Inovace mají přicházet z terénu, zní z resortu zdravotnictví. Kdo má ale určovat jejich směr?

V návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění se počítá se zřízením Fondu obecně prospěšných činností ve zdravotnictví. Ten bude cílený na podporu klinických studií, digitalizace i telemedicíny. Inovativní řešení ve zdravotní péči by ale měla přicházet z terénu, tedy od poskytovatelů, pojišťoven a výrobců. Na summitu Zdravotnického deníku to uvedl ředitel odboru dohledu nad zdravotním pojištěním ministerstva zdravotnictví Jan Zapletal. Podle ředitele Medicalc software Václava Vachty je ale povinností resortu zdravotnictví správně nasměrovat technologie do zdravotnictví a stanovit, kolik peněz do nich vlastně investovat.

Digitalizace a telemedicína představují odvětví, která přinesou na jedné straně zefektivnění zdravotnictví, ale zároveň stojí nemalé finanční prostředky. Co tedy udělat proto, aby se je povedlo prosadit ve větší míře? Vedoucí odboru zdravotnictví Moravskoslezského kraje Lukáš Chalás je přesvědčený o tom, že nejklíčovější roli hrají pojišťovny a jejich postavení. Pokud plátci nezačnou tlačit na vývoj zlepšení technologií, poskytovatelé budou vždycky tahat za kratší provaz. „V některých státech zdravotní pojišťovny vlastní zdravotnická zařízení. V tu chvíli se celá rovnice otočí a veškeré technologie se prosazují snáz,“ uvedl příklad.

Vedoucí odboru zdravotnictví Moravskoslezského kraje Lukáš Chalás.

Ředitel pro inovace a strategický rozvoj AKESO holding František Vlček zase vidí cestu digitalizace ve spravedlivějším přerozdělením peněz. Druhou možností je podle něj nechat pojišťovnám peníze v takové výši, aby mezi sebou mohly soutěžit. „Máme tady pluralitu pojišťoven. Jsou homogenní a pořádně nemůžou dělat nic,“ upozornil.

František Vlček z AKESO holding hovoří na summitu Zdravotnického deníku. Naslouchá CEO společnosti Aireen Matěj Adam a Jan Zapletal z ministerstva zdravotnictví.

Podle Jana Zapletala z ministerstva zdravotnictví je problémem tradiční nastavení společnosti. Například taková personální vyhláška je sice ve světě zcela unikátní, ale na efektivitě zdravotnickým zařízením rozhodně nepřidává. Stejné je to i s technickou vyhláškou, která například udává povinnost technického koutku v ordinaci. To jsou mechanismy, které by se podle Zapletala měly rozvolnit.

Na summitu vystoupil také poslanec Tom Philipp.

Ministerstvo nicméně nyní v rámci novely zákona o veřejném zdravotním pojištění navrhuje zavést Fond obecně prospěšných činností, který je cílený na podporu klinických studií, digitálních technologií a telemedicíny. „Pokud pojišťovna uvidí v této oblasti něco smysluplného, bude moci využít peníze z tohoto fondu,“ osvětlil Zapletal s tím, že důležitá je iniciativa zdravotních pojišťoven a indentifikace směru různých incentiv. Podle něj je však naivní myslet si, že strůjcem inovativních řešení má být samotné ministerstvo. „Takové podněty musí přicházet z terénu – od poskytovatelů, pojišťoven a výrobců,“ zdůraznil.

S fondem pro financování technologií souhlasí také Lukáš Chalás, podle kterého by se pojišťovny neměly bát investovat peníze. Z podobného fondu můžou podle něj benefitovat pojištěnci všech pojišťoven.

Lobbing, vyhodnocování dat i agentura pro management

Co by tedy měly pojišťovny v rámci digitalizace vlastně hradit? Podle CEO Aireen Matěje Adama jsou přínosy telemedicíny v českém zdravotnictví více než zřejmé, stačí jim jenom otevřít dveře. Problematické je, že v tomto odvětví chybí silný a bohatý hráč, který by na vstup nových technologií do zdravotnictví tlačil. „Je třeba vytvořit mechanismus, který transparentním způsobem navýší kapacitu možností schvalování těchto nových intervencí v jasně definovaném režimu, aby přicházely do praxe,“ uvedl.

Podle Matěje Adama existuje v českém zdravotnictví málo silných hráčů v oblasti telemedicíny.

František Vlček vidí smysl ve sběru dat a jeho vyhodnocování. Pojišťovny by podle něj měly věnovat část svého rozpočtu na vytvoření agentury, která by hodnotila technologie a jejich finanční efektivitu. „Máme spousty odborníků, kteří jsou schopni taková data dodat a vytvořit analýzy strukturovaných dokladů o tom, jestli to funguje, nebo ne,“ popsal během diskuse Vlček.

Zleva ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví ministerstva zdravotnictví Petr Foltýn, ředitel OR-CZ Michal Mačát, jednatel Medicalc Softwre Václav Vachta a Business Development Director Healthcare Asseco Central Europe Michal Bušek.

Václav Vachta zdůraznil, že řešení musí být plošná, nikoliv jen pro vybrané odbornosti a subjekty. „Bavíme se zde o tom, že se technologie dostanou do systému všech poskytovatelů. Proto je nutný mechanismus, jak je v tom podpořit,“ uvedl a dodal: “Rozumím, že ministerstvo nemůže vymýšlet všechno, ale je tu od toho, aby určilo směr, kudy jít a případně kolik investovat. Existuje spousta způsobů, jak postavit pracovní skupinu nebo agenturu pro management.“

-ns-

Foto: Radek Čepelák

Mohlo by vás zajímat

Vydavatelství děkuje za podporu summitu Všeobecné zdravotní pojišťovně, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra, Moravskoslezskému kraji a společnostem AKESO, EUC, Zentiva, Novartis, Roche, ALK, Abbott, AstraZeneca, Asseco Central Europe, Medicalc software a PRK Partners.

Premiér Petr Fiala na summitu Technologie a inovace ve zdravotnictví.
Vystoupil také ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
Nela Slivková