Německý farmaceutický průmysl má obří růstový potenciál. Pojďme mu pomoci, zní z opoziční CDU

Bývá spíše výjimečné, že se na něčem zásadním shodnou vládní a opoziční politické strany. Jeden z takových vzácných okamžiků nyní nastal v Německu. Tamní opoziční křesťanští demokraté (CDU) hodlají prosazovat podporu německému farmaceutickému průmyslu. V tom mají shodu s největší vládní stranou SPD (sociální demokraté), která má rovněž ve své gesci Spolkové ministerstvo zdravotnictví. „Chceme zůstat silnou farmaceutickou lokalitou,“ cituje odborný deník Deutsches Ärzteblatt předsedu CDU Friedricha Merze.

Německý farmaceutický průmysl v posledních letech ztratil kvalitu a inovační sílu. „Démonizace biotechnologie a genetického inženýrství byla začátkem úpadku této části farmaceutického průmyslu, a dosud jsme se z toho nevzpamatovali,“ řekl předseda opoziční CDU Friedrich Merz při své účasti na valné hromadě Spolkového svazu farmaceutického průmyslu (BPI – Bundesverband der Pharmazeutischen Industrie), která se konala ve středu v Berlíně.

Podle Merze žádný sektor německé ekonomiky nemá takový růstový potenciál jako právě farmaceutický průmysl a vše, co se týká zdravotnictví. „Máme zájem na tom, abychom zůstali silnou farmaceutickou lokalitou,“ dodal šéf CDU.

Nikoli dotace, ale nižší zdanění práce

Friedrich Merz rovněž zdůraznil křehkost Německa, ale i celé Evropy při zajišťování dodávek základních léků. Kontinent se totiž stal závislý na mezinárodních dodavatelských řetězcích. Tato slabina se začala projevovat již před řadou let, naplno se však projevila během covidové krize a bezprostředně po jejím odeznění.

„Pokud v Evropě stále existuje jediný výrobce penicilinů v Rakousku, a toho se chystá převzít čínský investor, musí to být pro nás jasný varovný signál,“ řekl dále Merz. Podle předsedy CDU je naprosto klíčové, aby se produkce léčivých přípravků, ale i výzkum a vývoj nových léků postupně vracel do Evropy a zejména do Německa.

Cesta k tomu ale podle Merze nevede skrze výhradní spoléhání se na dotace poskytované do budování výrobních a výzkumných kapacit. Německo se má stát atraktivní zemí pro farmaceutické firmy, což mimo jiné znamená zeštíhlit stát a adekvátně snížit zdanění práce. „Nemůžeme se vyhnout reformě našich sociálních systémů. Zdravotnictví je největším společensko-politickým staveništěm pro několik příštích let,“ řekl Merz.

Mohlo by vás zajímat

Vstup hradecké nemocnice do čínské nadace posvětila vláda, začne se stavět klinika TCM

Rekordní odliv kapitálu z Německa

Merz v této souvislosti zmínil rok 2022, který přinesl rekordní čistý odliv kapitálu z Německa v objemu kolem 115 miliard eur (v přepočtu asi 2,84 bilionu korun). Za zásadní problém, proč je Německo málo atraktivní pro investory, Merz považuje právě vysoké zdanění práce (zejména dodatečné náklady na práci v podobě sociálních odvodů) a přebujelou byrokracii.

„Náklady na složitost se firmám neskutečně zvýšily,“ varoval Friedrich Merz. Ten z tohoto pohledu kritizoval také Evropskou unii, která by se podle něho měla více soustředit na „velké otázky“ jako je zahraniční či bezpečnostní politika namísto regulací malého rozsahu. Německo však v byrokracii podle Merze často překračuje požadavky, které na něj klade Brusel, čímž vytváří další zbytečné administrativní překážky pro podnikání.

Friedrich Merz také zdůraznil nutnost posílení motivace pro investování do výzkumu. Navrhuje, aby došlo k posílení patentového práva coby ekonomické záruky pro inovace. Vedle toho je nutné změnit společensko-politické klima, které je podle Merze mnohdy k podnikání a podnikatelům nepřátelské.

Lauterbach se řadě věcí s opozicí shoduje

Merz se v řadě tezí shoduje se spolkovým ministrem zdravotnictví Karlem Lauterbachem (SPD). Lauterbach si je totiž rovněž dobře vědom nutnosti navrátit Německu punc inovační velmoci ve farmaceutickém průmyslu, který postupně ztrácel.

Spolková vláda už koncem loňského roku schválila Národní farmaceutickou strategii, která má k řešení popsaného problému výrazně přispět. Základem schválené strategie je především zrychlení schvalovací procedury při uvádění nových léků na trh, včetně odbourávání přebujelé byrokracie.

Jiným důležitým prvkem strategie jsou pobídky pro výrobce léčiv, aby preferovali svou produkci v Německu namísto vzdálenějších destinací, jako je Čína nebo Indie. Spolková vláda si ve strategii klade za cíl mimo jiné prozkoumat finanční nástroje, které by farmaceutické firmy mohly využít pro investice do nových výrobních zařízení.

Zdeňka Musilová