Přeočkování: Roli hraje demografie i důvěra ve stát

Ochota nechat se přeočkovat proti covidu stoupá s dosaženým vzděláním a příjmem, méně ochotné nechat se očkovat druhou posilující dávkou jsou ženy. Zájem o očkování také úzce souvisí s důvěrou ve stát a jeho instituce. Takové jsou poznatky studie odborníků z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Studie byla spolufinancovaná z projektu Národního institutu SYRI.

Studie nazvaná Důvěra v instituce a ochota přeočkovat se proti covid-19 využila dat shromážděných v rámci panelového dotazníkového šetření Život během pandemie, konkrétně z 50. vlny tohoto průzkumu, jejíž sběr se uskutečnil v období od 11. září do 25. října 2023 a do které se zapojilo 1 677 respondentů. „Tři dávky vakcíny proti covid-19 absolvovalo 42,7 % dotázaných. Z nich 30,4 % odpovědělo, že jsou ochotni se přeočkovat další posilující dávkou. Podíváme-li se na ochotu se přeočkovat podle pohlaví, 36,1 % mužů a 25,6 % žen odpovědělo, že je ochotno se přeočkovat,“ stojí ve zprávě o výzkumu.

Ten přitom jasně potvrdil sociodemografickou souvislost s ochotou nechat se přeočkovat. Ta koreluje s dosaženým vzděláním. Mezi muži byla nejvyšší ochota se přeočkovat u respondentů s ukončeným vysokoškolským vzděláním (42 % z nich). S klesajícím nejvyšším dosaženým vzděláním však jejich ochota k posilovací vakcinaci klesá. Ochotno se přeočkovat bylo 34,1 % mužů se střední školou s maturitou a 28,7 % mužů s nižším vzděláním (střední školou bez maturity nebo dokončeným základním vzděláním). Podobný trend potvrdila studie i u žen, byť rozdíly podle vzdělání byli méně markantní – i proto, že podíl žen, které jsou ochotny se přeočkovat, je průměrně nižší. Ochotno podstoupit posilovací očkování je 29,7 % žen s vysokoškolským vzděláním, 27 % žen se středoškolským vzděláním s maturitou a 20,8 % žen s nižším vzděláním vzděláním.

Podobně jako nejvyšší dosažené vzdělání koreluje s rozhodnutím se přeočkovat i čistý příjem domácnosti. Nejvyšší ochotu k přeočkování vykazují respondenti s čistým měsíčním příjmem přesahujícím 50 tis. Kč. S klesajícími příjmy klesá i ochota k přeočkování. Všechny popsané jevy ukazuje následující graf:

Průzkum také poukázal na to, že ochota k přeočkování úzce souvisí s důvěrou lidí ve veřejné instituce, instituce občanské společnosti, ve zdravotnické experty a média. Čím je u určité skupiny lidí vyšší, tím větší je také jejich ochota k přeočkování. Nejvyšší rozdíly byly znatelné u důvěry ve veřejné instituce a v média (především u vysokoškolsky vzdělaných lidí), jak ukazují následující grafy:

„Budování důvěry ve státní instituce je dlouhodobý proces. Vzhledem k nepředvídatelné povaze některých zdravotních rizik je potřeba komunikační a další kapacity rozvíjet už nyní a systematicky prohlubovat dlouhodobou důvěru české populace ve veřejné instituce. To se projeví jak pozitivně na ochraně veřejného zdraví, tak v dalších oblastech veřejného života v naší zemi,“ uvedl ke studii její spoluautor Jakub Hlávka ze SYRI a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity.

-jkn-