Každá zdravotnická inovace přináší změnu workflow ve zdravotnických zařízeních. Klíčová je proto odpovědnost a organizace péče na pracovišti. České zdravotnictví velké změny ale uchopit neumí kvůli přílišnému konzervatismu. Na summitu Zdravotnického deníku s názvem Technologie a inovace ve zdravotnictví na to poukázal generální ředitel Aireen Matěj Adam.
Každá inovace ve zdravotnictví přináší změnu, která se však ne vždycky setkává s úspěchem ze strany poskytovatelů zdravotních služeb i samotných zdravotníků. Změna workflow je pak podle generálního ředitele Aireen Matěje Adama bolestivá, protože tuzemské zdravotnictví se velkým změnám mnohdy neumí přizpůsobit. „Velmi důležitá je odpovědnost a organizace péče. S přijetím uživatele softwaru není problém. Problém je s přijetím lékařů. Na to je třeba soustředit se od začátku,“ apeloval Adam s tím, že zásadní úlohu v přijetí změn hraje stanovení nejen finančních incentiv.
Adam na summitu také přiblížil fungování zdravotnického prostředku Aireen, který je založený na umělé inteligenci a specializuje se na diagnostiku diabetické retinopatie prostřednictvím analýzy digitálních snímků oční sítnice, a to přímo v ordinaci diabetologa. „Pokud má pacient symptomy, diabetolog ho odešle do ordinace očního lékaře. Zavedení našeho softwaru bylo v Česku velmi úspěšné. Víte proč? Kvůli motivujícím úhradám od zdravotních pojišťoven,“ popsal generální ředitel úhradový mechanismus, který zásadně zvýšil efektivitu záchytu onemocnění, a pochválil také podporu a leadership České diabetologické společnosti v čele s diabetologem Martinem Prázným, který byl na summitu také jedním z řečníků.
Málo silných hráčů
Když přijde řeč na v posledních letech velmi skloňovanou telemedicínu ve zdravotnictví, podle Adama potřebujeme mít zavedené takové mechanismy, které umožní v praxi provádět nové výkony v daleko větší míře, než je tomu v současnosti. „Problém v telemedicíně je ten, že, na rozdíl od farmaceutických firem, neexistuje nikdo tak velký a silný, aby dlouhodobě působil na trhu. V této oblasti je třeba hledat větší podporu v telemedicínských pilotních programech,“ zdůraznil.
Silnější podpora technologických start-upů na poli zdravotnických inovací přitom není důležitá jenom pro české pacienty, ale také z hlediska podpory exportu. Podle Adama ale české zdravotnictví hledí v největší míře hlavně na sebe. „Airenn start-up se prodává na mezinárodních trzích, což je dobrý příklad toho, kam se posouvat,“ nastínil s tím, že je třeba kompletní změna mindsetu v přístupu k datům, které bychom měli technologickým firmám aktivně nabízet.
V poslední řadě je podle Adama do systému třeba více zapojit leadery a akademiky, kteří se pohybují v technologiích, a dokázat pro ně nastavit správný budget. Motivací pro mladé vědce pak může být akademický kredit, účast na studiích nebo možnost vlastní publikace – takové kroky mohou mít na vývoj budoucích zdravotnických inovací zásadní vliv.
-ns-
Vydavatelství děkuje za podporu summitu Všeobecné zdravotní pojišťovně, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra, Moravskoslezskému kraji a společnostem AKESO, EUC, Zentiva, Novartis, Roche, ALK, Abbott, AstraZeneca, Asseco Central Europe, Medicalc software a PRK Partners.
