Jak jsou daleko ve standardizaci a interoperabilitě, jaké jsou nástrahy digitalizace v nemocnicích, jaký je vztah lékařů i pacientů k technologickým inovacím a jak nahlížejí na aktuální plány na standardizaci zdravotnické dokumentace? O tom v panelové diskusi třetího ročníku summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví diskutovali také náměstek ředitele FN Olomouc Antonín Hlavinka a vedoucí odboru zdravotnictví Moravskoslezského kraje Lukáš Chalás.
Základ pro digitalizaci má dnes již z vlastní iniciativy připravený Fakultní nemocnice Olomouc, ujistil na summitu její náměstek Antonín Hlavinka. „‚Podvozek‘ máme připravený, protože jsme reagovali podle prvních IROP programů, když jsme budovali e-health. Takže jsme počítali s tím, jakým směrem se věci budou ubírat – a ony se tímto směrem skutečně ubírají,“ řekl na summitu Hlavinka s tím, že nemocnice přebírá standardy Evropské unie a doporučení Evropské komise.
Má to ale háček. „Bohužel je nás hodně málo, kteří jsme na tento standard připraveni. A my potřebujeme i vstupy, což je problém. Již dva roky soutěžíme nemocniční informační systém, protože ten, který máme dnes, má už téměř dvacet let, není z pohledu těžení a strukturalizace dat příliš přátelský a je to spíše takový chytrý psací stroj (více jsme o zastaralých NIS včetně toho ve FN Olomouc a o digitalizaci fakultních nemocnic psali zde, zde, zde a zde – pozn. red.). Doufáme, že se u nás brzy rozetne konkurenční boj dodavatelů a my budeme moci implementovat NIS, u něhož už máme požadavky na důkladnou integraci,“ popsal v diskusi Hlavinka.
Podle něj bude nový NIS poté možné velmi rychle nasadit na pilotních klinikách a ambulancích. „Právě díky tomu, že máme připravený ‚podvozek‘, jsme si v rámci pilotních projektů schopni dokumentaci přenášet. Díky tomu, že jsme museli NIS obejít, vytvořili jsme si celý ekosystém bezpapírové dokumentace,“ vysvětlil Hlavinka s tím, že se používá pouhé scanování papírových dokumentů. „Je to taková z nouze ctnost, jinou variantu ale dnes nemáme,“ dodal s tím, že do této provizorní metody ve FN Olomouc již zapojili i umělou inteligenci.
Zapracovat na komunikaci
Zlepšení by si podle Hlavinky rozhodně zasloužila i komunikace řady nemocnic s primární péčí. „Chystáme PR akci, v jejímž rámci chceme oslovit poskytovatele, zejména primární péči, tak, abychom jim nebyli nuceni na základě úpravy legislativy tisknout dokumentaci,“ poznamenal na summitu. A vysvětlil, že fakultní nemocnice má možnost využívat eZprávy nebo další alternativní výměnné sítě, ostatní nemocnice jsou ale odkázány na papíry. „Pacient prostě v nemocnici dostane papír s instrukcí, aby ho donesl svému praktickému lékaři. To by se mělo změnit,“ upozornil Hlavinka.
Na summitu mluvil také o připravenosti lékařů na digitalizaci. „O ní se mluví už tak intenzivně, a to i v odborných společnostech především v rámci pilotních projektů, že už to museli zaznamenat všichni lékaři. Někteří jsou rádi, jiní z toho mají noční můry,“ řekl Hlavinka, podle něhož ale většina lékařů vzala digitalizaci za svou a už ji ‚tlačí‘ také.
Že je při přistupování k elektronizaci třeba pozitivně motivovat nejen lékaře, ale i pacienty, upozornil v diskusi vedoucí odboru zdravotnictví Moravskoslezského kraje Lukáš Chalás. „Pro pacienty platí totéž, co pro lékaře. V případě, že jim nějaká inovace zjednoduší život, ji prostě chtějí.“ Podpora ze strany pacientů je přitom podle něj klíčová. „Vytvoří totiž tlak na plátce zdravotního pojištění i na politiky,“ vysvětlil Chalás.
Limity finanční a personální
Lukáš Chalás také hovořil o zapojení nemocnic v kraji do interoperability. „I my jsme si na počátku, když se objevily první dotační tituly na eHealth, vytvořili jakýsi malý systém na výměnu pacientských dat a informací mezi našimi nemocnicemi. A protože jich máme ve své správě 7 z celkových 16 v kraji, měli jsme to o něco jednodušší tím, že jsme dokázali propojit poměrně velké množství poskytovatelů plus zdravotnickou záchrannou službu,“ vysvětlil Chalás. Právě propojení se záchranáři bylo podle něj klíčové. „Aby záchranka, když nabere pacienta, o něm měla co nejdříve co nejvíc informací předtím, než ho doveze do některé z našich nemocnic,“ uvedl.
Zároveň má nemocnice vše nachystané jako open řešení pro kohokoli, kdo by chtěl na systému participovat. „Díky tomu se nám podařilo napojit několik set soukromých poskytovatelů – od praktických lékařů po různé specialisty, ale narážíme na to, že takových poskytovatelů je v Moravskoslezském kraji přes 3200, takže napojit všechny je v podstatě nemožné,“ vysvětlil Chalás.
Chalás na summitu také ocenil plány Národního centra elektronického zdravotnictví (NCEZ) na standardizaci zdravotnické dokumentace, nicméně zmínil, že na svůj postup přišel Moravskoslezský kraj bez pomoci ministerstva zdravotnictví. „Aniž bych se chtěl nějak chlubit, chci říci, že s myšlenkou tohoto postupu jsme v rámci našeho malého ekosystému krajských nemocnic přišli před několika lety sami. Přemýšleli jsme o tom, jak propojit nemocnice tak, aby byla výměna pacientských dat efektivnější a aby se na systém daly napojit různé aplikace pro pacienty – například objednávání on-line nebo navigační systémy v nemocnicích,“ popsal Chalás. Hned poté ale dodal: „Byli jsme nicméně rádi, s jakým návrhem úřad pana Foltýna přišel.“
Zmínil také, že zdravotnictví je pochopitelně jen jedním z resortů Moravskoslezského či jiného kraje, takže je velice těžké některé jeho systémové plány protlačit, protože efekt, který přinášejí, je vidět až v dlouhodobém horizontu. „A vedení kraje úplně nechce vidět tak daleko, pro něj jsou podstatné rychlé efekty a rychlá řešení. To ostatně platí v politice obecně, nejen na krajské úrovni,“ upozornil Chalás s tím, že limity nejsou jen finanční, ale také personální. „Stejně, jako je omezené množství lékařů, je i omezené množství IT odborníků. Takže pokud máme něco vytvářet v rámci celé České republiky, tak to spotřebuje obrovské množství lidské síly. A otázkou je, jestli takové množství lidské síly máme,“ uzavřel Chalás.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Mohlo by vás zajímat
Vydavatelství děkuje za podporu summitu Všeobecné zdravotní pojišťovně, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra, Moravskoslezskému kraji a společnostem AKESO, EUC, Zentiva, Novartis, Roche, ALK, Abbott, AstraZeneca, Asseco Central Europe, Medicalc software a PRK Partners.
