Foto: Pixabay

Ambulantní specialisté: Návrh plátců znamená tříprocentní pokles úhrad

Zdravotní pojišťovny letos nabízejí všem segmentům s výjimkou těch preferovaných ministerstvem zdravotnictví nulový růst. Ani prioritizované segmenty, jako je následná a domácí péče či praktici, se ale dost možná nedohodnou, protože růst o jedno či dvě procenta nepovažují za přijatelnou nabídku. V tuto chvíli to tedy vypadá, že dohoda bude maximálně v segmentu ambulantních gynekologů, kde se jí daří uzavřít vesměs každý rok. Velká nespokojenost je navíc na straně ambulantních specialistů, kteří poukazují, že to, co plátci prezentují jako návrh nulového růstu, je v realitě pokles úhrad o tři procenta.

Dohodovací řízení o úhradách pro příští rok se blíží do finále. Na dnešek a zítřek je naplánována oponentní fáze, nevypadá to ale, že by se mohl dohodnout jiný segment než gynekologové. Zvlášť tristní je situace u ambulantních specialistů, kteří dopadli skoro nejhůře už v úhradové vyhlášce pro tento rok. Proto pro příští rok požadovali o růst alespoň ve výši inflace loňského roku, tedy téměř 11 procent. Místo toho ale dostali nabídku, která podle koordinátora segmentu v dohodovacím řízení a předsedy Sdružení ambulantních specialistů (SAS) Zorjana Jojka bude reálně znamenat pokles úhrad.

„Zdravotní pojišťovny se nám na kulatém stole minulý týden snažily vysvětlit, že ministerstvo zdravotnictví oznámilo spousty nových oblastí, u nichž plánuje, aby je od roku 2025 financovaly právě zdravotní pojišťovny, což jim velmi svazuje ruce v tvorbě nabídek s navýšením našich úhrad. My jsme se snažili vysvětlit jim, že jejich návrh je hluboce pod úrovní toho, na co můžeme kývnout. Od Svazu zdravotních pojišťoven jsme totiž dostali nabídku, která by znamenala pokles o cca tři procenta proti roku 2024. VZP se de facto k návrhu SZP přidala, jen deklarovala, že by změkčila regulační parametry ze 105 na asi 110 procent. Obojí jsme odmítli,“ přibližuje Zorjan Jojko.

Připomeňme, že ambulantní specialisté se ohradili vůči prioritám ministerstva zdravotnictví představeným na zasedání analytické komise (více zde). A například požadavek ČLK-o.s. v dohodovacím řízení zněl, nastavit hodnotu bodu a další úhradové parametry tak, aby byl za stejnou výkonovou produkci garantován meziroční nárůst úhrad o 15 procent (psali jsme zde). K tomu chtěla zrušit regulační limity na léky, zdravotnické prostředky či vyžádanou péči.

Návrh plátců jde ovšem zcela opačným směrem. Vedle toho, že by podle propočtu ambulantních specialistů došlo ke snížení úhrad, navíc většina pojišťoven avizuje významné přitvrzení regulací. Rada SAS na svém posledním zasedání konstatovala, že návrh by znamenal pokles úhrad pod úroveň potřebnou pro vykrytí nákladů na poskytovanou péči, a to v situaci, kdy již několikátý rok rostou náklady.

„Míra tohoto poklesu a způsob, jakým zástupci zdravotních pojišťoven na jednání trvali na svém návrhu, vyvolává podezření, že ZP se na pravidlech úhrad naší péče v roce 2025 s námi nechtějí dohodnout. Rada SAS začala pracovat na návrhu a dalších krocích, které budou nastalou situaci reflektovat,“ stojí v zápise z posledního zasedání rady.

„Pokud by tento návrh prošel do vyhlášky, pak by to pro mnohé ambulantní specialisty znamenalo jistě velký finanční problém. Odhaduji, že by se začaly ambulance ambulantních specialistů ve významném počtu zavírat. To jsme, samozřejmě, řekli i zdravotním pojišťovnám,“ dodává Zorjan Jojko.

Návrhy nepokrývají ani náklady

Na dohodu to ale nevypadá ani v segmentech, které patří mezi ministerstvem prioritizované, tedy praktici (zde by měl být nárůst o procento větší než průměrný růst, tedy ve výsledku plus jedno procento proti letošku), domácí a následná péče (obě růst o dvě procenta) – více jsme psali zde.

