Na ministerstvu zdravotnictví včera skončila závěrečná část dohodovacího řízení. Celková bilance letošního jednání jsou tři dohody v segmentech gynekologie, stomatologie a lékáren plus 11 nedohod. Nejde o žádné velké překvapení vzhledem k tomu, že průměrný růst úhrad, s nímž plátci přišli, byla nula. Míč se tak nyní přesouvá na stranu ministerstva zdravotnictví, které o úhradách v nedohodnutých segmentech rozhodne v rámci úhradové vyhlášky samo.
Dohody se povedlo dosáhnout u gynekologů, kteří se domlouvají tradičně, a také u stomatologů. „Dohodli jsme se, neb si myslíme, že to je způsob, jak se má zdravotnictví řídit. A ne Úhradovou vyhláškou a lobbingem u ministra a jeho okolí. Popravdě, v situaci, kdy poslanci, senátoři a ministři jsou lidé z nemocnic, se tam ani ničeho nedovoláme. Situaci stomatologie dohoda neřeší, ale aspoň jsme minimum peněz alokovali do nejnutnějších věcí, nikoli plošně, abychom co nejvíce udrželi to klíčové v chodu,“ vysvětlil po uzavření dohody ZD prezident České stomatologické komory a koordinátor segmentu v dohodovacím řízení Roman Šmucler.
V závěrečné fázi nakonec dohodu podepsali i lékárníci. „Habemus pacta! Na poslední chvíli jsem upřednostnil předvídatelnost podnikatelského prostředí v příštím roce. Tím je také zachována možnost navýšení všem segmentům,“ napsal na síti X koordinátor segmentu v dohodovacím řízení Marek Hampel.
Lékárníci už se s plátci shodli na většině věcí s výjimkou výše signálního kódu za výdej léku na recept v oponentní fázi (požadavek byl na zvýšení z 32 na 34 korun, plátci chtěli zachovat stávající výši). S pojišťovnami se také společně vyslovili proti ministerské prioritě, podle níž by měly být bonifikovány malé lékárny, ovšem na úkor ostatních. „Účastníci jednání společně prohlašují, že není jejich společným zájmem bonifikace malých lékáren v podobě bonifikace signálních výkonů do definovaného počtu (navrženo tisíc výkonů měsíčně), která byla představena v rámci priorit MZ,“ stojí v protokolu z oponentní fáze dohodovacího řízení.
Alespoň v něčem našli společnou řeč s plátci také praktičtí lékaři. „Zástupci poskytovatelů předložili návrh směřující hlavně k podpoře zlepšení dostupnosti, stabilizaci sítě a kapacit ordinací PLDD a VPL (praktických lékařů pro děti a dorost a všeobecných praktických lékařů, pozn. red.), zajištění péče u registrovaných pojištěnců a registraci nových pojištěnců do péče pro zlepšení dostupnosti PLDD a VPL, péče o seniory, osoby se specifickými potřebami a delší časovou náročností péče a úpravě věkových indexů. Zástupci zdravotních pojišťoven předložili návrh, který vychází z dostupných disponibilních zdrojů systému veřejného zdravotního pojištění pro rok 2025 a zároveň reflektuje priority MZ ČR, především zajištění systému vyrovnané bilance veřejného zdravotního pojištění. Účastníci se shodli na definici týmových praxí, navýšení kapacit ordinací PLDD, VPL a podpoře dostupnosti prostřednictvím poskytovatelů spolupracujících v rámci žurnální služby. Dále akceptují, že tempo nárůstu segmentu praktických lékařů by mělo být dle priorit MZ ČR minimálně o jedno procento vyšší, než činí standardní průměrný meziroční nárůst,“ píše se v protokolu o nedohodě z oponentní fáze.
Nemocnice: Na plnění Hegerova memoranda chceme vyčleněné peníze
Dohody se nepovedlo dosáhnout v klíčovém segmentu nemocnic. „Ze strany nemocnic padly celkem jednoduché požadavky. My jsme v podstatě chtěli, aby do vyhlášky nebo do dohody byly vtěleny priority ministerstva zdravotnictví a byly na ně vyčleněny peníze. To znamená, aby byly vyčleněny peníze na dodržování Hegerova memoranda. Dále tam byly požadavky na různé úpravy, ale to nebylo nijak dramatické. Nicméně pojišťovny přišly s nabídkou 0, maximálně jednoprocentního nárůstu, a tam jednoznačně muselo dojít k nedohodě. Shodu se bohužel najít nepodařilo, byť byl docela velký rozdíl mezi postojem VZP a Svazem zdravotních pojišťoven. Osobně si myslím, že s některými návrhy VZP se shoda najít dala,“ sdělil ZD koordinátor segmentu v dohodovacím řízení Miloslav Ludvík.
