Vyšší proočkovanost proti HPV naprosto zásadně zkvalitňuje životy, skokově snižuje úmrtnost na rakovinu, a zároveň šetří systému miliardy. Taková data ukázal zdravotně-ekonomický model Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT, který na sympoziu Zdravotnického deníku Strategie vakcinace pro Českou republiku prezentovala její spoluautorka Ivana Šarkanová.

Lidský papilomavirus (HPV) představuje zásadní nebezpečí, protože způsobuje zhoubná i nezhoubná onemocnění u žen i u mužů. Řadě těchto onemocnění ale lze předcházet vakcinací, jejíž žádoucí efekt pomáhá díky kolektivní imunitě – v případě dostatečně velké proočkovanosti – i neočkovaným, shrnula Ivana Šarkanová na začátku svého vystoupení známá fakta.

Účastníci diskuse. Zleva místopředseda senátního Výboru pro zdravotnictví Karel Zitterbart, místopředseda sněmovního Výboru pro zdravotnictví Petr Fifka, náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček, místopředseda Výboru České vakcinologické společnosti ČLS JEP Roman Prymula, ředitel Odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum, ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková, vedoucí Oddělení koordinace odborných činností Státního ústavu pro kontrolu léčiv Jakub Velík, členka týmu CzechHTA při ČVÚT a ředitelka CEEOR Ivana Šarkanová, ředitel Value Outcomes Tomáš Doležal, vedoucí oddělení ambulantních zdravotnických zařízení Všeobecné zdravotní pojišťovny Miroslav Jankůj a výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada.

Popsala i komplikovaný výběr mezi různými vakcínami proti různým onemocněním. „Při rozhodování o zařazení očkovacích látek do národních vakcinačních programů hrají významnou roli takzvaně zdravotně-ekonomické modely, jež vyhodnocují přínosy očkovacích látek pro jedince, zdravotnický systém i celou společnost,“ vysvětlila Šarkanová s tím, že matematické modely je nutné používat proto, že efekt, náklady ani přínosy očkování z hlediska budoucího vývoje není možné přesně stanovit.

Zleva místopředseda sněmovního Výboru pro zdravotnictví Petr Fifka, náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček, místopředseda Výboru České vakcinologické společnosti ČLS JEP Roman Prymula a ředitel Odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum.

Model pro očkování proti HPV vytvořili také experti na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT. V jeho rámci spočítali přímé náklady systému spojené s prevencí a léčbou důsledků infekce HPV, nepřímé náklady pro stát v důsledku předčasných úmrtí před oficiálním věkem odchodu do důchodu, QALY, tedy počet let života v plném zdraví, i LYL, tedy ztracené roky života v důsledku HPV infekce. „Byly modelovány dvě věkové kategorie – ročník 11letých dětí, které mají nárok na plně hrazené očkování, a doposud neočkovaní ve věku 15 až 21 let, u nichž byl zkoumán přínos záchytného očkování,“ popsala Šarkanová. Výsledky studie byly jednoznačné a dokázaly nejen výrazný zdravotní význam očkování, ale i jeho nákladovou efektivitu.

Diskuse mezi ředitelem Odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví Matyášem Fošumem a ředitelkou Státního zdravotního ústavu Barborou Mackovou.

Rozdíly jsou dramatické

Čím větší je proočkovanost, tím vyšší počet je v populaci let v plném zdraví, ukázal jasně model. Rozdíly byly přitom zásadní. U populace 11letých dětí by počet roků života v plném zdraví narostl u žen ze současných 3 822 tisíc (při aktuální proočkovanosti dívek 69,2 procenta ve 13 letech) na 3 914 tisíc při ideální proočkovanosti 90 procent, k níž vyzývá Světová zdravotnická organizace (WHO). U 11letých chlapců je predikce ještě výrazně silnější, a to kvůli jejich nízké proočkovanosti – ze 3 449 tisíc QALY při současné proočkovanosti 42, 5 procenta na 3 683 tisíce QALY při proočkovanosti 90procentní. Po přepočítání na jednotlivce by bylo dosaženo zvýšení QALY v průměru o 1,6 roku u žen a o 3,8 roku u mužů. Rozdíl proti populaci, která by nebyla očkovaná vůbec, je pak neméně dramatický, jak ukazuje následující graf:

Model také jednoznačně dokázal, že vyšší proočkovanost zcela zásadně snižuje úmrtnost na rakovinu. Již současná proočkovanost přináší skokový rozdíl ve srovnání s populací neočkovanou a při aplikaci 90procentní proočkovanosti doporučované WHO je rozdíl proti neočkované populaci u obou pohlaví téměř desetinásobný, což může být velmi silný argument pro snahy doporučené proočkovanosti dosáhnout. Srovnání úmrtnosti na rakovinu podle míry proočkovanosti populace ukazuje následující graf:

