Pandemie během pouhých dvou let zničila téměř deset let pokroku ve zvyšování průměrné délky života. Mezi lety 2019 a 2021 se celosvětově délka života snížila o 1,8 roku na 71,4 roku, tedy na úroveň roku 2012. Podobně i naděje dožití ve zdraví klesla v roce 2021 o 1,5 roku na 61,9 roku, což je opět úroveň v roce 2012. Data zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO) v novém vydání Světové zdravotnické statistiky.
„Během pouhých dvou let vymazala pandemie covid-19 deset let nárůstu průměrné délky života. Proto je nová pandemická dohoda tak důležitá: nejen k posílení globální zdravotní bezpečnosti, ale také k ochraně dlouhodobých investic do zdraví a podpoře spravedlnosti v rámci zemí i mezi nimi,“ podtrhává generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.
Zpráva WHO také upozorňuje na nestejnoměrné dopady pandemie po celém světě. Nejvíce byly zasaženy regiony WHO pro Ameriku a jihovýchodní Asii, kde se průměrná délka života v letech 2019 až 2021 snížila přibližně o tři roky a průměrná délka zdravého života o 2,5 roku. Naproti tomu region západního Pacifiku byl během prvních dvou let pandemie zasažen minimálně, se ztrátami méně než 0,1 roku v očekávané délce života a 0,2 roku v očekávané délce zdravého života.
Covid se zároveň zařadil na přední místa příčin úmrtí – v roce 2020 byl celosvětově třetí nejčastější příčinou úmrtnosti a v roce 2021 druhou. Během tohoto období bylo ztraceno téměř 13 milionů životů. Nejnovější odhady ukazují, že kromě afrických a západopacifických regionů patřil covid-19 mezi pět hlavních příčin úmrtí a v Americe byl po oba roky hlavní příčinou úmrtí.
Podle zprávy WHO ovšem zůstaly nepřenosné nemoci, jako je ischemická choroba srdeční a cévní mozková příhoda, rakovina, chronická obstrukční plicní nemoc, Alzheimerova choroba a další demence či cukrovka, největšími zabijáky. V roce 2019 byly zodpovědné za 74 procent všech úmrtí v USA a i během pandemie nadále představovaly 78 procent úmrtí, pokud nepočítáme covid.
Podvýživa i obezita
Zpráva WHO ovšem upozorňuje i na další problémy. V roce 2022 totiž žila více než jedna miliarda lidí starších pěti let obezitou a více než půl miliardy mělo naopak podváhu. Nápadná byla také podvýživa u dětí, kdy 148 milionů dětí mladších pěti let bylo postiženo zakrněním (tedy byly na svůj věk příliš malé), 45 milionů trpělo chřadnutím (příliš hubené na výšku) a 37 milionů mělo nadváhu.
V roce 2021 mělo navíc nějaké postižení asi 1,3 miliardy lidí, tedy 16 procent světové populace. Tato skupina je přitom neúměrně postižena zdravotními nerovnostmi vyplývajícími z nespravedlivých podmínek.
Také přístup ke zdravotní péči pro uprchlíky a migranty zůstává omezený, kdy pouze polovina z 84 zkoumaných zemí v letech 2018 až 2021 těmto skupinám poskytuje zdravotní služby financované vládou na úrovni srovnatelné s jejich občany.
Zpráva ovšem přináší i pozitivní trendy. Od roku 2018 dosáhlo dalších 1,5 miliardy lidí lepšího zdraví a pohody. Většímu růstu ovšem brání rostoucí obezita, vysoká spotřeba tabáku a trvalé znečištění ovzduší.
-mk-
