Evropská unie včetně Německa se stala příliš závislá na dodávkách léčivých látek nutných pro výrobu léků. Německo tak chce posílit domácí výrobní kapacity ve farmaceutickém průmyslu a vrátit zemi punc lídra farmaceutických inovací. Alespoň v evropském měřítku. Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck vyrazil do terénu, aby si vyslechl názory lidí přímo z praxe. Někteří výrobci léků varují, že strategie, kterou spolková vláda schválila a postupně zavádí, nedostatečně myslí na generické léky. „Vláda by měla bezpečnost dodávek léčivých přípravků řešit důrazněji,“ cituje odborný deník Deutsche Apotheker Zeitung Borka Bretthauera, šéfa svazu výrobců generických léků Pro Generika.
Spolková vláda schválila koncem loňského roku strategii, jejímž cílem je posílit domácí farmaceutický průmysl. Nyní ji postupně zavádí do praxe. Spolkový ministr hospodářství Robert Babeck (Zelení) se byl na vlastní oči přesvědčit, jak významný farmaceutický průmysl pro německou ekonomiku je.
Kabinet Olafa Scholze v březnu schválil zákon, pomocí něhož má být podporován farmaceutický výzkum. Spolková vláda totiž chce motivovat výrobce léků, aby si vybrali Německo jako svou domovskou stanici jak pro produkci, tak pro výzkum a vývoj léčivých přípravků.
Výrobci generik nejsou příliš nadšeni
Zástupci farmaceutického průmyslu na tento postup reagovali pozitivně, někteří ale byli ve svém optimismu opatrnější, píše odborný deník Deutsche Apotheker Zeitung. Zdrženliví jsou totiž zejména výrobci generických léků. Podle nich totiž strategie pro farmaceutický průmysl neřeší dostatečně problémy v zásobování léky, kterým Německo v uplynulých letech čelilo a stále ještě čelí.
Šéf německé pobočky švýcarské farmaceutické společnosti Sandoz Thomas Weigold proto spolkovému ministru hospodářství Habeckovi navrhl, aby uspořádal jednání se zástupci klíčových stakeholderů právě k této problematice. „Německo se dokáže obejít bez řady věcí ve svém zdravotnictví, ale bez dodávek základních léků zcela jistě ne,“ nechal se slyšet Weigold.
Thomas Weigold je známý například svou kritikou dohod o slevách, které považuje za „přehánění ekonomizace“ v oblasti zásobování léky. V některých případech totiž podle něho již neexistuje žádná udržitelnost, pokud jde o základní léky. Jinými slovy tlak na ceny léků je tak obrovský, že jejich výrobci raději opustili trh nebo to stále ještě plánují.
Mohlo by vás zajímat
Rychlejší uvádění inovativních léků na trh
Spolková vláda se proto snaží v tomto ohledu hasit ty nejzávažnější požáry. Zrovna minulý týden spolkový kancléř Olaf Scholz (SPD) ujistil zástupce farmaceutického průmyslu o další podpoře ze strany státu. Podle deníku Deutsche Apotheker Zeitung Scholz u příležitosti položení základního kamene nového výzkumného centra společnosti Merck hovořil o „závazku učinit z Německa silnou farmaceutickou, průmyslovou a výzkumnou lokalitu“.
Jedním z pilířů strategie pro farmaceutický průmysl je zrychlení schvalovací procedury při uvádění nových léků na trh. Za tímto účelem má vzniknout Spolková etická komise, která bude součástí Spolkového institutu pro léčivé přípravky a zdravotnické výrobky (BfArM – Bundesinstitut für Arzneimittel und Medizinprodukte). Komise bude mít rozhodovací pravomoci při schvalování návrhů výzkumů, které mají vést k získání inovativních léků. Schvalovací proces se má zkrátit ze současných 19 na pět dní.
Farmaceutická a medicínská suverenita
Jiným důležitým prvkem strategie jsou pobídky pro výrobce léčiv, aby preferovali svou produkci v Německu namísto vzdálenějších destinací, jako je Čína nebo Indie. Spolková vláda si ve strategii klade za cíl mimo jiné prozkoumat finanční nástroje, které by farmaceutické firmy mohly využít pro investice do nových výrobních zařízení.
Spolkový ministr hospodářství Habeck uvedl, že „opatření mají přispět k lékařské a zdravotnické suverenitě Německa“. Podle spolkové ministryně pro vědu a výzkum Bettiny Stark-Watzingerové (FDP) strategie Německu pomůže v tom směru, že bude moci i ve farmaceutickém průmyslu „stavět na silném a úspěšném základním výzkumu“, přičemž přenos výsledků do výzkumu aplikovaného je podle ní zatím stále příliš vzácným jevem.
Zdeňka Musilová
