Vsaďme na prevenci a na preventivní programy, jinak nám i kvůli neúprosnému demografickému vývoji hrozí problémy. Zdravotní stav populace má totiž zcela zásadní vliv jak na konkurenceschopnost firem, tak i na ekonomické fungování a obranyschopnosti státu. Shodli se na tom účastníci Eurodebaty Ekonomického deníku, České justice a Zdravotnického deníku na téma Budoucnost Evropy – agenda pro nový Evropský parlament a Evropskou komisi, v níž diskutovala europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) a další odborníci.
Zdravotní stav populace považuje za klíčový pro ekonomiku firem i států europoslankyně Veronika Vrecionová. „Pokud máte nemocné zaměstnance, výkonnost podniku a tím celé ekonomiky klesá. Pokud ale máte zdravé zaměstnance, vyděláváte, ekonomika roste a vy můžete více investovat,“ řekla v eurodebatě.
Zdůraznila, že se z těchto důvodů velmi vyplatí investovat do prevence a do různých preventivních programů. Investice do prevence je navíc podle Vrecionové důležitá kvůli odolnosti proti krizím. „Prevence je levnější než náklady spojené s léčbou různých dlouhodobých onemocnění. Zdraví musí být na prvním místě a prevence je k tomu klíčem,“ poznamenala europoslankyně.
Jak stěžejní je dopad zdravotní péče na hospodářskou kondici zemí, jednoznačně ukazují i světová data, zdůraznil v eurodebatě zástupce ředitele Institutu pro Evropskou politiku EUROPEUM Viktor Daněk. „Čím vyšší kvalita zdravotnictví, tím vyšší kvalita života a vyšší naděje na dožití. A tím déle mohou lidé zůstat aktivní a přispívat k ekonomickému výkonu země,“ uvedl Daněk. Dodal, že v naději na dožití dlouhodobě pomalu doháníme sousední Německo i průměr EU, stále však za ním zaostáváme. „Dočasně navíc přinesla výrazný propad hůře zvládnutá reakce na pandemii covidu. V rámci střední Evropy je na tom sice Česko lépe než například Polsko nebo Slovensko, nadále však platí, že člověk narozený na západ od nás má šanci dožít se průměrně téměř o dva roky vyššího věku než v Česku,“ poznamenal Daněk.
V eurodebatě také varoval před tím, že demografické změny, kterými procházíme a procházet budeme, mohou způsobit, že bude problematické do budoucna finančně zajistit alespoň stejně kvalitní úroveň zdravotní péče, jakou máme dnes. „Demografické změny povedou souběžně k tlaku na zdravotnický i důchodový systém. Navzdory dlouholetým varováním ekonomů neprošla Česká republika hloubkovou důchodovou reformou. A až na neúspěšný pokus v roce 2008 se vlády uchylují buď pouze k parametrickým změnám směrem k větší udržitelnosti nebo dokonce padají návrhy na změny, které jsou sice líbivé pro voliče, do budoucna však bilanci důchodového účtu ještě více zatíží,“ řekl Daněk, podle něhož lze očekávat růst tlaku na státní rozpočet v sociální oblasti, což zvyšuje riziko pro udržení kvality zdravotnictví do budoucna. Podle Daňka jde o problém přesahující jedno volební období, kvůli čemuž české vlády nejsou schopny přijít s nějakým systémovým řešením.
Že je dobrý zdravotní stav populace hned z několika důvodů zásadní pro každou ekonomiku, míní také předseda Asociace soukromého zemědělství (ASZ ČR) Jaroslav Šebek. „Zaprvé, zdravotní kondice samozřejmě určuje stabilitu pracovní síly a zároveň platí, že lidé bez zásadních zdravotních potíží mohou více využívat různorodých služeb a produktů. Zadruhé, neustále se zvyšující věk odchodu do důchodu může být problematický vzhledem ke zdravotnímu stavu populace nad šedesát let – pokud tedy bude lidem v této věkové kategorii sloužit zdraví, budou lépe zvládat posunutou hranici důchodového věku, ale zároveň se zvýší šance, že se budou chtít i nadále podílet na pracovním trhu. Zatřetí, zdraví populace má úzkou vazbu na dostupnost a pravidelnou konzumaci kvalitních potravin. ASZ ČR sdružuje a podporuje lokální a spolehlivé producenty potravin, protože dostupnost a také udržitelnost těchto produktů je zásadní nejenom z ekonomického hlediska, ale může pozitivně ovlivňovat právě i zdravotní stav a kondici spotřebitelů,“ vyjmenoval Šebek.
Všechny jmenované důvody přitom spolu podle něj úzce souvisí. „Ve své podstatě jsou všechny tyto aspekty vzájemně k sobě svými příčinami i důsledky a jedinou věc nelze správně a efektivně vyřešit bez respektování záležitostí ostatních. Lapidárně řečeno – u dobrého zdraví lidí začíná i končí konkurenceschopnost podniků a celé ekonomiky, a to platí vlastně pro veškeré lidské počínání,“ vysvětlil.
Ukrajinský příklad ukazuje, proč nepodcenit situaci
Stejně jako v ekonomice hraje zdraví populace podle europoslankyně Veroniky Vrecionové zásadní roli i v resortu obrany a v obranyschopnosti země. „Populace stárne, což se promítá i do toho, jak staré vojáky budeme mít. Pravděpodobně se bude prodlužovat doba, po kterou budeme chtít mít vojáky v aktivní službě. A jejich zdraví je klíčové pro bezpečnost země. Jsme v době, kdy Rusko vede válku proti Ukrajině, a vidíme, že bránit svoji zemi šli na Ukrajině mladí i staří, ale hlavně zdraví,“ uvedla Vrecionová v eurodebatě. Podle ní nemůžeme a nesmíme situaci podcenit ani my. „Populace musí být zdravá, abychom v případě nouze měli zdravé a silné muže a ženy, kteří budou schopni bránit svoji zemi,“ dodala.
Že kvůli demografickým změnám nastane v budoucnu celkový úbytek lidí na pracovním trhu, kvůli kterému může být složitější mimo jiné naplnit i potřebné stavy v naší plně profesionalizované armádě, zdůraznil Viktor Daněk. Podle něj jsou investice do prevence zásadní především kvůli zvyšování délky produktivního života a celkové naděje na delší dožití. „To se pozitivně odráží na celkové ekonomické kondici země, což je podle mého soudu pro obranyschopnost země ještě podstatnějším faktorem,“ uzavřel Daněk.
Jakub Němec