Vakcinace podle modelu Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT také naprosto zásadně snižuje počet ztracených roků života pro předčasnou úmrtnost ve srovnání s očekávatelnou délkou života (znovu byl aplikován scénář pro populaci dnešních 11letých dětí). Srovnání doporučeně očkované a neočkované populace i v tomto případě ukazuje obrovský rozdíl, znovu se blížící desetinásobnému:

Výrazně levnější scénář

Z modelu ale vyplynuly nejen zdravotní výhody očkování proti HPV, ale také zjištění, že vakcinace je levnější než scénář bez vakcinace. Se zvyšující se proočkovaností přitom ekonomická výhodnost ještě stoupá. „Například u 11letých dívek jsou přímé náklady spojené s HPV bez vakcinace 3,1 miliardy korun, u aktuální proočkovanosti 1,3 miliardy korun a při 90procentní proočkovanosti 711 milionů korun. Pokud by tedy proočkovanost dosáhla 90 procent, přímé náklady by klesly o 44 procent oproti aktuálnímu stavu,“ popsala Šarkanová. U 11letých chlapců jde o rozdíl podobný, jak ukazuje následující graf:

„Zvýšení proočkovanosti ze stávajícího stavu na cílovou hladinu 90 procent je také vysoce nákladově efektivní. ICER (poměr rozdílu celkových nákladů a rozdílu celkových přínosů – pozn. red.) je v ženském i mužském modelu dominantní, to znamená, že za méně nákladů získáváme více přínosů,“ zmínila další důležitý poznatek ze studie Šarkanová.

Strategie vysoké proočkovanosti tedy generuje více QALY a šetří přímé náklady. Ovšem nejen to. Vakcinace výrazně šetří také náklady nepřímé. Ty jsou ve scénáři bez vakcinace u žen více než třikrát vyšší a u mužů téměř dvakrát vyšší. A dále klesají s rostoucí mírou proočkovanosti – při 90procentní proočkovanosti jsou osmkrát nižší u žen a devětkrát nižší u mužů. Přesná čísla ukazuje následující graf:

„Do nepřímých nákladů byly v této analýze uvažovány náklady způsobené úmrtím před dosažením oficiálního důchodového věku. Krom nich by bylo možné vyhodnotit i náklady na invalidní důchody, na předčasné starobní důchody, na čerpání nemocenské, na domácí péči a ošetřovatelskou službu, sníženou produktivitu práce a další. Zmíněné parametry nicméně nebyly v této analýze uvažovány,“ naznačila Šarkanová, jak by šlo do budoucna model rozšířit.

Zleva: ředitel Value Outcomes Tomáš Doležal, vedoucí oddělení ambulantních zdravotnických zařízení Všeobecné zdravotní pojišťovny Miroslav Jankůj a výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada.

Z modelových dat vyplynulo také to, že záchytné očkování u dosud neočkované populace (konkrétně lidí mezi 15. a 21. rokem života) generuje stejné benefity jako očkování populace mladší – zvyšuje QALY, snižuje počet úmrtí i ztracených let života a klesají také celkové náklady spojené s HPV.

To, že je očkování proti HPV významným nástrojem prevence rozvoje onkologických onemocnění, dokazuje také iniciativa Evropské komise a ministrů zdravotnictví členských států EU, kteří by v pátek 21. 6. měli přijmout Doporučení o nádorových onemocněních, jimž lze přecházet očkováním. Mezi ně se řadí právě očkování proti HPV a také proti žloutence typu B. Dokument mimo jiné obsahuje i třináct konkrétních doporučení k očkování proti HPV, které by členské státy měly naplnit. Podrobněji se jim budeme věnovat po jejich přijetí.

Jakub Němec

Mohlo by vás zajímat

Foto: Radek Čepelák

Zdroj grafů: Prezentace Ivany Šarkanové

Sympozium se konalo za laskavé podpory Všeobecné zdravotní pojišťovny a společnosti MSD.

Jeden z dotazů z publika vznesl také ředitel AIFP David Kolář.
Publikum sympozia Strategie vakcinace pro Českou republiku.
Místopředseda České vakcinologické společnosti profesor Roman Prymula.
Neformální diskuse v kuloárech. Uprostřed bývalá ředitelka SÚKL Irena Storová, vpravo Jakub Velík, který SÚKL dočasně řídil.