Transparentnější systém úhrady nepovinných očkování, který umožní předvídatelnější vstup nových modernějších očkovacích látek na český trh a dlouhodobě povede k vyšší proočkovanosti Čechů – to si od nového legislativního návrhu slibuje resort zdravotnictví. Ministerstvo usiluje o platnost změny již od začátku příštího roku, její přijetí se ale podle místopředsedy sněmovního Výboru pro zdravotnictví Petra Fifky (ODS) může ve Sněmovně ještě protáhnout. Poslanec připustil, že to bude nejspíše právě on, kdo předloží příslušný pozměňovací návrh k aktuálně projednávané novele zákona o veřejném zdravotním pojištění. Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček i Petr Fifka novou úpravu a její vyhlídky popsali na sympoziu Zdravotnického deníku Strategie vakcinace pro Českou republiku.

Nový legislativní návrh, který v oblasti systému úhrady nepovinných očkování připravilo ministerstvo zdravotnictví, představil náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Potřebu změnit současný stav cítí ministerstvo hned z několika důvodů. „Když se podívám na to, jak funguje stávající systém úhrady nepovinných očkovacích látek, první věcí, která je velmi zásadní, je netransparentní proces, u něhož je velmi složité říct, jaký bude jeho konečný výsledek. Pro vakcíny bychom rádi nastavili podobně transparentní cestu, jaká je u jiných léčivých přípravků,“ řekl na sympoziu Dvořáček s tím, že takový model dobře funguje i v jiných státech.

Účastníci diskuse (zleva) místopředseda senátního Výboru pro zdravotnictví Karel Zitterbart, místopředseda sněmovního Výboru pro zdravotnictví Petr Fifka, náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček, místopředseda Výboru České vakcinologické společnosti ČLS JEP Roman Prymula, ředitel Odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum, ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková, vedoucí Oddělení koordinace odborných činností Státního ústavu pro kontrolu léčiv Jakub Velík, členka týmu CzechHTA při ČVÚT a ředitelka CEEOR Ivana Šarkanová, ředitel Value Outcomes Tomáš Doležal, vedoucí oddělení ambulantních zdravotnických zařízení Všeobecné zdravotní pojišťovny Miroslav Jankůj a výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada.

V této souvislosti Dvořáček také upozornil na to, že na doposud preferovaný postup podle ekonomicky nejméně náročné varianty doplácejí vakcíny modernější a pro očkované výhodnější a přínosnější. „Takový systém má zkrátka tendenci upřednostňovat vývojově starší vakcíny,“ uvedl Dvořáček. Ministerstvo usiluje o to, aby systém do budoucna fungoval tak, jako je tomu třeba u léků na vzácná onemocnění. „Chceme vytvořit poradní orgán, aktivně zapojit naše ministerstvo i všechny ty, kteří jsou do této oblasti zapojeni – odborné společnosti, zdravotní pojišťovny, pacientské organizace, Státní zdravotní ústav a další subjekty,“ vysvětlil Dvořáček.

Vždy reflektovat veřejné zdraví

Úprava předložená jako poslanecký pozměňovací návrh k novele zákona o veřejném zdravotním pojištění adaptující naši legislativu na nařízení EU o hodnocení zdravotnických technologií, jež začíná svoji legislativní cestu v Poslanecké sněmovně, se netýká vakcín povinných ani těch proti covidu-19 (včera tato novela prošla prvním čtením a byla přikázána k projednání Výboru pro zdravotncitví – pozn. redakce). Podle náměstka ministra zdravotnictví má ambici změnit způsob uvažování v oblasti nepovinných očkování a také monoklonálních protilátek určených k profylaxi. „Žádný proces by neměl být jenom technicistní, ale měl by vždy reflektovat veřejný zájem a primárně veřejné zdraví. Samozřejmě vždy s hodnocením toho, jaký dopad to bude mít na rozpočet a na fungování zdravotních pojišťoven,“ popsal Dvořáček. Od nového postupu si ministerstvo slibuje zvýšení proočkovanosti tuzemské populace.

Neformální diskuse na sympoziu Zdravotnického deníku Strategie vakcinace pro Českou republiku. Zleva místopředseda sněmovního Výboru pro zdravotnictví Petr Fifka, náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček, místopředseda Výboru České vakcinologické společnosti ČLS JEP Roman Prymula a ředitel Odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum.

