Povede se restrukturalizovat nemocniční síť tak, abychom již neměli problém s přesčasovými hodinami? A budeme mít i po restrukturalizaci dost zdravotních sester, aby se o pacienty na jednodenních chirurgiích či následných lůžkách staraly? To jsou otázky, které nyní řeší jak největší česká zdravotní pojišťovna a její správní rada, tak například sněmovní zdravotnický výbor či zdravotnická tripartita. Dalším tématem, které bude v nadcházejících měsících hýbat VZP, je v listopadu končící mandát ředitele Zdeňka Kabátka. Podle předsedy správní rady Toma Philippa by měl být ředitel pro další čtyři roky zvolen do konce září. Řekl to včera po jednání správní rady VZP.
Tento rok je pro VZP velkým tématem domlouvání rámcových smluv, které nemocnicím končí na konci letoška. „Otázku velmi diskutujeme. Je to na zdravotnických zařízeních, protože to ony mají problém s přesčasovou prací a nadbytečnými hodinami, kdy se čeká a nepracuje. Tyto hodiny si dál nemůžeme dovolit, ne ani tak kvůli úhradám, ale hlavně kvůli zákoníku práce. Měla by to přitom být právě zdravotnická zařízení, která by měla přicházela jednat se zdravotními pojišťovnami o úpravě stávající struktury zdravotnického zařízení,“ podtrhává předseda správní rady VZP Tom Philipp.
„Jednání kontinuálně probíhají, máme několik dohod. Poté, co proběhla veřejná mediální diskuze, bych ale teď nerad hovořil o konkrétních partnerech, se kterými máme dohodu předuzavřenou. V žádném případě nepřistupujeme k jednání z pozice moci, snažíme se spíše dávat na stůl argumenty, proč si myslíme, že by zařízení mělo být součástí transformačního projektu. Bavíme se s vlastníky, manažery i zřizovateli, a ke každému zařízení přistupujeme individuálně. Dnes má proběhnout pracovní skupina tripartity, kde informace o našem postupu padne, neočekávám ale nic přelomového. Zkrátka nabízíme našim partnerům řešení, které je dle našeho názoru výhodné pro ně samotné, naše klienty i pojišťovnu,“ dodává ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
Téma přitom bylo i na pořadu posledního zasedání sněmovního zdravotního výboru, kdy se ovšem projednávalo v souvislosti s tím, jak nám budou stačit sesterské kapacity. „Některé nemocnice se dohadují s pojišťovnami na restrukturalizaci, což je v pořádku. V malých nemocnicích mohou pracoviště zřídit jednodenní chirurgii, což je jedině dobře, k tomu je ale třeba adekvátní personál. Potřebujete připravit pacienta před výkonem, v zahraničí je navíc kladen velký důraz na edukaci pacienta i rodiny, a tady máme rezervy. Pokud chcete zajistit kvalitní a bezpečnou péči, je potřeba adekvátně vzdělaný personál. Těžko postavíte následnou péči v režimu 24/7 jen na praktických sestrách, tam jsou třeba sestry všeobecné, to samé platí o zdravotně sociálních lůžkách či jednodenní chirurgii,“ poukázala poslankyně Ivana Mádlová (ANO), která bod navrhla zařadit.
„VZP oslovuje zejména menší zařízení, která mají dlouhodobě problém personálně obsadit nepřetržitý provoz, s nabídkou například na přeměnu interních oddělení na následnou péči a podobně. Probíhá to s částečnými úspěchy – jakmile se objeví, že by mělo být nějaké oddělení třeba v městské nemocnici restrukturalizováno, někdy to narazí na odpor místních politiků a diskuze je pak náročná. Musím přiznat, že někdy ne úplně racionální. Pokud se nicméně někde nepodaří najít dohodu, bude smlouva nabídnuta na kratší období, na dva roky,“ uvedl náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník.
Ředitele VZP má správní rada zvolit do konce září
A čím vším se včera správní rada VZP zabývala? Sice neměla na pořadu hlasování o mandátu ředitele Kabátka, který mu končí v závěru listopadu, nicméně se věcí zabývala v bodu „různé“. Někteří členové rady přitom požádali, aby se hlasování nenechávalo na poslední chvíli, ale bylo jasno alespoň dva měsíce předem – tedy vzhledem k tomu, že rada zasedá poslední pondělí v měsíci, buď na konci srpna, nebo závěrem září.
„Správní rada probírala vedle hospodaření především veřejné zakázky a úpravy jednacího řádu, jak co se týče struktury zaměstnanců, tak účasti dozorčí rady na jednáních, což je nyní umožněno dvakrát za rok elektronicky,“ dodává Tom Philipp.
Konečný zůstatek na běžném účtu největší české zdravotní pojišťovny je v tuto chvíli 13,7 miliardy korun, na rezervním fondu má 3,9 miliardy. Očekávaný výsledek hospodaření za leden až květen je minus 3,7 miliardy korun, přičemž na konci roku se počítá se záporným saldem ve výši 4,8 miliardy korun. Celkové příjmy za prvních pět měsíců dosáhly 122,4 miliardy korun, tedy 41,1 procenta zdravotně pojistného plánu, výdaje pak byly 126,1 miliardy, čili 41,7 procenta plánu; náklady na zdravotní služby z toho tvořily 121,5 miliardy.
-mk-
