Doležal: Je třeba zlepšit přístup diabetiků k léčbě

Téměř 1500 osob s diabetem v Česku ročně zemře kvůli tomu, že se navzdory jasné diagnóze nedostanou ke správné léčbě. Vychází to z dat, která na 2. ročníku sympozia Zdravotnického deníku věnovanému ekonomice a managementu diabetologie, prezentoval ředitel společnosti Value Outcomes Tomáš Doležal. Vysoká prevalence diabetu ale není typická pouze pro Českou republiku, nýbrž zatěžuje zdravotnické systémy prakticky v celém vyspělém světě. Co však v tuzemsku oproti zahraničí chybí, jsou data, která by umožňovala monitorovat progres učiněný v boji s tímto civilizačním onemocněním, s nímž se jen v Česku potýká na milion osob.

„To, jak se nám bude dařit včasně diabetiky zachycovat a kompenzovat, bude rozhodovat o tom, kolik za 10 či 20 let české zdravotnictví a česká ekonomika na ně bude vydávat financí,“ uvodil Doležal svou přednášku na téma „Diabetes – kompenzace a ekonomika“.

Náklady na léčbu diabetiků jsou obecně vysoké a v čase rostou. Na německých datech Doležal ilustroval, že většinu nákladů tvoří nepřímé náklady – tedy ty, které se pojí se ztrátou produktivity, pracovní neschopností či předčasnými úmrtími. Na tomto místě Doležal upozornil, že diabetes postihuje čím dál tím mladší osoby v produktivním věku.

Vysoké zůstávají i přímé náklady, které platí zdravotní systém. Velmi přitom rozhoduje míra komplikovanosti pacienta. „Ukázalo se, že čím je komplikovanější diabetik, ať už z pohledu náročnosti terapie, výskytu komplikací nebo špatné kompenzace, tak stojí násobně více, než diabetik nekomplikovaný a kompenzovaný,“ uvedl ředitel Value Outcomes. S odkazem na starší data od Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra poukázal na to, že v tomto období poklesl podíl nákladů na léky pod 50 procent, přičemž většina zbytku nákladů šla zejména do lůžkové péče, hospitalizací a pozdních komplikací. Doležal popsal i vztah mikro a makrovaskulární komplikace s nákladovostí diabetika. „Potvrdila se zahraniční data, že když už má pacient přidružené onemocnění a zároveň mikro a makrovaskulární komplikaci, tak stojí čtyřikrát až pětkrát více, než diabetik, který tyto komplikace nemá,“ vypočítal.

Nejen český problém

Určujícím faktorem v nákladovosti léčby diabetu je míra kompenzace. Ta podle Doležala není v Česku ideální. S odkazem na průřezovou analýzu 11 tisíc chronických pacientů s diabetem dále uvedl, že průměrná hodnota glykovaného hemoglobinu u mužů i žen v Česku je kolem 53 až 54 mmol/mol, což prý znamená, že minimálně polovina jich je nad touto hodnotou.

Jak Doležal upozornil, diabetes a jeho negativní vliv na zdraví populace i rozpočty pojišťoven není specifickým problémem České republiky, ale bojuje s ním takřka celý vyspělý svět, neboť je více zatížen rizikovými faktory, jako jsou nadváha či obezita a s nimi související nízká fyzická aktivita a špatné stravovací návyky. „Vcelku špatně jsou na tom Britové, Turci i Francouzi a Španělé,“ jmenoval.

Černá díra na ztracené roky života?

Ředitel Value Outcomes se následně podíval na závěry dvou analýz, z nich ta první modelovala potenciální přínosy ze zlepšené kompenzace. Vyplynulo z ní, že ve 20letém horizontu by mohlo dojít k úspoře 18,3 miliardy korun pro zdravotní pojišťovny. Navíc může být zabráněno 4073 úmrtím, 6725 případům makulárního edému, 2242 amputacím a tisícům dalších komplikací.

Novější analýza, která je spíše globálním prevalenčním mortalitním modelem vycházejícím z epidemiologických dat národních států, pak modelovala prevalenci diabetu v zemích Evropské unie. Vyšlo z ní, že ačkoliv je v Česku vysledován mírně klesající mortalitní trend, prevalence extrémně narůstá. Výsledkem je nejvíce DALYs (ztracených let v důsledku onemocnění) na 100 tisíc obyvatel ze všech sledovaných zemí. „Je to dáno prevalencí a rizikovým profilem pacientů,“ vysvětlil Doležal.

Kromě toho na grafu, znázorňujícím podíl pacientů dle vykázané farmakoterapie, ilustroval i vývoj medikamentózní léčby v letech 2019 až 2023. Z grafu vyplynulo, že dominantním zůstává metformin. S tím souvisí i podíl diabetiků, kteří jsou dle dané komorbidity skutečně léčeni SGLT2 inhibitory. U těch, které ohrožuje srdeční selhání, je to třetina. Pacienti s komorbiditou CKD (onemocněním ledvin) dokonce čtvrtina a u těch s aterosklerotickou kardiovaskulární chorobou ještě méně – jen kolem 20 procent. „Máme tu co dohánět. Je to otázka diskuze o tom, co brání tomu, proč jasně indikovanou léčbu nedokážeme dostat k většímu počtu pacientů,“ zamýšlel se Doležal.

Na základě těchto dat jeho společnost následně dopočítala, kolika komplikacím a úmrtím by se dalo zabránit, pokud by se dodržovaly doporučené postupy. „Během jednoho roku kvůli podléčenosti zbytečně na kardiovaskulární příhody zemře 1500 lidí, dalších 650 prodělá infarkt myokardu a stovky jsou zbytečně hospitalizovány,“ konstatoval smutnou statistiku Doležal, který si závěrem posteskl, že v České republice obecně vzato chybí data, která by ukazovala, zdali a jak se daří zlepšovat kompenzace českých diabetiků, což je určující faktor v úspěšné léčbě i pro snižování nákladů.

-fk-

Foto: Radek Čepelák

Mohlo by vás zajímat

Závislostí se nedokážeme úplně zbavit, měli bychom snižovat jejich rizika

Vydavatelství děkuje za podporu Všeobecné zdravotní pojišťovně, České průmyslové zdravotní pojišťovně, Eli Lilly, Abbott, EUC a Aireen.