A jak by měl proces řízení o stanovení výše a podmínek úhrady podle navrhované legislativní úpravy vypadat? Iniciovat by ho měli především držitelé rozhodnutí o registraci, zahájit ho ale může také Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) nebo zdravotní pojišťovny. Účastníky řízení budou držitelé, zdravotní pojišťovny a odborné společnosti. „SÚKL si poté bude muset vyžádat stanovisko Státního zdravotního ústavu a bude moci pracovat také s podklady dalších odborných institucí. Primárně počítáme s účastí NIKO (Národní imunizační komise – pozn. red),“ popsal Dvořáček.

Jeden z komentářů z publika přednesl také ředitel AIFP David Kolář.

Výsledkem práce SÚKL, který posoudí terapeutickou účinnost a bezpečnost vakcíny i její celospolečenský význam, by měla být závazná hodnotící zpráva, kterou poté postoupí ministerstvu zdravotnictví, kde se jí bude zabývat nově vzniklý Poradní orgán pro imunizaci (POPI). Ten by měl být sedmičlenný – dva členové za ministerstvo, dva za plátce, dva z odborných veřejností a hlavní hygienik jako předseda. Zápis z jednání bude veřejně dostupný, s výjimkou údaje o tom, jak konkrétní členové POPI hlasovali. „Ministerstvo poté vydá závazné stanovisko, na základě kterého pak SÚKL vydá rozhodnutí. Tak jak to dnes funguje u léčivých přípravků na vzácná onemocnění,“ vysvětlil Dvořáček, podle něhož je cílem takového postupu dosáhnout i toho, aby držitelé více vyjednávali se zdravotními pojišťovnami.

Splnění společenské poptávky

Ministerstvo podle Dvořáčka usiluje o to, aby nová právní úprava vstoupila v účinnost již od začátku příštího roku. Podle místopředsedy sněmovního Výboru pro zdravotnictví Petra Fifky, který bude předkladatelem návrhu ve Sněmovně, je ale možné, že se takový termín nestihne. „Na ministerstvu zdravotnictví se rozmohl takový zvyk – místo posílání zákonů standardní cestou přes mezirezortní připomínková řízení a vládu je podává skrze poslanecké návrhy,“ řekl na sympoziu Fifka s tím, že u legislativní změny týkající se systému stanovení úhrady nepovinných očkování půjde nejspíše o jeho poslanecký návrh. „U některých návrhů jde takový postup poměrně snadno, dá se jím vyřešit řada akutních záležitostí. Obecně je ale takový postup spojený s rizikem, že okolo takového návrhu vznikne v parlamentu dlouhá debata,“ popsal Fifka s tím, že taková diskuse pak nemusí být nutně úplně racionální.

Diskuse mezi ředitelem Odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví Matyášem Fošumem a ředitelkou Státního zdravotního ústavu Barborou Mackovou.

Fifka sice na sympoziu Zdravotnického deníku uvedl, že nelze zaručit, že některé pozměňovací návrhy mohou proces schvalování nové úpravy zdržet, s návrhem se každopádně ztotožňuje a považuje ho za přínosný. „Meritum věci je v naprostém pořádku, definuje nějakou věc, která dosud jednoznačně definovaná nebyla… Je tu jednoznačná společenská poptávka po tom, abychom podpořili moderní vakcinaci, protože na tom nejsme v evropském srovnání úplně nejlépe,“ uzavřel Fifka.

Jakub Němec

Foto: Radek Čepelák

Sympozium se konalo za laskavé podpory Všeobecné zdravotní pojišťovny a společnosti MSD.

Mohlo by vás zajímat

Zleva: ředitel Value Outcomes Tomáš Doležal, vedoucí oddělení ambulantních zdravotnických zařízení Všeobecné zdravotní pojišťovny Miroslav Jankůj a výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada.
Publikum sympozia Strategie vakcinace pro Českou republiku.
Neformální diskuse v kuloárech. Uprostřed bývalá ředitelka SÚKL Irena Storová, vpravo Jakub Velík, který SÚKL dočasně řídil.