O tom, jak se v poslední době vyvinul vstup inovací do úhrad a jaký vliv na to mělo zavedení loňské metodiky VZP, hovořil na třetím ročníku summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví Michal Vondraš, generální ředitel společnosti Medtronic Czechia. Podle něj „jdeme správnou cestou“, problém je ale v tom, že u superinovativních technologií ta cesta při aplikaci současné metodiky trvá často příliš dlouho.

V panelové diskusi druhého bloku summitu nazvaného Vstup a financování inovací a nových technologií do zdravotnictví Michal Vondraš nejprve pochválil vysokou úroveň tuzemského zdravotnictví. „V jistých oborech, jako jsou například diabetologie, onkologie nebo kardiologie, patří vstup inovací a inovativních technologií do českého zdravotnictví k jedněm z nejrychlejších na světě,“ řekl Vondraš. Zároveň ale upozornil na to, že tomu tak není ve všech oborech.

Účastníci bloku nazvaného Vstup a financování inovací a nových technologií do zdravotnictví (zleva): přednosta interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Brno a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Petr Kala, předseda představenstva EUC Michal Bednář, náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Jan Bodnár, náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník, generální ředitel Medtronic Czechia Michal Vondraš a předseda České diabetologické společnosti Martin Prázný.

Podle Vondraše je ke vstupu inovacím nutné přistupovat s rozvahou. „V žádné zemi na světě neexistuje politický a sociální systém, který by měl dostatek prostředků na to, aby do systému zdravotnictví akceptoval všechno, co takzvaně zaklepe na dveře. A s ohledem na udržitelnost, bezpečí pacientů i celého systému je třeba rozlišovat, co inovace je a co inovace není,“ uvedl s tím, že tlak v systému bude stále větší, protože „technologická revoluce zrychluje“.

Přidat celému procesu dynamiku

Generální ředitel Medtronic Czechia také ocenil metodiku VZP, která platí od loňského roku. „Velmi ji vítáme, protože přinesla do systému jasnější řád. Máme s touto metodikou řadu zkušeností a myslíme si, že by bylo dobré vést diskusi o tom, jak ji dále posouvat s akcentem na rychlost a efektivitu,“ uvedl Vondraš. A dodal: „Musíme nicméně být velmi opatrní u zásadních inovací, u nichž nemáme v systému žádné existující komparabilní technologie – jako například u renální denervace nebo nového ablačního systému v kardiologii.“

První část summitu moderoval vydavatel Zdravotnického deníku Ivo Hartmann (uprostřed). V úvodním bloku vystoupili mimo jiných premiér Petr Fiala a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

„Jsou ale inovace, které v systému umíme zařadit do již existujících norem a ‚řádků‘. A víme, že pokud například přinášíme inovativní verzi spinálního šroubu, který je automaticky hrazen přiřazeným DRG, měli bychom celý systém a proces více diferenciovat. Cílem diskuse o zavádění inovací do zdravotnictví by zkrátka nemělo být přicházet s novými klinicko-akademickými publikacemi na téma typu nová elektrofyziologie. Má to být cílená diskuse výrobců a plátců na základě zadání odborných společností, která vede ke kompromisům, k jasně prokazatelným datům a k efektivním cílům,“ vysvětlil svůj pohled na věc Vondraš.

Pokud je zdravotnický prostředek součástí DRG, měl by podle Vondraše do systému buď vstupovat automaticky nebo alespoň ve zrychlenějším scénáři. „Metodika totiž sice diferencuje, naše reálná zkušenost je nicméně taková, že ten proces v praxi o moc rychlejší není,“ popsal.

Auditorium 3. ročníku summitu Technologie a inovace ve zdravotnictví.

Podle Vondraše „jdeme správnou cestou“, problém je ale v tom, že u superinovativních technologií ta cesta při aplikaci současné metodiky může trvat 18 až 24 měsíců. „A to skutečně není dynamika dostatečně agresivní k tomu, aby prokázané inovace mohly do systému – s ohledem na jeho udržitelnost – přinést kýžený efekt,“ upozornil Vondraš s tím, že si uvědomuje, že nová metodika logicky výrazně zvýšila administrativní náročnost na straně průmyslu i regulátorů.

VZP se úpravám metodiky nebrání

Na slova generálního ředitele Medtronic Czechia reagoval v panelové diskusi náměstek ředitele VZP Jan Bodnár. „Nebráníme se další kultivaci této metodiky, šlo by o dobrý počin ve srovnání s předchozími obdobími, kdy se tomuto tématu nevěnovala přílišná pozornost,“ řekl Bodnár. Připomněl ale zároveň, že existence dvojí regulace z hlediska ceny přispívá k udržitelnosti systému. „Jsme schopni diskutovat parametry, jakým způsobem provádět HTA analýzy a jak dále kultivovat nejen naši metodiku, ale celý úhradový systém. A tyto debaty v podstatě dennodenně s kolegy z ministerstva i z průmyslu podstupujeme,“ ujistil náměstek ředitele VZP.

Neformální diskuse (zleva) předsedy představenstva EUC Michala Bednáře, náměstka ředitele VZP Jana Bodnára a předsedy České diabetologické společnosti Martina Prázného.

Na summitu prozradil, že si VZP předsevzalo jako svůj cíl, že do konce roku 2026 vytvoří interní analytickou jednotku, která by se zabývala výhradně HTA analýzami zdravotnických technologií. „Myslím si, že komplexnost dnešního světa, včetně komplexnosti a inovativnosti technologií, je taková, že bychom jako hlavní plátce neměli absentovat na úlohu hodnotit jednotlivé intervence. A všechno nasvědčuje tomu, že ten milník konce roku 2026 stihneme,“ uzavřel Bodnár.

Jakub Němec

Foto: Radek Čepelák

Mohlo by vás zajímat

Vydavatelství děkuje za podporu summitu Všeobecné zdravotní pojišťovně, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra, Moravskoslezskému kraji a společnostem AKESO, EUC, Zentiva, Novartis, Roche, ALK, Abbott, AstraZeneca, Asseco Central Europe, Medicalc software a PRK Partners.

Vědkyně Martina Benešová-Schäfer z Německého centra pro výzkum rakoviny na summitu mluvila o radioligandové terapii, léčbě z oblasti nukleární medicíny.
Diskuse v kuloárech před zahájením summitu.
Na summit vystoupil také poslanec Tom Philipp.