Desetitisíce dětí nejsou naočkované proti spalničkám, uvedlo ministerstvo
V Česku jsou podle ministerstva zdravotnictví desítky tisíc dětí neočkovaných proti spalničkám. Například z ročníku 2020 jich eviduje více než 14.000, které do dvou let věku vakcínu nedostaly. Země tak nedosahuje potřebné proočkovanosti přes 95 procent, v roce 2020 byla jen 87 procent, uvedli dnes zástupci ministerstva a lékaři na tiskové konferenci v Praze. Letos se nakazilo 28 lidí, téměř polovina letošních případů souvisí s nákazou jednoho neočkovaného dítěte v zahraničí. Loni úřady evidovaly jednoho nemocného, pro srovnání v roce 2019 jich bylo téměř 600. Další nárůst odborníci očekávají na podzim.
“Spalničky jsou opravdu infekce, která může probíhat a probíhá komplikovaně,” uvedl přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Milan Trojánek. Nejčastěji jde o respirační nebo neurologické komplikace, například zánět plic, středního ucha nebo mozku, může dojít i k úmrtí. Nemoc nemá žádnou účinnou léčbu, lékaři mírní jen příznaky.
Mezi ty podle praktické lékařky Ludmily Bezdíčkové patří vzestup teploty, rýma, kašel a zánět spojivek, poté se objevuje vyrážka. “Nejzávažnější případy spalniček postihují ty nejmenší děti,” dodal vrchní ředitel sekce Matyáš Fošum, ředitel odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví a pověřený hlavní hygienik. Riziko úmrtí u nich je jeden z tisíce nakažených. V ČR k němu došlo naposledy v roce 1980.
Očkování proti spalničkám patří mezi povinná. Je součástí takzvané MMR vakcíny, která chrání také proti zarděnkám a příušnicím. První dávka se podává mezi třináctým a osmnáctým měsícem věku, druhá mezi pátým a šestým rokem. Podle Fošuma rodiče často ale očkování odkládají až před dobu nástupu do mateřské školy, pro přijetí do ní je povinné.
Doplnil, že hrazené z veřejného zdravotního pojištění bude i doočkování dětí, jejichž rodiče vakcinaci dříve odkládali. Připomněl, že po kontaktu s nakaženým spalničkami, například ve školní třídě nebo na pracovišti, mohou být neočkovaní v karanténě až 21 dní, což je maximální inkubační doba.
Mohlo by vás zajímat
Nemoc je podle Radomíry Limberkové, vedoucí národní referenční laboratoře zaměřené mimo jiné na spalničky ze Státního zdravotního ústavu, minimálně desetkrát nakažlivější než chřipka. Při posledních epidemiích se stovkami nakažených v letech 2014 a 2017 až 2019 se nakazily i desítky zdravotníků. Ministerstvo proto podle Fošuma apeluje na přeočkování zdravotníků, nemocnicím rozeslalo dopisy, v nichž vyzvalo k překontrolování očkování, případně hladiny protilátek zdravotníků.
S nárůstem počtu případů se od loňska potýkají i další evropské země, za poslední rok počet případů v EU překročil 10.000. Nejhorší situace je podle Limberkové v současné době v Rumunsku, kde hranice proočkovanosti klesla k 70 procentům a tamní nakažení tvoří zhruba polovinu všech letošních případů, došlo i k úmrtím. Podle Fošuma například na Ukrajině překračuje proočkovanost 96 procent.
V ČR letošní ohniska začala importy ze zahraničí neočkovanými osobami, na začátku roku v Praze z Ázerbájdžánu, Uzbekistánu a Ruska. Květnových 13 případů spojoval import u sedmileté neočkované dívky, která se nakazila v Německu. Podle Limberkové u těchto ohnisek už uplynula inkubační doba. “Musíme být připraveni na to, že se situace na podzim může zhoršit,” dodala.
-čtk-
ČTK
