace. Nemluvě o těch, kteří i se souhlasem některých veterinárních lékařů, svým zvířatům podávají sedativa a další psychofarmaka,“ popisuje Martina Načeradská, veterinární lékařka, která vede vlastní kliniku na Praze 10 a dlouhodobě se věnuje problematickému chování u psů a koček.
Měsíční dávka antidepresiv pro psa vyjde na 10 až 15 dolarů
Podle portálu STAT nárůst spotřeby antidepresiv mezi psy ve skutečnosti ukazuje mnohem víc na stav duševního zdraví lidí než zvířat. Dostupnost relativně levných generik mezi antidepresivy v USA roste a současně se duševní zdraví během pandemie dostalo do centra pozornosti. Spotřeba antidepresiv pak v USA po nástupu covid-19 dramaticky vzrostla. „Lidský svět se více přizpůsobil tématu duševního zdraví. Od pandemie o něm neustále mluvíme. A když začneme něco rozpoznávat u lidí, je jen krůček od toho, abychom totéž viděli i u psů,“ popsala Melissa Bainová, veterinární lékařka působící na University of California a specializující se na behaviorální medicínu.
Pandemie tak u lidí znamenala nárůst poptávky po službách v oblasti duševního zdraví, velký zájem se však ne vždy daří uspokojit. Navíc výsledky psychoterapie přichází s větším zpožděním. Zvlášť když jen rezervace termínu prvního sezení znamená obvykle týdny až měsíce čekání. Sáhnout po pilulkách v podobě antidepresiv je tak dostupnější a mnohdy i jednodušší řešení, než zpracovávat své obtíže během psychoterapie. Byť nejefektivnější je kombinace obojího, tedy jak farmakoterapie, tak psychoterapie.
„Stejně jako v lidském světě je recept, zejména na levné generické léky proti úzkosti, snazší a dostupnější řešení než stovky a tisíce dolarů za tréninky či sezení s behaviorálními specialisty, které veterináři také doporučují,“ shrnuje situaci magazín STAT. Pro srovnání, měsíční dávka antidepresiv pro psa v případě generik vyjde zhruba na 10 až 15 dolarů. Pro mnoho majitelů je to tak jasná volba, bohužel.
„Samozřejmě, že i ve světě zvířat existují ojedinělé případy, kdy zvládnutí situace je bez použití léků velmi obtížné, ale jsou to opravdu výjimky. Pro řadu majitelů se však jedná o z jejich pohledu snazší řešení, neboť pes se zklidní a problém zdánlivě zmizí, protože zvíře je otupělé léky. Možnost, že by se psovi pravidelně věnovali a reagovali na jeho potřeby, a to jak fyzické, tak mentální, se jim zdá až příliš komplikovaná a hlavně zdlouhavá, protože vyžaduje jejich vlastní čas a zapojení,“ popisuje Martina Načeradská s tím, že typickým příkladem nesmyslných požadavků ze strany člověka vůči psovi je třeba pořízení borderkolie a očekávání, že toto pracovní plemeno vyšlechtěné na intenzivní práci se stády ovcí, proleží v klidu celý den na gauči a vystačí si dvakrát denně s patnáctiminutovou procházkou. Výsledkem je celkem přirozeně nespokojený pes.
„Poptávka“ u psů neohrožuje dostupnost pro lidi
I když spotřeba antidepresiv mezi psy roste, byť v USA neexistuje celonárodní registr, kde by byly zaznamenány veterinární recepty, na dostupnost léků pro lidi to nemá vliv. Žádné z antidepresiv, narozdíl od vrcholného období pandemie, nemá nyní problémy s dodávkami. A pokud přesto k výpadkům dojde, jsou pouze dočasné. Zjistit, jaký podíl spotřeby antidepresiv tvoří veterinární použití, však nelze. Nejen, že chybí centrální registr, ale část zvířat dostává léky, které byly předepsané jejich majitelům.
Podle magazínu STAT je za rostoucí veterinární spotřebou antidepresiv více faktorů. Na rozdíl od minulosti lidé mnohem více řeší i psychický stav svých zvířat, tedy i to, co by ještě před pár lety zůstalo přehlédnuto, je nyní vnímáno jako problém. Navíc (a pandemie covid-19 tomu výrazně pomohla) v USA dochází k adopcím zvířat z původem venkovských oblastí do měst, a to také znamená o dost více stresu, na který nejsou psi a ani kočky zvyklí. „Není divu, že se zvířata potýkají s problémy, když se najednou ocitnou v neznámém prostředí, ve kterém nevyrostla. Není divu, že stále více z nich je na lécích,“ dodala veterinární lékařka Christine Calderová, členka American College of Veterinary Behaviorists a majitelka Calder Veterinary Behavior Services v Portlandu ve státě Maine.
Navíc zde dochází ke svého druhu zrcadlení, kdy lidé, kteří sami mají nějaké psychické problémy, častěji vidí totéž u svých mazlíčků. Britská studie mapující vliv pandemie na majitele domácích zvířat ukázala, že lidé velmi citlivě prožívali stav svých svěřenců. „Je možné, že ti, kteří sami nejvíce potřebovali sociální podporu, jak ukazují hodnocení jejich duševního zdraví během lockdownu, byli více empatičtí k potřebám svých zvířat,“ konstatuje studie. Nicméně i toto má své limity. Největší míru pochopení pro potřeby mazlíčků měli lidé, kteří do nástupu pandemie pracovali mimo domov, zejména v kancelářských profesích s vyššími příjmy, a najednou museli zůstat doma, tedy i více času trávili se svými zvířecími společníky.
Jenže uvědomit si, že s mým zvířetem není něco v pořádku, je pouhý začátek na dlouhé cestě. Základem je pochopit, že je to člověk, kdo se má přizpůsobit přirozeným potřebám zvířete, nikoliv zvíře člověku. „Naprostou většinu psychických problémů u zvířat si člověk způsobí sám svým špatným očekáváním a neschopností se přizpůsobit zvířeti. Asi nikdo z nás by nenechal doma samotné tříleté dítě, ale když si lidé pořídí štěně, běžně ho ve třech nebo čtyřech měsících nechají samotné, a pak jsou nepříjemně překvapení, že to zvíře nezvládá, kňučí, štěká, demoluje věci. V takové situaci rozhodně nejsou na místě léky, ale smysluplně společně strávený čas, trpělivost a hlavně pochopit, že tu zvíře není pro mě, ale já pro něj,“ uzavírá veterinární lékařka Načeradská.
Ludmila Hamplová
