Česko čekají nová pravidla elektronického vedení zdravotní dokumentace. V té souvislosti jsme se šéfů lékařských a nemocničních organizací zeptali, zda novou úpravu nepovažují za příliš benevolentní, zda je podle nich již systém připraven na plný přechod k využívání elektronické formy a zda se neobávají nárůstu byrokratické zátěže. Ti změny v zásadě vítají a shodli se i na tom, že není třeba digitalizaci nařizovat, protože pokud zdravotníkům pomůže, vezmou ji za svou rádi dobrovolně.

Nová úprava stanoví, že zdravotní dokumentace může být v listinné i elektronické podobě, přičemž oba způsoby jejího vedení bude možné kombinovat. Myslíte si, že taková možnost, nikoli povinnost bude pro zdravotníky a zdravotnická zařízení dostatečně motivující k tomu, aby dokumentaci digitalizovali?

Zorzan Jojko, předseda Sdružení ambulantních specialistů: Osobně vítám, že nejde o povinnost. Hlavně kvůli tomu, že jakýkoli další stupeň digitalizace dosud znamenal pro ambulance vždy další a další výdaje navíc – žádný modem nebo software či jeho aktualizace nejsou zadarmo. A na tyto výdaje navíc ambulance zatím nikdy nedostaly žádnou dotaci, musely si na ní vydělat péčí o pacienty a kvůli ní krátit jiné, jistě také smysluplné investice.

Navíc platí, že nemocní lidé jsou převážně starší a ti jsou zvyklí nikoli na digitální přenosy, ale na papír. A mimo to je řada dokumentů, které, aby platily, nám musí pacient podepsat. Mnohým zdravotníkům může přijít jednodušší je rychle založit do karty, než složitě skenovat. Každá ambulance tedy bude moci postupovat tak, aby se na jednu stranu finančně a administrativně nepřetížila, na druhou stranu aby vyhověla svým pacientům. A to je jistě správně.

Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů: Myslím, že je to tak v pořádku. Pokud bude digitalizace pro zdravotnická zařízení znamenat úsporu času a práce, sama si tuto cestu vyberou. Nařizovat něco, co není dostatečně funkční a životaschopné na to, aby se to prosadilo samo, nedává smysl.

Mohlo by vás zajímat

Roman Šmucler, prezident České stomatologické komory: Popravdě, neznám nikoho kolem sebe, kdo nemá dokumentaci primárně digitální. Doteď jsme ale tiskli zápisy kvůli podpisu a „založení“. Tedy jasné vylepšení. A že mohou zatím starší kolegové „dožít“ s papírovou dokumentací, je dobře, jakkoli ve spoustě zemí už dávno digitalizovali ze sta procent.

Michal Čarvaš, předseda Asociace českých a moravských nemocnic: Domnívám se, že na digitalizaci dokumentace a zdravotnictví obecně se všichni připravujeme už nějakou dobu a je to nutnost, nikoli povinnost. Musí být ale udělaná a „vychytaná“ tak, aby šetřila čas personálu, nikoli mu přidávala povinnosti.

Je podle vás dnešní systém zdravotnictví již připraven na případný plný přechod k využívání elektronické formy?

Zorzan Jojko: Přijde na to, co je tím přesně myšleno. Pokud by šlo o zlepšení komunikace cestou mezi poskytovateli elektronickou formou, na to jistě připraveni jsme a i po tom voláme. Jen chybí ty dlouhodobě spolehlivé nepředražené bezpečné elektronické cesty.

Pokud jde o „cloudování“ zdravotnických dat, pak české zdravotnictví moc připravené není. Teprve se pracuje na potřebných strukturách dokumentů a – dle mých informací – neexistují redakční systémy, které by zdravotníkům umožnily s nahromaděnými daty pro pacienty bezpečně pracovat.

Petr Šonka: V tuto chvíli rozhodně ne.

Roman Šmucler: Ano. A skutečná elektronizace včetně AI (umělé inteligence – pozn. red.) je cestou, jak ušetřit peníze ale hlavně tisíce lékařů a sester. Můžeme zavřít řadu nemocničních kapacit, řada pacientů může být monitorována doma, nemusí ležet v nemocnici, kde jim vaří stravu.

Ale nemusíme řešit sci-fi. Stačila by funkční elektronická třícestná žádanka – lékař vyžádá vyšetření, to se automaticky objedná na termín, ten pacientovi „cinkne“ do mobilu a pak přijde ihned zpráva lékaři. V USA to fungovalo už před zhruba 15 lety, snad se toho dožijeme i tady.

Neobáváte se toho, že lékařům a sestrám stoupne kvůli novým pravidlům byrokratická zátěž – například kvůli Sněmovnou doplněnému právu pacienta na bezplatné získání první kopie dokumentace nebo výpisu z ní?

Zorzan Jojko: Dle názoru Rady Sdružení ambulantních specialistů by cílem elektronizace mělo být zjednodušení a zlevnění naší administrativní práce v rámci poskytování zdravotní péče. Pokud by to v některém bodu neplatilo – například tak, že v souvislosti s elektronizací dostanou zdravotníci novou povinnost poskytnout pacientům nějakou službu, za níž by pacient neměl povinnost zaplatit – pak by bylo správné, aby například systém zdravotního pojištění získal peníze navíc, z nichž by tato nová služba byla hrazena.

Jakýkoli jiný postup je vůči českému zdravotnictví jen nekorektním populismem, kterému se poskytovatelé budou, samozřejmě, bránit.

Petr Šonka: Právo získat kopii dokumentace má pacient již dnes, jedná se ale o službu, kterou si sám hradí. Nakolik se poptávka po této službě zvýší, bude-li zdarma, si netroufám odhadovat, ale tipnul bych si, že to zásadní byrokratickou zátěží navíc nebude.

Obecně samozřejmě platí, že elektronizace neznamená automaticky snížení administrativní zátěže. Reálně tomu bývá často naopak. Vzpomeňme třeba prví nepovedenou verzi elektronického záznamu očkování, která se neprosadila právě proto, že znamenala zvýšení byrokratické zátěže.

Roman Šmucler: Pokud použijí AI, tak ne. Pokud chce pacient nějakou starou zprávu, už nyní prostě řeknu systému, aby tu událost otevřel – a pak si to buď pacient vyfotí na mobil, nebo zaplatí za papíry. Dovedete si představit tu hrůzu tahat zprávu z kartotéky, a pak to opisovat nebo kopírovat?

Michal Čarvaš: O zapojení AI platí totéž, co jsem řekl již v první otázce – musí šetřit čas personálu, nikoli mu přidávala povinnosti.

Výsledkem může být o to, že nové administrativní procesy a úkony nebude činit zdravotník, ale jiná osoba, která pro lékaře vše připraví, aby se lékař věnoval pacientům a zvládl jich víc, bez zdržování se „ťukáním“ do psacího stroje či klávesnice.

Jakub Němec