V březnu vláda schválila dlouho očekávaný návrh zákona o lobbingu. Ten zahrnuje profesní asociace, komory, svazy, církve nebo samosprávy. O regulaci nyní bude jednat sněmovna. Legislativa uvádí přesnou definici toho, kdo je lobbista a kdo lobbovaný. Dále zavádí otevřený registr, do kterého budou lobbisté zveřejňovat informace o svých schůzkách s lobbovanými. Lobbisté budou navíc podle návrhu povinni svůj záměr lobbovat předem ohlásit ministerstvu spravedlnosti. Jak se navrhovaná legislativa dotkne asociací ve farmaceutickém průmyslu, léčivech a zdravotnickém materiálu? Jejich zástupci sice úpravu lobbingu vítají, ale velký přínos v aktuálním návrhu nevidí.
„V rámci naší asociace dlouhodobě podporujeme zvýšení transparentnosti. Domnívám se ale, že aktuální návrh účinnou regulaci lobbování nepřináší, a to hned z několika důvodů. Návrh stanovuje výrazně nerovné postavení lobbovaných a lobbistů, což může vést k nespravedlivým podmínkám. Chybí také pozitivní motivace pro lobbisty, což je klíčové pro zajištění efektivní a transparentní interakce,“ uvedl pro Zdravotnický deník ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) David Kolář. Dodal také, že definice lobbisty je v legislativě popsána natolik vágně, že není jasné, koho vlastně zahrnuje. Česká legislativa by se tak podle něj měla inspirovat spíše osvědčenými modely z Bruselu.
Návrh zákona podle ředitele AIFP nezahrnuje ani všechny lobbované strany, čímž výrazně ubírá na své komplexnosti. Kolář kvituje alespoň zařazení asistentů poslanců a senátorů mezi lobbované. Ani tak ale podle něj návrh nepřináší nic nového, tedy kromě administrativní zátěže.
Svůj pohled vyjádřil také prezident Asociace výrobců a distributorů zdravotnických prostředků CzechMed Miroslav Palát. Podle něj je zákon o lobbingu po nějaké době odpovědí na mezinárodní i místní očekávání, ale dopadlo to „jako vždy“. Zákon podle něj pokulhává zejména ve výčtu toho, co se nepovažuje za lobbování. „Například aktivity zdravotní pojišťovny směrem ke státu, petiční činnost nebo občanská iniciativa, komunikace hromadnými sdělovacími prostředky, toto jsou všechno aktivity, které z povahy věci ovlivňují tvorbu zákonného předpisu, opatření obecné povahy anebo strategického materiálu. Podle nového zákona však lobbováním nejsou. Také jím není uplatňování připomínky k návrhu právního předpisu anebo koncepčního materiálu,“ zkritizoval Palát. Upozornil také na okliku, která se týká osob, které radí nebo zpracovávají studie či posudky a informují členy vlády – ti totiž podle zákona nejsou lobbisty, ale lobbovanými.
Ředitel Asociace velkodistributorů léčiv Tomáš Votruba se zatím k návrhu vyjadřovat nechtěl. „Počkal bych na finální znění, tak jak ho schválí Parlament. Nepochybně se může vládní verze předložená ke schválení lišit od konečného znění zákona,“ napsal Zdravotnickému deníku.
Návrh zákona nyní musí projít schválením oběma komorami Parlamentu až k finálnímu podpisu prezidenta. Zákon by měl začít platit od 1. července 2025. Pokud bude zákon schválen, otázkou zůstává, jak bude nová legislativa vymáhána v praxi.
-ns-
