Vyšší proočkovanost proti HPV naprosto zásadně zkvalitňuje životy, skokově snižuje úmrtnost na rakovinu, a zároveň šetří systému miliardy. Taková data ukázal zdravotně-ekonomický model Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT, který na sympoziu Zdravotnického deníku Strategie vakcinace pro Českou republiku prezentovala její spoluautorka Ivana Šarkanová.
Lidský papilomavirus (HPV) představuje zásadní nebezpečí, protože způsobuje zhoubná i nezhoubná onemocnění u žen i u mužů. Řadě těchto onemocnění ale lze předcházet vakcinací, jejíž žádoucí efekt pomáhá díky kolektivní imunitě – v případě dostatečně velké proočkovanosti – i neočkovaným, shrnula Ivana Šarkanová na začátku svého vystoupení známá fakta.
Popsala i komplikovaný výběr mezi různými vakcínami proti různým onemocněním. „Při rozhodování o zařazení očkovacích látek do národních vakcinačních programů hrají významnou roli takzvaně zdravotně-ekonomické modely, jež vyhodnocují přínosy očkovacích látek pro jedince, zdravotnický systém i celou společnost,“ vysvětlila Šarkanová s tím, že matematické modely je nutné používat proto, že efekt, náklady ani přínosy očkování z hlediska budoucího vývoje není možné přesně stanovit.
Model pro očkování proti HPV vytvořili také experti na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT. V jeho rámci spočítali přímé náklady systému spojené s prevencí a léčbou důsledků infekce HPV, nepřímé náklady pro stát v důsledku předčasných úmrtí před oficiálním věkem odchodu do důchodu, QALY, tedy počet let života v plném zdraví, i LYL, tedy ztracené roky života v důsledku HPV infekce. „Byly modelovány dvě věkové kategorie – ročník 11letých dětí, které mají nárok na plně hrazené očkování, a doposud neočkovaní ve věku 15 až 21 let, u nichž byl zkoumán přínos záchytného očkování,“ popsala Šarkanová. Výsledky studie byly jednoznačné a dokázaly nejen výrazný zdravotní význam očkování, ale i jeho nákladovou efektivitu.
Rozdíly jsou dramatické
Čím větší je proočkovanost, tím vyšší počet je v populaci let v plném zdraví, ukázal jasně model. Rozdíly byly přitom zásadní. U populace 11letých dětí by počet roků života v plném zdraví narostl u žen ze současných 3 822 tisíc (při aktuální proočkovanosti dívek 69,2 procenta ve 13 letech) na 3 914 tisíc při ideální proočkovanosti 90 procent, k níž vyzývá Světová zdravotnická organizace (WHO). U 11letých chlapců je predikce ještě výrazně silnější, a to kvůli jejich nízké proočkovanosti – ze 3 449 tisíc QALY při současné proočkovanosti 42, 5 procenta na 3 683 tisíce QALY při proočkovanosti 90procentní. Po přepočítání na jednotlivce by bylo dosaženo zvýšení QALY v průměru o 1,6 roku u žen a o 3,8 roku u mužů. Rozdíl proti populaci, která by nebyla očkovaná vůbec, je pak neméně dramatický, jak ukazuje následující graf:
Model také jednoznačně dokázal, že vyšší proočkovanost zcela zásadně snižuje úmrtnost na rakovinu. Již současná proočkovanost přináší skokový rozdíl ve srovnání s populací neočkovanou a při aplikaci 90procentní proočkovanosti doporučované WHO je rozdíl proti neočkované populaci u obou pohlaví téměř desetinásobný, což může být velmi silný argument pro snahy doporučené proočkovanosti dosáhnout. Srovnání úmrtnosti na rakovinu podle míry proočkovanosti populace ukazuje následující graf:
Vakcinace podle modelu Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT také naprosto zásadně snižuje počet ztracených roků života pro předčasnou úmrtnost ve srovnání s očekávatelnou délkou života (znovu byl aplikován scénář pro populaci dnešních 11letých dětí). Srovnání doporučeně očkované a neočkované populace i v tomto případě ukazuje obrovský rozdíl, znovu se blížící desetinásobnému:
Výrazně levnější scénář
Z modelu ale vyplynuly nejen zdravotní výhody očkování proti HPV, ale také zjištění, že vakcinace je levnější než scénář bez vakcinace. Se zvyšující se proočkovaností přitom ekonomická výhodnost ještě stoupá. „Například u 11letých dívek jsou přímé náklady spojené s HPV bez vakcinace 3,1 miliardy korun, u aktuální proočkovanosti 1,3 miliardy korun a při 90procentní proočkovanosti 711 milionů korun. Pokud by tedy proočkovanost dosáhla 90 procent, přímé náklady by klesly o 44 procent oproti aktuálnímu stavu,“ popsala Šarkanová. U 11letých chlapců jde o rozdíl podobný, jak ukazuje následující graf:
„Zvýšení proočkovanosti ze stávajícího stavu na cílovou hladinu 90 procent je také vysoce nákladově efektivní. ICER (poměr rozdílu celkových nákladů a rozdílu celkových přínosů – pozn. red.) je v ženském i mužském modelu dominantní, to znamená, že za méně nákladů získáváme více přínosů,“ zmínila další důležitý poznatek ze studie Šarkanová.
Strategie vysoké proočkovanosti tedy generuje více QALY a šetří přímé náklady. Ovšem nejen to. Vakcinace výrazně šetří také náklady nepřímé. Ty jsou ve scénáři bez vakcinace u žen více než třikrát vyšší a u mužů téměř dvakrát vyšší. A dále klesají s rostoucí mírou proočkovanosti – při 90procentní proočkovanosti jsou osmkrát nižší u žen a devětkrát nižší u mužů. Přesná čísla ukazuje následující graf:
„Do nepřímých nákladů byly v této analýze uvažovány náklady způsobené úmrtím před dosažením oficiálního důchodového věku. Krom nich by bylo možné vyhodnotit i náklady na invalidní důchody, na předčasné starobní důchody, na čerpání nemocenské, na domácí péči a ošetřovatelskou službu, sníženou produktivitu práce a další. Zmíněné parametry nicméně nebyly v této analýze uvažovány,“ naznačila Šarkanová, jak by šlo do budoucna model rozšířit.
Z modelových dat vyplynulo také to, že záchytné očkování u dosud neočkované populace (konkrétně lidí mezi 15. a 21. rokem života) generuje stejné benefity jako očkování populace mladší – zvyšuje QALY, snižuje počet úmrtí i ztracených let života a klesají také celkové náklady spojené s HPV.
To, že je očkování proti HPV významným nástrojem prevence rozvoje onkologických onemocnění, dokazuje také iniciativa Evropské komise a ministrů zdravotnictví členských států EU, kteří by v pátek 21. 6. měli přijmout Doporučení o nádorových onemocněních, jimž lze přecházet očkováním. Mezi ně se řadí právě očkování proti HPV a také proti žloutence typu B. Dokument mimo jiné obsahuje i třináct konkrétních doporučení k očkování proti HPV, které by členské státy měly naplnit. Podrobněji se jim budeme věnovat po jejich přijetí.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Zdroj grafů: Prezentace Ivany Šarkanové
Sympozium se konalo za laskavé podpory Všeobecné zdravotní pojišťovny a společnosti MSD.
