Jak se daří nové technologie propojovat s disease managementem, jak dosáhnout toho, aby byl úspěšný a jakou roli může sehrát v péči o chronické pacienty umělá inteligence. O tom hovořil na třetím ročníku summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví předseda představenstva EUC Michal Bednář. „Naše řešení je řešením inovací pro desetitisíce, ne pro úzkou skupinu pacientů,“ řekl ve svém vystoupení.
„Doménou EUC je ambulantní péče, ať už je to primární péče u praktiků nebo ambulantní péče specializovaná. A díky tomu máme v péči desetitisíce chronických pacientů. A už před řadou let, někdy v roce 2017 jsme pochopili, že terciální péče o chronické pacienty je složitá, a to jak ze strany zdravotníků, tak ze strany samotných pacientů. Začali jsme se tím zabývat a začali jsme tomu říkat disease management program,“ řekl na úvod Michal Bednář.
V panelové diskusi poté popsal čtyři základní předpoklady toho, aby byl disease management úspěšný. Prvním předpokladem podle Bednáře je, aby byl disease management modul plně integrovanou součástí informačního systému, tedy každodenního pracovního nástroje lékařů a sester. „Gramotnost zdravotníků v používání nových technologií a inovací není často příliš vysoká, tyto věci se ostatně stále ještě ani neučí ve školách, takže musíte zajistit, aby vše bylo plně integrované, zdravotníkům to nepřidělávalo práci a aby co nejvíce procesů běželo automaticky,“ vysvětlil Bednář.
A přiblížil, jak takový integrovaný automatizovaný systém funguje v EUC. „Dnes máme nastavené to, že je kmen pacientů pravidelně monitorován, probíhá automatický záchyt chronických pacientů podle určitých definovaných kritérií. Dochází k diagnostice a stratifikaci rizika a k nastavení léčebného plánu, který je vždy individuální,“ popsal předseda představenstva EUC.
Digitalizací do domácího prostředí
Druhým klíčem k úspěchu disease managementu je podle Michala Bednáře mít adekvátní data. „Dnes už máme každého chronického pacienta perfektně zmonitorovaného, přes byznysová, ale především přes klinická data. Máme o pacientech za léta nashromážděné soubory dat, podle kterých jsme schopni do detailu a z různých úhlů pohledu vyhodnocovat stav 40 tisíc pacientů v našem disease management programu,“ uvedl Bednář na summitu.
Dalším předpokladem disease managementu podle něj je se pacientům vyžadujícím terciální prevenci hodně věnovat při fyzické péči. „Když si to v tomhle směru ordinace neodpracuje a nevysvětlí pacientům léčebný plán a to, jak se mají chovat, nebývá léčba úspěšná. Proto je efektivita při fyzické návštěvě pacienta v ordinaci zásadní a my musíme vše zorganizovat tak, abychom na tuto péči měli dostatek času,“ vysvětlil Bednář. A dodal: „Pacienti často důvěřují především lékařovi a sestře z ordinace. Pokud jim přijde nějaký papír třeba ze zdravotní pojišťovny, nereagují stejně, jako když jim osobně něco řekne jejich lékař.“
Posledním pilířem úspěchu disease managementu je podle Bednáře přesah do pacientova domácího prostředí. „Tam se jinak než digitalizací nedostanete. Aktuálně jsme ve finální fázi vývoje pacientské aplikace, ve které pacient uvidí svůj léčebný plán a cílové hodnoty, a to ve formě, která je pro něj přívětivá. Díky digitalizaci jsme schopni pacienta v jeho domácím prostředí motivovat,“ řekl Bednář.
Základ úspěšného disease managementu tedy spočívá v prvním fyzickém kontaktu v ordinaci. „Všechno musíme vysvětlit tak, aby to pacient pochopil, ideálně mu i nainstalovat aplikaci. Digitalizace pak slouží k udržení interakce. Pokud je pacient dobře kompenzován a lékař má k dispozici veškerá klinická data včetně údajů ze selfmonitoringu, není nutné vždy podstupovat kontrolní prohlídku fyzicky. Díky tomu, až dvacet procent našich pacientů může některé z plánovaných dispenzárních prohlídek absolvovat distanční formou,“ shrnul Bednář a dodal: „Naše řešení je tedy řešením inovací pro desetitisíce, ne pro úzkou skupinu pacientů.“
Mohlo by vás zajímat
V EUC se daří zapojovat do procesů i umělou inteligenci. „Díky novým doporučením diabetologické společnosti jsme zvýšili dostupnost screeningu diabetické retinopatie (onemocnění cév oční sítnice – pozn. red.) pro naše pacienty. Na našich klinikách tak mají všichni diabetici možnost si jedenkrát ročně nechat vyšetřit oční pozadí na přístroji s využitím AI. V dnešní době používáme toto řešení ve všech diabetologických ordinacích. Od poloviny loňského roku jsme provedli bez mála již tři tisíce vyšetření a máme necelých pět set záchytů diabetické retinopatie,“ popsal Bednář a dodal, že vzhledem k tomu, že oftalmologové nemají v současnosti dostatečné kapacity, je pomoc umělé inteligence velmi vítaná.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Vydavatelství děkuje za podporu summitu Všeobecné zdravotní pojišťovně, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra, Moravskoslezskému kraji a společnostem AKESO, EUC, Zentiva, Novartis, Roche, ALK, Abbott, AstraZeneca, Asseco Central Europe, Medicalc software a PRK Partners.
