K tomu být skvělým lékařem nestačí jen vystudovat lékařskou fakultu. Čerství absolventi se zpravidla dále vzdělávají po celý svůj profesní život. Jenže skloubit práci a zvyšovat kvalifikaci není zrovna v medicíně jednoduchá záležitost. V Německu si jsou toho vědomi jak lékaři a lékařská profesní sdružení, tak politici. A právě politici jsou vyzýváni, aby systém nastavili vstřícněji vůči novopečeným lékařům a lékařkám. „Chceme být velmi dobrými specialisty, potřebujeme strukturované další vzdělávání, skvělé školitele i vhodnou zpětnou vazbu,“ zaznělo na 128. dni německého lékařství, který se konal v Mohuči, hlavním městě Porýní-Falcu. Odborný deník Deutsches Ärzteblatt přinesl to nejzajímavější, co během něj zaznělo.

Nejrůznější německá lékařská profesní sdružení včetně specialistů vyzvaly spolkového ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha (SPD) k zajištění dostatečného financování dalšího lékařského vzdělávání. Lékaři ministrovi adresovali otevřený dopis, v němž mu mimo jiné doporučili, aby k tomu využil reformy, které jeho rezort již prosadil nebo je teprve připravuje.

„Nedostatečný výcvik, dohled, zpětná vazba a zdlouhavá realizace časově náročných kvalifikačních opatření vedou vedle stávajícího nedostatku kvalifikovaných pracovníků na klinikách k trvalé poddimenzovanosti v lékařské péči i v případech, kdy je klinika plně personálně obsazena,“ píše se mimo jiné v otevřeném dopise, z něhož cituje odborný deník Deutsches Ärzteblatt. Pod dopis se podepsali zástupci profesních sdružení německých anesteziologů a intenzivní medicínu či chirurgů.

Potřeba strukturovaného vzdělávání i zpětné vazby

Zástupci lékařských profesních sdružení poukazují na to, že nejrůznější reformy, které současná vláda Olafa Scholze ve zdravotnictví zavádí či připravuje, ovlivní rámcové podmínky právě pro další vzdělávání lékařů. Ti proto požadují odpovídající finanční podporu ze strany státu. Náklady na další vzdělávání mají být transparentně a nezávisle financovány těm institucím, které další vzdělávání lékařům nejen umožňují, ale kde toto vzdělávání i skutečně probíhá.

Téma dalšího vzdělávání lékařů a lékařek rezonovalo také na 128. dni německého lékařství, který se konal v Mohuči, hlavním městě spolkové země Porýní-Falc. Do diskuse se vehementně zapojovali především mladí lékaři a lékařky, pro něž je otázka dalšího vzdělávání mimořádně důležitá, jak se během konference ukázalo.

A také se ukázalo, v čem tkví největší problémy spojené s realizací dalšího vzdělávání. „Na klinikách často není pro další vzdělávání vyhrazený prostor,“ stěžovala si Sarah Wolduová, která prvním rokem pracuje na oddělení gynekologie v univerzitní nemocnici v Kolíně nad Rýnem. Dodala, že pro další vzdělávání na jejím pracovišti chybí samostatná struktura.

Mohlo by vás zajímat

„My mladí lidé se skutečně chceme stát velmi dobrými specialisty. K tomu ale potřebujeme strukturované vzdělávání, skvělé školitele a také vhodnou zpětnou vazbu,“ řekla během diskuse o tématu Constanze Weberová, lékařka neurologické kliniky univerzitní nemocnice v Drážďanech.

Systém musí být atraktivní a flexibilní

Další vzdělávání je aktuální téma i pro Spolkovou lékařskou komoru. Podle její viceprezidentky Ellen Lundershausenové je nutné, aby mezi mladými lékaři a lékařkami na jedné straně a politiky na druhé straně probíhal smysluplný dialog. „Dejte nám informace o tom, co vás trápí, jedině tak můžeme vaše problémy řešit a pomoci vám,“ uvedla Lundershausenová na zmíněné konferenci v Mohuči.

Dialog označil za důležitý také Pedram Emami, prezident hamburské pobočky Spolkové lékařské komory, který diskusi na téma dalšího vzdělávání moderoval. „Všechno úsilí přijde vniveč, pokud nám vy, kteří jste v první linii, nesdělíte svůj názor a to, co vás trápí nejvíce,“ vyzval Emami lékaře a lékařky, kteří jsou na začátku své profesní dráhy.

„Musíme navrhnout systém dalšího vzdělávání tak, aby bylo atraktivní,“ řekl Alexander Radbruch, šéf neuroradiologického oddělení univerzitní nemocnice v Bonnu. Podle něho je nutné, aby struktury dalšího vzdělávání byly flexibilní a tím pádem umožňovaly individuální přístup. Bez toho prý německé zdravotnictví bude přicházet o talenty, které bude jen velmi těžké nahradit.

Diskutující se také shodli na tom, že i v systému a strukturách dalšího vzdělávání se musí objevit prvky, které umožní skloubit rodinu a kariéru. Mezi takové patří například pružná pracovní doba, částečné pracovní úvazky nebo osobitější přístup k mladým lékařům a lékařkám. Zaznělo také, že matkám by se měl usnadnit návrat do práce po rodičovské dovolené a další vzdělávání by mělo být umožněno o to více právě jim.

Zdeňka Musilová