Finanční tlak na německé nemocnice neustává. Některým budou chybět desítky milionů eur

Ačkoli se zdálo, že to nejhorší z hlediska hospodaření mají německé nemocnice za sebou, stále se vyskytují případy, kdy se potýkají s finančními problémy. Nejnovějším případem je univerzitní nemocnice v Magdeburgu, které budou chybět střední desítky milionů eur. Finančnímu tlaku čelí ale také například nemocnice v bavorském Regensburgu. O neutěšené ekonomické situaci německých klinik informoval odborný deník Deutsches Ärzteblatt nebo zpravodajský portál BR.de.

Univerzitní nemocnice v Magdeburgu letos očekává schodek svého hospodaření kolem 47 milionů eur (v přepočtu asi 1,2 miliardy korun). Ministerstvo vědy spolkové země Sasko-Anhaltsko na žádost frakce politické strany Die Linke (Levice) v zemském parlamentu oznámilo, že účetní závěrka za loňský rok se stále ještě připravuje, tudíž zatím nelze ještě přesně určit, s jakým výsledkem nemocnice hospodařila v roce uplynulém.

Situace magdeburské nemocnice je znepokojující

Předsedkyně zemské parlamentní frakce Die Linke Eva von Angernová uvedla, že očekávaný schodek hospodaření na letošní rok je značný, a že „je třeba nad hospodařením nemocnice vyjádřit znepokojení, obzvláště ve světle zkušeností se špatným řízením univerzitní nemocnice v posledních několika letech“.

Případ magdeburské univerzitní nemocnice ovšem není v Německu ojedinělý. A to navzdory skutečnosti, že německé kliniky získaly od Spolkového ministerstva zdravotnictví v minulosti finanční injekce v řádu několika miliard eur, neboť řadě z nich hrozila insolvence a některé se do ní dokonce dostaly.

Odborný deník Deutsches Ärzteblatt informuje, že mnoho německých nemocnic je i přesto pod finančním tlakem. Nemocnice si prý stěžují, že jejich náklady rostou výrazně rychleji než příjmy, které získávají od zdravotních pojišťoven za poskytnutou zdravotní péči.

Zpravodajský portál BR.de na začátku jara informoval o případu další univerzitní nemocnice, a to v bavorském městě Regensburg (Řezno). Portál odkázal na interní zápis z jednání této nemocnice, ve kterém je její situace popisována jako znepokojující.

Mohlo by vás zajímat

Slovenští lékaři už začali podávat i výpovědi z přesčasů, v některých nemocnicích jsou jich stovky

V podobné situaci je i Regensburg

„Vzhledem k tomu, že se v průběhu současného ekonomického plánování na roky 2024 až 2028 hromadí vážné deficity, je třeba urychleně jednat. Podle těchto prognóz se univerzitní nemocnice Regensburg vyhne podání návrhu na insolvenci pouze v případě, že se za ni zaručí Svobodný stát Bavorsko,“ cituje portál BR.de ze zápisu, který byl pořízen již v listopadu loňského roku.

Pro letošní rok nemocnice odhaduje schodek svého hospodaření na více než 45 milionů eur. Situace je tedy obdobná jako v univerzitní nemocnici v Magdeburgu. Nemocnice na dotaz portálu BR.de ovšem uvedla, že takový deficit by vznikl jen v případě, že by nastal „úplně nejhorší scénář“. To konkrétně znamená, že by i nadále byly náklady za energie vysoké, současně by došlo k navýšení platových tarifů, klesal by počet pacientů a nemocnice by inkasovala méně peněz za poskytnutou zdravotní péči.

Jenže nemocnice zároveň přiznala, že v loňském roce již musela uzavřít kliniku geriatrické rehabilitace, neboť ta pro ni představovala největší zdroj ztráty. Podle ředitele nemocnice je „stále obtížnější udržet hospodaření nemocnice vyrovnané“.

Šetřit, nebo zastavit investice

Nemocnice v Německu se stále ne zcela vyrovnaly s prudkým zvýšením cen energií a osobních nákladů v důsledku uzavření aktuálních kolektivních smluv. To způsobuje, že náklady rostou rychleji než příjmy nemocnic a tyto nůžky se stále rozevírají. I proto nemocnice apelují, že reforma, kterou prosazuje spolková vláda, musí vést ke zlepšení finanční situace nemocnic.

„Tarify našich lékařů za poslední dva roky stouply o více než deset procent. Bude velmi těžké je letos zvýšit alespoň o pět procent,“ uvedl obchodní ředitel univerzitní nemocnice v Regensburgu Andreas Kestler. Podle něho bude nemocnice muset začít přemýšlet i o zastavení investic nebo uzavření dalších oddělení, pokud se situace nezlepší. „A to nemluvím o byrokracii, která nás rovněž nesmírně zatěžuje,“ dodal.

Podle Kestlera nezbývá než šetřit na personálních nákladech a přijímat opatření pro snižování nákladů na energie. Jenže to zase naráží na potřebu zajistit dostatečnou dostupnost zdravotní péče.

Zdeňka Musilová