Šedý zákal neboli katarakta je jedním z typických příznaků stáří. Zakalení oční čočky, které způsobuje sníženou průhlednost a tedy horší zrak, však lze relativně snadno odstranit operací. Výsledky zákroku jsou mimořádně přínosné jak pro pacienty, kterým se díky tomu prodlouží délka kvalitního života, tak pro zdravotní pojišťovny – nákladová efektivita operace katarakty je totiž velmi přínosná. O výsledcích dvojice analýz, mapujících socioekonomické náklady a přínosy operace a nákladovou efektivitu torických čoček v léčbě astigmatismu pohovořil na kulatém stole Zdravotnického deníku věnovanému právě operaci kataraktu ředitel Value Outcomes Tomáš Doležal.

Analýzy vznikly na objednávku Sdružení ambulantních poskytovatelů oční chirurgie (SAPOCH) a jejich předlohou byly obdobné zahraniční práce. Ta první, s níž Doležal hosty kulatého stolu seznámil, se zabývala socioekonomickými náklady a přínosy operace katarakty v české populaci ze celospolečenské perspektivy, tedy tím, jakou hodnotu operace přináší pro zdraví pacientů, ale i pro zdravotní pojišťovny a celou společnost. Jako výchozí ukazatel posloužil indikátor QALY (Quality Adjusted Life Years), který zohledňuje délku života a jeho kvalitu a používá se k určování přínosů zdravotnických služeb a technologií.

Ředitel Value Outcomes Tomáš Doležal přednáší u kulatého stolu.

Z analýzy vyšly najevo nepříliš překvapující, přesto potvrzeně pozitivní údaje. Při unilaterální operaci oka je zisk QALY na jednoho pacienta plus 2,066. „Když si vezmete, že takový pacient, obvykle sedmdesátník, má očekávanou délku života nějakých 13 let, tak díky operaci získá ještě dva roky v plné kvalitě,“ vyzdvihl Doležal s tím, že je třeba počítat i s tím, že v tomto věku už je kvalita života obvykle nižší.

U kulatého stolu zasedli (zleva) vědecký sekretář České oftalmologické společnosti ČLS JEP, přednostka Oční kliniky VFN a 1. LF UK Jarmila Heissigerová, předseda České společnosti refrakční a kataraktové chirurgie, a přednosta Oftalmologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. LF UK Pavel Studený, prezident České vitreoretinální společnosti a lékařský ředitel očních klinik Lexum ČR Pavel Němec, ředitelka úseku zdravotnického Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra Zdeňka Salcman Kučerová, ředitelka Odboru kontroly a revize zdravotní péče VZP Romana Švejdová a ředitel Value Outcomes Tomáš Doležal a předseda představenstva SAPOCH Michal Krejsta.

Přínos z operace katarakty mají i plátci. „Z hlediska zdravotních pojišťoven jsou náklady na jeden získaný QALY velice nízké, konkrétně 8104 korun,“ konstatoval Doležal. „V oblasti nových léků tato částka někdy dosahuje i miliony korun, zde to jsou jednotky tisíc. Jde tedy o velice dobrou investici,“ dodal. To je velmi malé číslo i v porovnání s výsledky americké analýzy, která cenu jednoho QALY vypočítala na tisíc dolarů (zhruba 24 tisíc korun). V Česku je tak léčba katarakty nákladově efektivnější. U bilaterální operace (obou očí) je zisk dokonce ještě vyšší, a to 2,72. Náklady na jeden QALY potom činí nízkých 12 386 korun. Z celospolečenské perspektivy, do které se započítávají i náklady na straně pacientů a sociálního systému, se jedná o operaci, která šetří náklady společnosti „Jinými slovy, tato operace si na sebe vydělá tím, že uspoří vyšší náklady než jsou do ní vloženy“ komentoval výsledky Doležal.

Jelikož v České republice se častěji operují obě oči naráz, je průměrný zisk QALY 2,557, což odpovídá i výsledkům zahraničních analýz. Náklady zdravotních pojišťoven na jeden QALY je potom 11 637 korun. „Po zohlednění hranice ochoty platit, která se aplikuje u léčiv (nástroj pro rozhodování o efektivitě zdravotnické služby. V současnosti stanoven na úrovni 1,2 milionu korun za jeden QALY, pozn. red.) a provedeného počtu těchto operací, je celkový finanční přínos obrovský… Z pohledu ekonomiky tak jde o intervence, které jsou extrémně výhodné. Jde o smysluplně investované prostředky zdravotního pojištění,“ dodal k první analýze ředitel Value Outcomes.

Druhá analýza se zaměřila na zjištění nákladové efektivity torických čoček, používaných při léčbě astigmatismu, oproti klasickým monofokálním čočkám. K tomu je nutné dodat, že přestože je podíl torických čoček na celkových implantátech marginální, je u nich mnohem vyšší podíl pacientů, kteří následně nepotřebují brýle – celých 61 procent oproti 36,4 procentům u klasické čočky. I tak je implantace monofokální čočky stále velmi efektivní. To je také důvod, proč při porovnávání nákladové efektivity těchto dvou druhů optických pomůcek, není rozdíl v zisku QALY tak velký.

Ředitel Value Outcomes Tomáš Doležal.

Zisk QALY je u torické čočky 7,299 a u monofokální 7,166. Náklady jsou pak u první skupiny o něco vyšší, neboť torická čočka je přirozeně dražší. Její úhrada ale padá na pacienta, tudíž z pohledu zdravotních pojišťoven se stále jedná o vysoce efektivní operaci, která celkem stojí 48 701 korun za QALY při operaci jednoho oka, ale při bilaterální operaci je již náklady šetřící jak z pohledu zdravotní pojišťovny, tak z celospolečenské perspektivy. „Z pohledu zdravotních pojišťoven, a přestože jsou v tom započteny dva balíčky, už jde o dominantní operaci. Z hlediska nákladů je to výhodnější,“ vysvětlil Doležal s tím, že z pohledu pacienta je tomu rovněž tak, neboť zisk QALY je vyvážen smíšenými náklady a některé náklady dokonce šetří, například na brýle. „Potenciál penetrace torických čoček do populace významně převyšuje současný stav jejich použití. Na základě těchto dat nedává smysl regulace omezení podmínek pro indikaci implantace torické čočky,“ shrnul závěrem Doležal.

Auditorium kulatého stolu věnovaného problematice katarakty.

-fk-