Britský zdravotnický systém potřebuje astronomické investice, aby se vzpamatoval z krize, míní experti

Čekací listina na chirurgické zákroky nebo nemocniční zdravotní péči se ve Velké Británii opět o něco prodloužila. Navzdory tomu, že tamní premiér Rishi Sunak uvedl, že počet lidí čekajících na hospitalizaci v rámci Národní zdravotnické služby (NHS) se zmenšil. Má-li se ostrovní zdravotnický systém vzpamatovat z krize, bude do něho vláda muset investovat vskutku astronomické částky každý rok, a to až do konce této dekády, uvedl britský list Financial Times.

Britská vláda bude muset investovat do Národní zdravotní služby (NHS – National Health Service) nejméně 38 miliard liber (v přepočtu asi 1,1 bilionu korun) ročně až do konce této dekády, aby se dokázala vzpamatovat ze současné krize. Vyplývá to z odhadu think-tanku Health Foundation, který cituje britský list Financial Times.

Výdaje na zdravotnictví tak budou muset ve Velké Británii růst během příštích deseti let alespoň o 3,8 procenta ročně, zatímco vládní plány počítají s růstem o 0,8 procenta ročně. Roční růst o necelá čtyři procenta je podle Health Foundation nutný k tomu, aby NHS dokázala uspokojit neustále se zvyšující poptávku po zdravotní péči, ale také aby došlo ke zlepšení této péče.

Horké předvolební téma

Zdravotní péče ve Velké Británii se stala zcela zásadním politickým bitevním polem před nadcházejícími parlamentními volbami, které Spojené království čekají už 4. července. „Politici by měli být k veřejnosti upřímní, když hovoří o tom, jaké realitě Národní zdravotnická služba čelí a jaký objem investice je pro NHS potřebný, aby byl zdravotnický systém udržitelný,“ uvedla pro Financial Times Anita Charlesworthová, ředitelka výzkumu v think-tanku Health Foundation.

Podle Charlesworthové je zdravotnická služba v krizi. „Všichni politici hovoří o tom, že to chtějí vyřešit, přitom objem prostředků, které do zdravotnictví jdou, výrazně zaostávají za tím, co je nutné ke zlepšování zdravotní péče,“ dodala Charlesworthová.

Think-tank Health Foundation spočítal, že rozpočet pro zdravotnictví se bude muset v příštích pěti letech zvyšovat nejméně o 4,5 procenta (v reálných hodnotách) ročně, aby se NHS definitivně vzpamatovala z dopadů covidové krize. V dalších pěti letech pak bude nutné objem peněz zvyšovat již o zmíněných 3,8 procenta ročně (opět v reálných hodnotách).

Mohlo by vás zajímat

Na Slovensku není zájem o očkování proti covid-19, denní přírůstky jsou minimální

Politici slibují řešení

V absolutních částkách to znamená zvyšovat rozpočet pro zdravotnictví o 38 miliard liber ročně, což je o osm miliard více než při současném nastavení. V průměru tak rozpočet na zdravotnictví bude muset každý rok dosahovat 197 miliard liber (v přepočtu asi 5,8 bilionu korun), a to až do konce této dekády.

Uvedených 38 miliard liber, které zdravotnictví bude každý rok potřebovat navíc, bude podle Health Foundation stačit k tomu, aby NHS dokázala postupně zkracovat čekací listiny na poskytnutí nemocniční péče, na investice do prevence a primární péče a také do posílení péče o duševní zdraví a komunitní péče.

„Budeme pokračovat ve zvyšování rozpočtu NHS, a to nad úroveň inflace. Zajistíme také zvýšení počtu zdravotních sester o 92 tisíc a lékařů o 28 tisíc v rámci našeho dlouhodobého plánu,“ uvedli pro Financial Times zástupci Konzervativní strany, která se v nadcházejících parlamentních volbách bude snažit obhájit svou pozici vládní strany.

Konzervativci také slibují, že do zdravotnictví zavedou nové technologie, které pomohou zefektivnit diagnostiku i léčbu, což podle nich přinese kýžené zkrácení čekací listiny na hospitalizaci.

Čekací listiny se stále prodlužují

Jenže fakta zatím hovoří proti konzervativcům. Čekací listina na hospitalizační péči se totiž ke konci letošního dubna opět rozrostla. V současné době čelí odkladu nemocniční péče z důvodu nedostatečných kapacit 7,57 milionu Britů, což je přibližně o 30 tisíc více než ke konci března. Britský premiér Rishi Sunak přitom podle Financial Times v průběhu předvolební kampaně tvrdil, že čekací listina se zkracuje.

Britská zdravotnická služba se do krize dostala v průběhu covidové krize, kdy kvůli hospitalizaci covid pozitivních pacientů musela odkládat plánované chirurgické zákroky. Dodnes se však z této krize nevzpamatovala a počet čekatelů se neustále zvyšuje.

Přispěly k tomu také četní protesty lékařů a ošetřovatelského personálu, který není spokojený s tím, jak pomalu rostou jeho platy. Velká Británie totiž v uplynulých dvou letech čelila nejvyšší inflaci za posledních 40 let, což zásadně ruinovalo kupní sílu mezd a platů tamních zaměstnanců včetně lékařů.

Zdeňka Musilová