Generální ředitel a předseda představenstva sítě očních klinik Lexum ČR & SK a předseda představenstva Sdružení ambulantních poskytovatelů oční chirurgie SAPOCH Michal Krejsta. Foto: Radek Čepelák

Degradace hodnoty bodu přinesla 600milionový propad v ročních rozpočtech. Na plnou kompenzaci stále ještě čekáme, říká Krejsta

Mezi lety 2009 až 2019 se hodnota bodu za klíčové oftalmologické výkony v balíčku operace šedého zákalu propadla z 1 koruny na 70 haléřů, což ve svém důsledku představovalo úbytek 603 milionů korun z jeho ročního rozpočtu. U kulatého stolu Zdravotnického deníku na téma Operace šedého zákalu – přínos pro systém a kvalitu života to řekl generální ředitel a předseda představenstva sítě očních klinik Lexum ČR & SK a předseda představenstva Sdružení ambulantních poskytovatelů oční chirurgie SAPOCH Michal Krejsta. Další ránu do rozpočtů očních lékařů představoval úbytek výkonů v důsledku covidové pandemie. Od té doby už se však situace vrací do starých kolejí.

Kulatý stůl byl zaměřen na téma operace šedého zákalu (oční katarakty, tzv. OKA) a ředitel Krejsta téma popsal pomocí dat. Důležitý pro srovnání růstů a propadů v post-pandemickém období byl rok 2019, který byl používán coby referenční pro úhrady od zdravotních pojišťoven. Toho roku bylo provedeno 138 tisíc operací katarakty – s příchodem covidu se však číslo propadlo. „Covid měl obrovský dopad na zdravotní péči a během oněch dvou pandemických let klesla veškerá elektivní, čili plánovaná operativa o celkem 10,8 procenta. V prvním roce pandemie poklesl počet pouze operací oční katarakty zhruba o 7 tisíc, tedy o pět procent meziročně,“ prezentoval Krejsta. Další rok, tedy v roce 2021, už se počet operací oproti referenčnímu zvedl o tři procenta, tedy v celkových číslech o čtyři tisíce. V roce 2022 se pandemický úbytek plně vykompenzoval a meziroční růst opět dosáhnul 4 procent, což je podle Krejsty standardní meziroční přírůstek s ohledem na stárnutí populace 65 plus v poslední dekádě. „Stejný přírůstek byl i v roce 2023, což bylo asi 154 tisíc katarakt,“ uvedl dále Krejsta, který zastupuje 92 procent všech privátních ambulantních poskytovatelů oftalmologických chirurgických služeb. U těch se provádí 83 procent všech operací oční katarakty, zbylých 17 procent se poté realizuje v nemocnicích.

Generální ředitel a předseda představenstva sítě očních klinik Lexum ČR & SK a předseda představenstva Sdružení ambulantních poskytovatelů oční chirurgie SAPOCH Michal Krejsta přednáší u kulatého stolu.

K referenčnímu roku 2019 se Krejsta vrátil, když uvedl celkovou hodnotu operací oční katarakty za všech 138 tisíc operovaných očí. Činila 1,2 miliardy korun. „V komplementárním přírůstkovém modelu za posledních pět let vzrostla hodnota tohoto trhu o 54 procent. Z toho u soukromých poskytovatelů, kteří tvoří 83 procent celkové produkce a zhruba v 90 procentech implantují hydrofobní variantu, vzrostla o 67 procent,“ řekl Krejsta. Víceohniskové varianty čoček z toho pak měly vzrůst o 13 procent, přičemž tento růst kopíruje zvyšující se objem produkce těchto variant díky vzrůstající prevalenci. Veřejnoprávní trh (nemocnice) rostl pouze o dvě procenta. „Je to dáno i tím, že hydrofobní varianta čočky je zde implantována jen v jednom z deseti případů a tržní podíl tvoří jen 17 procent,“ vysvětlil dále předseda představenstva největší sítě očních klinik.

U kulatého stolu zasedli také (zleva) předseda České společnosti refrakční a kataraktové chirurgie, a přednosta Oftalmologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. LF UK Pavel Studený, prezident České vitreoretinální společnosti a lékařský ředitel očních klinik Lexum ČR Pavel Němec, ředitelka úseku zdravotnického Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra Zdeňka Salcman Kučerová, ředitelka Odboru kontroly a revize zdravotní péče Všeobecné zdravotní pojišťovny Romana Švejdová a ředitel Value Outcomes Tomáš Doležal.

Meziroční objemový růst tak činí zhruba 3 až 4 procenta a hodnotový růst 7 až 8 procent. „Hodnota trhu tak roste dvojnásobně rychleji oproti objemu,“ řekl Krejsta. To má za následek růst úhrad i podílu víceohniskových a torických variant v populaci potřebných pacientů. Krejsta však upozorňuje, že tento růst stále nedokázal vykompenzovat razantní propad kvůli degradaci hodnoty bodu mezi lety 2009 až 2019, kdy hodnota bodu poklesla z 1 koruny na 70 haléřů. „Znamenalo to úbytek 603 milionů korun z ročního rozpočtu,“ zdůraznil.