Co se přitom týče praktiků, předložily Sdružení praktických lékařů a Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost společný návrh na osmiprocentní meziroční navýšení kapitační sazby plus navýšení věkových indexů o pět procent u pacientů do 14 let a nad 65 let – což znamená zhruba 14procentní meziroční nárůst kapitační platby u těchto věkových kategorií (a čím mladší, nebo naopak starší by pacient byl, tím by navýšení dále rostlo). U výkonů hrazených mimo kapitaci je navrhováno ponechání hodnoty bodu jako v roce 2024, což znamená plné promítnutí valorizace režijních a mzdových nákladů o 10,7 procenta. Vedle toho se navrhuje bonifikace sdružených praxí ve výši 10 tisíc korun na 0,1 navýšení úvazku lékaře, tedy sto tisíc korun na jeden úvazek dalšího lékaře měsíčně. Jak je tedy patrné, navýšení o procento praktikům asi stačit nebude.

Ani domácí péče se s největší pravděpodobností nesmíří s nárůstem o dvě procenta. „Na jednání dohodovacího řízení pro rok 2025 navrhly svazové zdravotní pojišťovny poskytovatelům domácí péče úhradu, která nepokryje ani vynaložené náklady. Všeobecná zdravotní pojišťovna žádný návrh nepřeložila, ale avizovala, že se k návrhu svazových zdravotních pojišťoven připojí. Zástupci poskytovatelů domácí péče předložili návrh, který počítá s promítnutím růstu nákladů o inflaci do úhrad. Tento návrh zdravotní pojišťovny odmítly. Všechny zdravotní pojišťovny poskytovatelům sdělily, že nemají dostatek finančních prostředků na to, aby poskytovatelům nárůst nákladů v důsledku inflace finančně pokryly. Vzhledem k tomu, že návrh zdravotních pojišťoven je pro poskytovatele domácí péče zcela nepřijatelný, je velmi pravděpodobné, že dohodovací řízení skončí v segmentu domácí zdravotní péče nedohodou,“ konstatuje Ludmila Kondelíková, prezidentka Asociace domácí péče ČR.

Fyzioterapie i lázně předpokládají nedohodu

A co požadují další segmenty? Unie fyzioterapeutů (UNIFY) upozorňuje, že podfinancování segmentu vede k tomu, že mnozí poskytovatelé raději fungují mimo systém zdravotního pojištění – což je pochopitelně snaha změnit.

„Stejně jako vloni, tak i letos se zaměříme na poskytovatele, kteří pracují s PURO (průměrná úhrada na unikátní rodné číslo, pozn. red.) menším, než je republikový průměr. Jednou z možností je domluvit co nejvyšší minimální hodnotu bodu. Dále chceme rozšířit seznam plně hrazených diagnóz. Při jednání se budeme opírat o získaná data ze zdravotních pojišťoven, z nichž vyplývá, že zdravotní služby v oboru fyzioterapie (902) jsou hrazeny nejen výrazně pod předpokládanou nákladovostí, ale i pod dohodnutou cenou. Dlouhodobé podfinancování odbornosti 902 vede k řadě nežádoucích jevů, včetně odmítání nákladnějších pacientů, preference fungování poskytovatelů mimo systém veřejného zdravotního pojištění, nebo k nelegálním doplatkům od pojištěnců. Stále máme nejnižší hodnotu bodu, i když tomu historicky tak nebylo,“ uvádějí zástupkyně UNIFY ČR v dohodovacím řízení Šárka Smejkalová a Lenka Schlösingerová.

Bohužel, nabídka plátců se s představami fyzioterapeutů těžce nepotkává. „Po prvním kole dohodovacího řízení nám ze stran SZP bylo nabídnuto bodové ohodnocení za 0,72 haléře, což i přes inflační navýšení počtu bodů za výkon ve finále udělá nulaprocentní navýšení! S tímto určitě souhlasit nebudeme a už teď pracujeme na svolání schůzky na ministerstvu zdravotnictví,“ pozastavují se Smejkalová a Schlösingerová.

Obdobně jsou na tom i lázně. „Zdravotní pojišťovny zatím navrhují zachování cen letošního roku, tedy nulový růst. To pro nás ale není návrh, který můžeme vzhledem k mzdovým požadavkům a rostoucím provozním výdajům akceptovat, jakkoli chápeme důvody, které k tomu vedou,“ dodává Alice Müllerová, tajemnice Svazu léčebných lázní ČR.

Michaela Koubová