Podle něj je přitom představa plátců a poskytovatelů lůžkové péče je naprosto rozdílná. „Hlavní problém tvoří to, kdo bude platit zvýšené mzdové nároky, případně všechna inflační navýšení. Mohu ale říci, že tentokrát dohodovací řízení proběhlo velmi korektně. Obě strany vystoupily s velmi relevantními argumenty a tohle je typická situace, kdy bude muset rozhodnout ministerstvo zdravotnictví,“ dodal Ludvík.
Nespokojení ambulantní specialisté
Naopak zásadní nedohoda je v segmentu ambulantních specialistů, kteří opakovaně zdůrazňují, že byli postiženi už úhradovou vyhláškou pro letošní rok a žádali proto dorovnání pro rok příští. K tomu ovšem nedošlo, právě naopak – podle jejich slov se jim reálné úhrady návrhem plátců sníží o tři procenta.
„Postoje naše i zdravotních pojišťoven jsou stále velmi vzdálené. Budeme se snažit problém někdy brzy projednat s ministerstvem zdravotnictví. Jde nám o to (a i to máme v závěrečném protokolu z jednání segmentu), že to, co nám nabídly v dohodovacím řízení pojišťovny, by bylo už pod úrovní našich nákladů, což by znamenalo minimálně vážné finanční problémy nemalé části ambulancí ambulantních specialistů v příštím roce. Současná obtížná dostupnost ambulantních specialistů pro pacienty v řadě oborů by se dále prohloubila. Míra nervozity našich členů, kteří nám píší, je už dnes značná, z čehož plynou i místy velmi radikální návrhy, které od nich dostáváme. My bychom ale v nejbližší době stále preferovali jednání, které ovšem zatím neproběhlo,“ přibližuje předseda Sdružení ambulantních specialistů a koordinátor segmentu v dohodovacím řízení Zorjan Jojko.
Problém je o to tristnější v odbornostech, kde nám zoufale scházejí kapacity, jmenovitě v péči o duševní zdraví. Asociace dětské a dorostové psychiatrie tak v rámci jednání žádala o adekvátní navýšení hodnoty bodu s odkazem na přetrvávající kritický personální stav a zvyšující se počet sebevražd v dětské populaci.“Ambulantní specialisté zde suplují insuficienci lůžkové péče, některé děti zůstávají bez adekvátní péče. Obor by měl být z důvodu vleklé krize zůstat privilegovaným se zvýšenou podporou,“ uvádí se v zápisu o nedohodě z oponentní fáze dohodovacího řízení.
Také Asociace klinických psychologů odmítá přijmout hodnotu bodu, která podle ní ani zdaleka nepokrývá náklady. „Od roku 2024 se podařilo napravit v Seznamu zdravotních výkonů (SZV) dlouhotrvající dluhy systému (indexace, materiálové náklady v dětské klinické psychologii) a nemůžeme přijmout návrh, aby se toto oprávněné zvýšení dále kompenzovalo nižší hodnotou bodu. Zcela zásadně nesouhlasíme s tím, aby péče v tzv. rozšířených ambulancích byla hrazena vyšší hodnotou bodu než v „základních odbornostech“. Jde o výkony totožné, vykazované v souvislosti s identickou péčí o pacienta. Uvedená pracoviště jsou výrazně zvýhodněna již nyní povolenými kombinacemi výkonů, které jsou ve standardní ambulantní péči zakázány,“ uvedla v rámci oponentní fáze Asociace klinických psychologů.
Bez deficitu
O tom, jak nakonec budou úhrady v příštím roce vypadat, tak rozhodne ministerstvo zdravotnictví, které do konce října vydá úhradovou vyhlášku. Tentokrát ovšem segmenty nemohou počítat s tím, že by ministerstvo začalo rozdávat – vládní prohlášení ho totiž zavazuje udržet vyrovnaný rozpočet systému veřejného zdravotního pojištění.
To ostatně ministr Vlastimil Válek potvrdil i na středečním jednání s prezidentem České lékařské komory Milanem Kubkem (více zde).
„Vyslechl jsem si argumenty pana prezidenta a informoval ho, že jeho požadavky na větší výdaje zdravotních pojišťoven nelze provést bez zvýšení daní či odvodů na zdravotní pojištění občanům, nebo stanovení deficitního hospodaření systému zdravotního pojištění. Nepřijde mi jako dobrý nápad zvedat občanům daně či zdravotní pojištění, nicméně slíbil jsem, že jeho požadavky přednesu kolegům ve vládě,“ uvedl na síti X Válek.
Zároveň připomněl, že za posledních 10 let se úhrady zdvojnásobily, zatímco kumulovaná inflace činila jen 50 procent. Na příští rok se přitom počítá s nárůstem příjmů systému zdravotního pojištění o 22 miliard, z nichž ovšem bude mimo jiné sanováno letošní deficitní hospodaření. Podle Válka je nicméně v systému dostatek prostředků na zajištění péče bez omezení.
Michaela Koubová