Vědecký sekretář České oftalmologické společnosti ČLS JEP, přednostka Oční kliniky VFN a 1. LF UK Jarmila Heissigerová.

Ke kompenzaci prý nedošlo jednoduše proto, že parametrizovaný tzv. přímo spotřebovaný materiál (PMAT) v rámci agregovaného balíčku operace oční katarakty tvoří méně než 50 procent jeho celkové hodnoty. Valorizovaný nositel výkonu má dokonce pouze pětiprocentní podíl na celkové hodnotě. Oproti tomu degradovaný bod je indexací všech jednotlivých výkonů agregovaných do jednoho balíčku. Ten má proto dvojnásobný dopad na celkovou výši této agregované úhrady. „Takže abychom vůbec vykompenzovali tento dramatický pokles, potřebovali bychom vyrůst ještě o čtvrtinu více,“ řekl Krejsta. Specifikum oftalmologie také podle něj spočívalo v tom, že do roku 2019 existoval téměř 47procentní rozdíl ve výši úhrady balíčku mezi jednotlivými zdravotními pojišťovnami; a paradoxně dokonce až 21procentní rozdíl i mezi jednotlivými poskytovateli u stejné zdravotní pojišťovny. „Je vidět, že zdravotní pojišťovny pracovaly velmi selektivně a efektivně,“ okomentoval věc Krejsta.

Zleva přednostka Oční kliniky VFN a 1. LF UK a vědecký sekretář České oftalmologické společnosti ČLS JEP Jarmila Heissigerová, předseda České společnosti refrakční a kataraktové chirurgie a přednosta Oftalmologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. LF UK Pavel Studený a prezident České vitreoretinální společnosti, lékařský ředitel očních klinik Lexum ČR Pavel Němec.

Byly to právě tyto aspekty u poskytovatelů oftalmologické péče vrcholící v roce 2019, které daly v prosinci téhož roku vzniknout organizaci SAPOCH. Následně začaly vyjednávání o hodnotách balíčkových úhrad podle parametrizace typu nitročoní čočky. Dnes se hydrofilní čočky u privátních poskytovatelů implantují jen ve 4 procentech případů (tam kde neexistuje hydrofobní varianta), kvalitnější hydrofobní v 91 procentech a torické v pěti procentech. „Implantace torických se zvýšila pouze nepatrně, přestože má velký přínos pro QALY (Quality Adjusted Life Years; parametr zohledňující délku života a jeho kvalitu, používaný k určování cen a úhrad zdravotnických služeb a technologií, pozn. red.). Celková čísla – po započtení soukromých a veřejnoprávních poskytovatelé – potom uvádějí použití hydrofilní čočky 22 procentům pacientů, hydrofobní 75 procentům a torické 3 procentům.

S příspěvkem vystoupil i ředitel Value Outcomes Tomáš Doležal.

Přestože se podařilo vyjednat úhradovou diferenciaci dle parametrizovaného očního implantátu, podle Krejsty to stále nekompenzuje propad kvůli degradaci cen za jeden bod – ten se ovšem od té doby již zvedl na 89 haléřů. „Přestože to vypadá pozitivně, tak oční chirurgie trpí těmi deseti lety a stále není vykompenzována cena, o kterou přišla,“ řekl. Pochválil ovšem standardizaci a unifikaci struktury oftalmologických balíčků a většinovou normalizaci cen napříč zdravotními pojišťovnami.

Generální ředitel a předseda představenstva sítě očních klinik Lexum ČR & SK a předseda představenstva Sdružení ambulantních poskytovatelů oční chirurgie Michal Krejsta.

Na závěr Krejsta představil aktuální výzvy, které segment oftalmologie čelí. Zaprvé je to pozdní intervence u pacientů, k níž v Česku dochází obvykle kolem 73. roku života, zatímco průměr Evropské unie je 68 let. Rovněž čekací doby jsou v tuzemsku dlouhé až šest měsíců, zatímco v EU je to maximálně polovina. S věkem souvisí i další potenciální problém, a to stárnutí populace, tedy i lékařů. „Vnímáme velké riziko v kapacitách všeobecných terénních oftalmologů pro včasnou intervenci, proto bude co nejdříve nezbytné navýšit kompetence optometristů a sester, podpořit telemedicínu a AI mezi primární péčí – očními specialisty a chirurgií a zavést pro tyto účely agregované platby od zdravotních pojišťoven,“ komentoval Krejsta.

Auditorium kulatého stolu věnovaného problematice katarakty.

Dalšími výzvami jsou stále zbytečně vyšší podíl hydrofilních čoček v populaci, nízká produkce torického balíčku kvůli striktnímu indikačnímu omezení úhrady 2,0D, dále delimitace nadprodukce u chirurgie oční katarakty s nejvyšší přidanou hodnotou a nákladovou efektivitou (+2,6 QALY při 11 600 korunách za 1 QALY). Jedná se přitom o jednodenní intervenci s nejvyšším čistým ekonomickým přebytkem v řádech miliard korun. „Vidíme zde prostor, aby část prostředků, kterými intervence přispívá do systému, byla vrácena do lepšího ocenění produkce torického balíčku,“ vyzval závěrem Krejsta.

-fk-

Foto: Radek Čepelák