Má-li nastat transformace ve zdravotnictví, existují jenom dva mechanismy – legislativa a pojišťovny, které by měly sehrát klíčovou roli v nastavování dočasných incentiv. Nositelem takové vize ale musí být vláda, potažmo ministerstvo zdravotnictví. Čekat takovou iniciativu od pojišťoven je naivní. Na summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace zdravotnictví to řekl jednatel společnosti Medicalc software Václav Vachta.

Ačkoliv existují i osvícení poskytovatelé zdravotní péče, kteří jsou schopní hledat cesty ke zvýšení efektivity ve zdravotnictví, nutno podotknout, že tento „mindset“ zdaleka nefunguje v celém systému, jak upozornil jednatel společnosti Medicalc software Václav Vachta. Souvisí to podle něj s rostoucí poptávkou pacientů po zdraví, která vychází z demografických údajů. „Narůstá doba života v nemoci, protože se prodlužuje věk dožití. Nejedná se ovšem o dožití v aktivním zdraví, proto vzniká další prostor pro poptávku po zdravotní péči,“ nastínil a dodal vcelku znepokojivé zjištění, že švédská populace má věk aktivního dožití o celých deset let delší než česká. Problém se ještě více prohloubí v momentě, kdy se do období života v nemoci dostane generace tzv. Husákových dětí a nárůst poptávky po zdraví se tak o další procenta zvýší.

Ředitel odboru dohledu nad zdravotním pojištěním ministerstva zdravotnictví Jan Zapletal, jednatel Medicalc software Václav Vachta a vedoucí odboru zdravotnictví Moravskoslezského kraje Lukáš Chalás na summitu Zdravotnického deníku.

Kapacitu zdravotnických pracovníků i lůžek nicméně Vachta vidí v budoucích letech pozitivně. Kvantitativně jsme podle něj schopni připravit se na nárůst poptávky po zdravotní péči, přičemž jednou z cest je zapojení pacientů do aktivní péče o své zdraví, tedy podporou zdravého životního stylu a prevence. Velkou roli nepochybně sehraje již započatá elektronizace a sdílení zdravotních dat pacientů.

Úhradový systém by měl podle Vachty začít utvářet dočasné incentivy, aby došlo k plošnému zapojení všech aktérů na poli zdravotní péče – od soukromých subjektů přes velké fakultní nemocnice až k menším regionálním poskytovatelům. „Vytvořme seznam incentiv, které budou na tři až pět let a umožní poskytovatelům prosadit změny ve stylu práce, protože to je to nejtěžší. Změny se musí týkat on-line objednávání, sdílení elektronických záznamů s pacientem, možnost vzdálené konzultace s lékařem nebo telemedicíny,“ vyjmenoval Vachta s tím, že je třeba hledat a nastavit takové motivační prostředky, které jsou dočasné.

Auditorium třetího ročníku summitu Technologie a inovace ve zdravotnictví.

Mimo dočasných incentiv existují i ty dlouhodobé, které mají za cíl zajistit lepší zdravotní stav pacienta tím, že je kompenzován. V té souvislosti Vachta upozornil na problém s disease managementem pro chronické pacienty v oblasti terciární prevence. Pro tuto oblast stále chybí sjednocený postup úhrad od pojišťoven, proto by Vachta apeloval na ministerstvo, aby se to změnilo. „Ambulantní péče v nemocnicích je z disease managementu zcela vynechaná. Lepší je asi zanedbaný pacient na lůžku než zdravý kompenzovaný člověk,“ dodal kriticky.

Petr Foltýn na summitu představil koncepci Národního centra elektronizace zdravotnictví.

Příkladné Dánsko

Společnost Medicalc software aktuálně pracuje na softwaru, který sbírá požadavky pro vznik tzv. elektronické recepce. Na elektronickém objednávání může být podle Vachty vystavěno 10 až 15 procent objednávacího systému. U telemedicíny formou chatu nebo videochatu se dodavatelé zase snaží o maximální zabezpečení komunikace mezi pacientem a lékařem. „Léčebné plány dlouhodobě rozvíjíme se zdravotnickou skupinou EUC. Péče o chronicky nemocné pacienty se zvýšila z 50 procent na 86 procent za poslední tři roky. Proto je velmi důležitá standardizace zdravotní péče,“ apeloval Vachta. Příkladem pro Česko může být podle něj Dánsko, kde má každý občan možnost vidět informace o svém zdraví přes e-portál, a navíc může vstoupit do interakce se zdravotníky přes mobilní aplikaci, kterou v zemi disponuje přes 60 procent lidí.

První část summitu moderoval vydavatel Zdravotnického deníku Ivo Hartmann (uprostřed). V úvodním bloku vystoupili také premiér Petr Fiala a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Nositelem vize o on-line transformaci zdravotnictví ale nemůže být nikdo jiný než ministerstvo zdravotnictví, jak Vachta dále zdůraznil. „Jde o dlouhodobé dopady, jak navýšit kapacity zdravotní péče. Čekat takovou iniciativu od samotných zdravotních pojišťoven je naivní,“ uzavřel.

Neformální diskuse (zleva) Michala Bednáře z EUC, Jana Bodnára z VZP a diabetologa Martina Prázného.

Nela Slivková

Foto: Radek Čepelák

Vydavatelství děkuje za podporu summitu Všeobecné zdravotní pojišťovně, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra, Moravskoslezskému kraji a společnostem AKESO, EUC, Zentiva, Novartis, Roche, ALK, Abbott, AstraZeneca, Asseco Central Europe, Medicalc software a PRK Partners.

Mohlo by vás zajímat