Pacientů je mnoho a očních lékařů nedostatek. Řešením by mohlo být rozšíření kompetencí lékařů po absolvování základního kmene. U kulatého stolu Zdravotnického deníku na téma „Centrová biologická oční péče – dostupnost, cena a kvalita“ se na tom shodli pozvaní hosté. Předsedkyně zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven ČR Renata Knorová řekla, že možná nastal čas udělat revizi v oftalmologických výkonech. Debata se stočila také na probíhající revizi Státního ústavu pro kontrolu léčiv, jejímž výsledkem má být srovnání cen léčivých přípravků a od níž si všichni slibují velký přínos. Diskutující se věnovali i dalším výzvám pro oftalmologickou centrovou péči, jako je například úzká síť center a problematika související s jejich zřizováním.
Přestože k lékařům nechodí ani zdaleka všichni pacienti, kteří by k nim podle statistických modelů o prevalenci různých onemocnění očí chodit měli, jsou ordinace zahlcené, což má za následek podléčenost pacientů. Pomoci by částečně mohlo rozšíření kompetencí lékařů po absolvování základního kmene (L2). Myslí si to například ředitel Value Outcomes Tomáš Doležal. Konkrétněji se o věci rozhovořila předsedkyně České oftalmologické společnosti Klára Marešová, podle níž by takoví lékaři mohli například aplikovat intravitreální (nitrooční) injekce. „Z pohledu odborníků je to jednoznačně žádoucí. Aplikace intravitreální injekce nebo zhodnocení OCT (optické koherentní tomografie – pozn. red.) i stavu pacienta není nic náročného,“ uvedla Marešová.
Zrcadlo lékařům pak nastavila předsedkyně zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven ČR Renata Knorová. „Sami si zavíráte dveře tím, že k výkonům používáte raději lékaře L3 (lékaři se specializovanou působností – pozn. red.), protože je za to více peněz,“ řekla Knorová. A dodala: „Pokud to ale nemá kdo dělat, tak je otázka, zda nedat možnost alespoň některé ze seznamu zdravotních výkonů dělat lékaře L2,“ pokračovala s tím, že možná nastal čas udělat revizi v oftalmologických výkonech. Sama by prý očekávala, že takový návrh přijde od odborné společnosti. Slíbila přitom, že pokud s ním přijde na jednání pracovní skupiny, bude se o tom jednat.
Na slova Knorové reagoval prezident České vitreoretinální společnosti Pavel Němec. Připomněl, že takzvaný kalkulační list, který poskytovatelé zdravotní péče vykazují zdravotním pojišťovnám při žádosti o úhradu výkonů, se sestává z celé řady položek a zda výkon udělá lékař L2 nebo L3 má na celkovou cenu minimální vliv. „Je to několikakorunový rozdíl,“ řekl Němec.
VZP: Srovnáme indikační podmínky a úhrady
Nad příčinami současného stavu v oftalmologii se zamýšlela i ředitelka Odboru léčiv a zdravotnických prostředků VZP Alena Miková. „Za posledních 14 let proběhla jediná hloubková revize. Možná je to důvod, který zbrzdil nárůst počtu pacientů i center,“ nastínila a informovala rovněž o úspěšné revizi. „Po velmi turbulentním loňském roce, kdy jsme řešili, který přípravek je dominantní, který má méně dávek, který je méně nákladný a má být preferenční, se povedlo provést hloubkovou revizi, která nastavila u všech přípravků stejné indikační použití,“ popsala.
Miková také vysvětlila, že jako pojišťovna cílí na to, aby si lékaři mohli vybírat jakýkoliv přípravek podle toho, který bude pro pacienta nejvhodnější. „Úhrady máme srovnané a nyní potřebujeme srovnat veškeré přípravky v nákladech,“ předeslala další vývoj s tím, že pokud se podaří ukončit revizi v běžné 50denní lhůtě, dojde ke srovnání všech přípravků. O tom, který lék se použije, pak budou rozhodovat už jen sami lékaři. „Nebudou zatížení tím, že používají méně nebo více nákladnou variantu,“ doplnila Miková. Vykonatelné rozhodnutí na základě této revize, která srovná indikační podmínky i úhrady, VZP očekává nejpozději do 1. července tohoto roku.
Ředitelka Miková zmínila i možnost „dofinancování“ rozpočtu některých center v průběhu roku, pokud vznesou oprávněný požadavek, například pokud bude třeba doléčit stávající pojištěnce.
S tím, že opatření vycházející z revize segmentu centrové oční péče pomohou, souhlasili i prezident České vitreoretinální společnosti Němec, předsedkyně České oftalmologické společnosti Marešová a generální ředitel a předseda představenstva sítě očních klinik Lexum a předseda představenstva Sdružení ambulantních poskytovatelů oční chirurgie SAPOCH Michal Krejsta.
Nové molekuly jsou výhodnější
U kulatého stolu rovněž přišla řeč na biosimilární léčiva, která nejen v oftalmologii snižují náklady na péči. V něčem je však jejich užívání v tomto segmentu oproti jiným oblastem medicíny odlišné. „U nás je mírně paradoxní situace v tom, že biosimilars přicházejí na trh v době, kdy originální lék už je trochu překonáván novými molekulami,“ popsal Němec. Nové molekuly jsou pro kapacitně přetížená centra výhodnější.
Němec přitom varoval před snižováním rozpočtu dedikovaného na oftalmologii. „Bylo by velkou chybou tento rozpočet v tuto chvíli snížit jenom proto, že ho budeme odvozovat od předchozích let, kdy mohlo dojít k nevyčerpání rozpočtů. Potom bychom znovu bojovali o jejich navyšování,“ tvrdí. A to přesto, že v posledních letech rapidně klesla nákladovost oční centrové léčby.
Zatímco v jiných oblastech centrové péče se vstup inovací obvykle váže s vyššími náklady, v oftalmologii to podle Němce neplatí. „V našem oboru se neočekává, že by inovacemi náklady rostly, ale doufáme, že se inovace, které respektují snižování ceny v daném segmentu, ustálí na nějaké akceptovatelné ceně, a to jak pro biosimilární léčiva, tak pro nové inovativní léky,“ věří. Současně vyjádřil obavy nad tím, aby další snižování cen nerozkolísalo trh a nevedlo k odlivu držitelů rozhodnutí o registraci z trhu. Na to reagovala Alena Miková z VZP v tom smyslu, že takový vývoj neočekává.
-fk-
Foto: Radek Čepelák
Mohlo by vás zajímat
Sympozium se konalo za laskavé podpory Sdružení ambulantních poskytovatelů oční chirurgie SAPOCH.
