Inovujme, ať z nás není skanzen Evropy, říká Vlček z AKESO
Opravdu musí edukaci před zdravotním výkonem provádět plně kvalifikovaný odborný lékař, nebo ho může zastoupit technologie, například ve formě edukačních videí, která systému ušetří desítky procent času? Na třetím ročníku summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví na tuto otázku upozornil ředitel pro inovace a strategický rozvoj AKESO holding František Vlček. Podle něj je obrovským zabijákem efektivity systému způsob edukace pacienta, na vině jsou ale také legislativní zábrany, které Česko brzdí v zavádění zdravotnických inovací.
„Pokud tímto tempem budeme postupovat dál, stane se z nás skanzen Evropy,” řekl během své přednášky František Vlček, který se stará o inovace a strategický rozvoj ve zdravotnickém holdingu AKESO. Jak ale sám popsal, cesta bonifikace objednávkových systémů, kterou na summitu nastínil ředitel odboru dohledu nad zdravotním pojištěním ministerstva zdravotnictví Jan Zapletal, je podle něj zbytečná. Pro každé zdravotnické zařízení by mělo být zvyšování efektivity v jeho vlastním zájmu.
S automatickým objednávání pacientů nemá podle Vlčka AKESO zrovna dobré zkušenosti. „Pacienti ve většině případů potřebují doprovod personálu. Pro nás je neefektivní, když je necháváme pohybovat se v systému samotné. Pojišťovny by měly bonifikovat napojení na centrální systémy, které umožní zobrazit základní data a čekací doby na výkony. To by zabránilo složitému obvolávání jednotlivých poskytovatelů,“ podotkl.
Vliv centralizace, digitálních technologií a případně jejich automatizace, kdy by v některých případech člověka mohla nahradit technologie, znamená podle Vlčka největší možnou úsporu času i peněz. „Nepotřebujeme žádnou asistenci státu ani novou legislativu, je to v našem zájmu a chceme to dělat. Druhou věcí je regulace, která nás v něčem zbytečně sešněrovává,“ upozornil.
S digitalizací se pojí sledování kvality
Jako ideální popsal Vlček situaci, kdy pacientovi přijde odkaz na aplikaci, kde si může sám vyplnit svoji anamnézu. V takovém systému vidí potenciál, přičemž současný režim označil jako archaický. „Je třeba dívat se na to, kde bychom měli inovovat. A jednou z těch věcí je přestat se upínat na strukturální parametry. Jak má vlastně vypadat moderní zdravotnické zařízení?“ položil Vlček otázku do pléna a dodal, že s digitalizací se pojí kontrola kvality, prostřednictvím které můžeme snadno zjišťovat, jak kdo dělá svoji práci a jaké má výsledky.
„Totální endoprotézu kolene je doktor schopný provést za 35 minut. Stejný čas ale stráví tím, aby pacientovi vysvětlil celý výkon, jeho rizika a podepsal s ním informovaný souhlas. Skutečně to ale musí dělat plně kvalifikovaný odborný lékař, který není zastupitelný? Tady ho přece může zastoupit technologie například ve formě videa. Pacient je navíc dostane v lepší kvalitě, může si je prohlédnout v klidu a může se k nim vracet. To je digitalizace, která je jednoduchá a ušetří to desítky procent času,“ nastínil jednu z možností inovací Vlček.
Podle ředitele pro inovace a strategický rozvoj AKESO holding inovacím nenahrává ani úhradový mechanismus. Příkladem může být digitální terapeutická platforma Mindwell, která částečně nahrazuje fyzického terapeuta. Nabízí tak úsporu času i peněz a klinická efektivita je podle Vlčka velká. Přesto dalo obrovskou práci protlačit tento typ programu, který je nyní v procesu certifikace jako zdravotnický prostředek, do úhradového mechanismu. Vlček nicméně upozornil na to, že bohužel zatím neexistuje transparentní a předvídatelný mechanismus, jak se dostat do systému úhrad ve smyslu výkonů, a je proto těžké pustit se do investice, u které není jistota, že když jsou splněny všechny podmínky, na jejím konci dojde k úhradě nebo jejímu zařazení do systému.
Dalším problémem podle Vlčka je fakt, že v oblasti procesních, systémových a technologických opatření, která se týkají digitalizace a telemedicíny, prakticky neexistuje nikdo, kdo by taková data vyhodnocoval. Absence této role může proto vést k tomu, že se můžeme v dohledné době stát v digitalizaci skanzenem Evropy. A pojišťovny? „Manévrovací prostor pojišťoven je bohužel mizerný a je třeba, aby s tím někdo pomohl,“ uzavřel Vlček.
Nela Slivková
Foto: Radek Čepelák
Vydavatelství děkuje za podporu summitu Všeobecné zdravotní pojišťovně, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra, Moravskoslezskému kraji a společnostem AKESO, EUC, Zentiva, Novartis, Roche, ALK, Abbott, AstraZeneca, Asseco Central Europe, Medicalc software a PRK Partners.
Mohlo by vás zajímat
Nela Slivková
