Česká republika je jednou z 36 zemí, kde právě probíhá sběr dat pro Evropskou on-line studii o drogách, jejímž cílem je lépe pochopit vzorce užívání nelegálních drog i změny trendů v této oblasti. Výsledky studie mají být cenným zdrojem informací pro tvorbu politik v oblasti závislostí. Do anonymní online studie se může přihlásit každý člověk starší 18 let, který v posledním roce užil některou z nelegálních drog, včetně konopí.
Jaké nelegální drogy patří k nyní k nejčastěji užívaným? V jaké formě a v jakých dávkách je lidé užívají? Mění se nějak uživatelské chovaní? Jak je časté, že lidé kombinují více různých návykových látek? To vše jsou otázky, na které hledá odpovědi Evropská on-line studie o drogách, kterou realizuje Agentura EU pro drogy (EMCDDA). Cílem studie je získat informace přímo od osob, které nelegální drogy užívají, a tak vhodně doplnit stávající znalosti.
Od roku 2016, kdy byl projekt spuštěn, proběhly čtyři vlny studie, které celkem zahrnuly více než 150 tisíc osob. Nyní běží další vlna celkem v 36 zemích Evropy a dalších partnerských států agentury, včetně například Ukrajiny nebo Libanonu. „Jde o evropskou studii, která používá jednotný dotazník – ptáme se tedy i v rámci ČR na různé látky, které jsou relativně běžně užívány v jiných evropských zemích, ale o kterých nemáme informace, že by se užívaly u nás,“ přibližuje Pavla Chomynová, vedoucí Národního monitorovacího středisko pro drogy a závislosti.
Letos je například mapován takzvaný růžový kokain, což je růžově zbarvený prášek obsahující směs různých drog (včetně ketaminu nebo syntetické látky 2-CB). „Do Evropy se dostává z Jižní Ameriky, ve větším měřítku je užívána v prostředí zábavy ve Španělsku, ale objevila se i v Rakousku nebo ve Švýcarsku. Prostřednictvím této studie se dozvíme, zda se s ní setkali i rekreační uživatelé drog u nás,“ doplňuje Chomynová.
Lokální data v evropském kontextu
Online anonymní studie sbírající data přímo od osob užívající nelegální drogy je důležitou součástí vyvíjejícího se poznání o drogové problematice. Vhodně doplňuje například analýzy odpadních vod, data z urgentních příjmů nemocnic i služeb určených pro uživatele či informace získané při sběru a výměně injekčních stříkaček.
Výhodou on-line studií je přímé zaměření na osoby, které užívají drogy. Tak lze včas zachytit nové trend v oblasti užívání drog. Navíc při použití jednotné metodologie a stejné formulace otázek je možné interpretovat národní data v mezinárodním srovnáním. Díky tomu je možné získat aktuální data o tom, jaké návykové látky lidé užívají, jak často a v jakých dávkách. Rovněž jak návykové látky získávají. V tomto se studie liší od běžných populačních průzkumů, které zachycují relativně nízký počet aktuálních uživatelů, a tak nelze získané informace zobecňovat.
„I když on-line studie neposkytují reprezentativní výsledky pro běžnou populaci, mohou nám za předpokladu pečlivého provedení a v kombinaci s tradičními metodami sběru dat pomoci k sestavení podrobnějšího, realistického a aktuálního obrazu užívání drog a drogových trhů v Evropě. Jsou proto jedním z klíčových zdrojů informací pro reakci EMCDDA na stále se měnící situaci v oblasti užívání drog,“ dodává Chomynová s tím, že takto získané informace mají i význam pro klinickou praxi.
„Někdy zachytíme výskyt látek nebo nové způsoby užívání, které mohou být velmi rizikové. Data dáváme do kontextu informací, které sbíráme v rámci Systému včasného varování před novými drogami. Pokud vyhodnotíme látky jako velmi rizikové, můžeme varovat kolegy, kteří pracují v adiktologických službách, aby při práci s lidmi užívajícími drogy upozorňovali klienty v terénu na rizika spojená s těmito látkami. Cílem je předcházet závažným zdravotním dopadům v populaci uživatelů návykových látek,“ shrnuje expertka.
Ludmila Hamplová
