Přibližně polovina všech pacientů s diabetem na celém světě nedosahuje optimálních glykemických hodnot. A ani v České republice, kde se s diabetem léčí téměř milion lidí, není situace ideální. I tak data ukazují pozitivní trendy v léčbě českých pacientů, a pomáhají tomu i moderní technologie. Na II. ročníku sympozia Zdravotnického deníku věnovanému ekonomice a managementu diabetologie to řekl předseda České diabetologické společnosti profesor Martin Prázný.

Příznivý trend ukazují data z Českého diabetologického registru zvaného Čenda, který od roku 2013 zřizuje Česká diabetologická společnost a který zaznamenává průměrný medián glykovaného hemoglobinu (HbA1c) – což je ukazatel rizika vývoje komplikací v budoucnu – u českých dětí. Zatímco v roce zahájení registru byl medián HbA1c na úrovni 66,5 mmol/mol, v minulém roce už to bylo již jen 51 mmol/mol.

„53 už je dobrá hodnota kompenzace, kterou bychom měli dosahovat pro většinu populace,“ dal číslo do kontextu Prázný. V mezinárodním srovnání je pak míra poklesu glykovaného hemoglobinu mezi českými dětmi vůbec nejrapidnější, za což prý Česká diabetologická společnost sklízí uznání i od zahraničních kolegů.

Sympozium Zdravotnického deníku věnované diabetologii.

Co se týče celkového porovnání v nejnižší hodnotě glukózy napříč všemi pacientskými kategoriemi, tam se Česko řadí na druhou příčku za Belgii. V tuzemsku rovněž od roku 2010 klesá výskyt komplikací končících amputací. „Dokážeme za finance, které nám plátci poskytují, absolutní čísla těchto pacientů progresivně snižovat,“ dodal Prázný.

První části sympozia se zúčastnili (zleva) předseda České diabetologické společnosti Martin Prázný, náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny VZP Jan Bodnár, ředitelka zdravotního úseku České průmyslové zdravotní pojišťovny a předsedkyně zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven Renata Knorová a ředitel Value Outcomes Tomáš Doležal.

Prosazuje se komplexní přístup

Výsledky české diabetologie jsou příznivé i díky holistickému přístupu, který v tomto oboru v současné době převažuje, zatímco dříve převažoval tzv. glukocentrický přístup, který se omezoval na monitorování glykovaného hemoglobinu. „Takto glukocentričtí již nejsme. K pacientům se snažíme přistupovat holisticky,“ uvedl Prázný. Léčba diabetiků se tak skládá z celé škály věcí, a to glykemického managementu, váhového managementu, managementu kardiovaskulárních rizik a užívání léků. „Uspokojivé je, že přibližně 70 procent pacientů s diabetem má léčený cholesterol. To je oproti minulosti velký pokrok,“ dodal předseda ČDS.

Ředitelka zdravotního úseku České průmyslové zdravotní pojišťovny a předsedkyně zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven Renata Knorová.

Sledování míry glukózy u pacienta však nadále zůstává důležitou součástí péče. „Věřím, že glukocentrický přístup dokážeme zahrnout do holistického přístupu a bude to přinášet úspory,“ míní Prázný s tím, že každé procento snížení glykovaného hemoglobinu znamená pokles rizika amputací v důsledku syndromu diabetické nohy o 43 procent, rizika mikrovaskulárních cílů o 37 procent, rizika infarktu myokardu o 14 procent a rizika cévní mozkové příhody o 12 procent. „A to jsou pouze rizika navázaná na glykovaný hemoglobin. Nová antidiabetika umějí snížit riziko chronického selhání ledvin i o 50 procent,“ dodal.

Druhé části sympozia se zúčastnili také poslanci. Vlevo poslanec a místopředseda sněmovního Výboru pro zdravotnictví Tom Philipp, vedle něj poslanec a předseda sněmovního Podvýboru pro lékovou politiku, přístrojovou techniku a zdravotnické prostředky Poslanecké sněmovny Kamal Farhan, vpravo účastník první části sympozia předseda České diabetologické společnosti Martin Prázný.

Technologie pomáhají a šetří

Moderní diabetologie se však neobejde ani bez moderních technologií, jako jsou senzory, chytré inzulínové pumpy či pera, které mají velký přínos pro kvalitu života diabetiků. Díky datům ze senzorů a pump totiž lékař získá dokonalý přehled o stavu pacienta. „Budeme mít brzy tzv. time in range, tedy čas v cílovém pásmu, který nám posune horní hranici nikoliv na 10 mmol, ale na 7,8, což je optimum. Tam bychom chtěli generovat glykovaný hemoglobin, který se drží v normě,“ řekl Prázný s tím, že tento parametr budou zavádět u řady pacientů.

V kuloárech se vedly živé diskuze.

Podobně pokročilé jsou i softwary propojené s inzulinovými pery – pacient například dostane upozornění, když se mu hodnota inzulinu dostane na nežádoucí úroveň. Stejně tak systém monitoruje nárůst látky v krvi po aplikaci perem. „Věřím v návratnost těchto technologií. Sice to bude něco stát, ale zároveň to bude generovat úspory,“ dodal Prázný. Náklady investované do léčby diabetu podle něj mají obecně vysokou míru návratnosti.

Předseda České diabetologické společnosti Martin Prázný v kuloární debatě s náměstkem ředitele VZP Janem Bodnárem.

Už žádné injekce?

Předseda ČDS si mírně posteskl, že přestože je česká diabetologie kvalitní, systém péče bývá napadán skrze úhrady či chaotické regulace. I tak ale věří ve světlou budoucnost. „Jednou, až budeme mít GLP-1 agonisty, duální agonisty či triagonisty tak levné jako statiny, tak epidemie diabetu skončí… Každý stát, který má těchto pacientů víc, se snaží vyvinout vlastní GLP-1 agonisty v tabletové formě, aby se nemusely píchat. Toto jednou bude přelom, a potom bude epidemie diabetu z větší části zlikvidována,“ dodal závěrem.

Auditorium.

-fk-

Foto: Radek Čepelák

Vydavatelství děkuje za podporu Všeobecné zdravotní pojišťovně, České průmyslové zdravotní pojišťovně, Eli Lilly, Abbott, EUC a Aireen.

Mohlo by vás zajímat