Z veřejné debaty na téma počtu lékařů a zdravotnického personálu lze jednoduše nabýt dojmu, že se jedná o české specifikum. Nebo že je to problém, který trápí maximálně tak ekonomicky vyspělé země. Jenže ze studie publikované v časopise BMJ Global Health vyplývá, že zaměstnanci ve zdravotnictví chybí prakticky na celém světě. Může za to rostoucí poptávka po zdravotní péči i pracovní migrace, cituje ze studie britský list Financial Times.

Pokud se na to podíváme čistě z hlediska ekonomické teorie, dá se říci, že svět má problém v podobě nerovnováhy poptávky a nabídky na té části pracovního trhu, kde se „obchoduje“ s profesí zdravotníků.

Poptávka po zdravotní péči celosvětově roste s tím, jak se lidé dožívají stále vyššího věku a častěji trpí nemocemi jako rakovina nebo cukrovka, zatímco nabídka zdravotnické pracovní síly za poptávkou pokulhává.

Pandemie situaci zhoršila

Podle studie publikované v časopise BMJ Global Health bude svět koncem této dekády čelit nedostatku zdravotnického personálu v objemu kolem 10 milionů lidí. Výpočet vychází ze srovnání s tím, jaký počet zdravotníků považuje Světová zdravotnická organizace (WHO) za potřebný, abychom mohli hovořit o dlouhodobě udržitelném zdravotnictví v globálním měřítku.

Mohlo by vás zajímat

Nedostatek zdravotníků byl výrazně prohlouben pandemií koronaviru. „Řada zaměstnanců ve zdravotnictví svou profesi opustila, onemocněla, nebo dokonce zemřela,“ uvedl pro britský list Financial Times Jim Campbell, ředitel oddělení pro oblast zdravotnického personálu ve WHO.

Zmíněná studie také odhaluje obrovské nerovnosti v počtech zdravotníků mezi jednotlivými zeměmi. Státy, které patří k ekonomicky nejvyspělejším, mají přibližně 6,5krát více zdravotníků v přepočtu na obyvatele než země chudé. Největší nedostatek zdravotnického personálu je možné pozorovat v zemích afrického regionu.

Nedostatek u bohatých způsobuje emigraci u chudých

Podle Campbella existují dvě klíčové příčiny tohoto stavu. První se vyskytuje v bohatých zemích. Ty totiž nejsou schopny vzdělávat dostatečný počet lékařů, zdravotních sester, ani jiného zdravotnického personálu. Vlády pak tento problém řeší lákáním zdravotníků ze zahraničí.

Tento stav je fakticky druhou příčinou nedostatku zdravotníků. Tentokrát ale v chudých zemích. Ty sice dokáží generovat nové a nové lékaře, zdravotní sestry nebo ošetřovatelský personál, ale v chudých zemích je nabídka těchto profesí vyšší než poptávka po nich. Proto zdravotníci odcházejí do zahraničí, přesněji do bohatých zemí, kde je po nich doslova hlad.

„V některých středně vyspělých a chudých zemích je dluhové břemeno ve veřejných financích tak vysoké, že vlády nedokáží vytvářet dostatečný počet pracovních míst ve zdravotnictví, což právě vede k emigraci zdravotníků do zahraničí,“ vysvětluje dále Campbell. Podle něho svět nerovnováze mezi poptávkou a nabídkou v rámci zdravotnického pracovního trhu čelí skrze nerovnováhu ve vzdělávacím systému.

Podle zprávy Světové zdravotnické organizace, na kterou odkazuje britský list Financial Times, až 42 procent zdravotnických pracovníků ze zemí afrického regionu má v plánu odejít do zahraničí, nejčastěji do Spojeného království, USA, Kanady, Irska a Austrálie.

Více peněz do zdravotnictví?

„Migrace zdravotnického personálu se během koronavirové pandemie zesílila,“ uvedl pro Financial Times Matshidiso Moeti, šéf pobočky Světové zdravotnické organizace pro africký region. Největší emigraci zdravotníků zaznamenaly Zimbabwe, Nigérie nebo Ghana.

„Ekonomické náklady jsou pro africké země enormní,“ dodal Moeti. Podle odhadu jeho týmu emigrace každého lékaře znamená ztrátu kolem 1,85 milionu dolarů pro ekonomiky těchto zemí. „Region nyní čelí obrovskému dopadu nekontrolované mobility zdravotníků,“ uvedl dále Matshidiso Moeti.

Řešení této situace není jednoduché. Podle Roba Yatese, ředitele Globálního zdravotnického programu v Chatham House je jednou z možností zvýšit výdaje na zdravotnictví v zemích, u nichž k hromadné emigraci zdravotníků dochází. „Budeme muset najít větší objem veřejných financí, pokud budeme chtít zvládnout dopady demografického stárnutí. Musíme si uvědomit, že jiná alternativa není,“ uvedl pro Financial Times. Yates si je ale vědom, že jde o těžký úkol pro politiky.

Zdeňka Musilová